Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Povodeň v Česku (2024): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Vojtasekd (diskuse | příspěvky)
21 070 editací
+ fiotografie
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
Roboti
149 139 editací
m substituce URL adresy; kosmetické úpravy
Řádek 47: Řádek 47:
| url = https://www.wetterzentrale.de/reanalysis.php?jaar=2024&maand=9&dag=15&uur=000&var=1&map=1&model=cfsr
| url = https://www.wetterzentrale.de/reanalysis.php?jaar=2024&maand=9&dag=15&uur=000&var=1&map=1&model=cfsr
| datum přístupu = 2024-09-23
| datum přístupu = 2024-09-23
}}</ref>
}}</ref>


Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména [[Jeseníky]] byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodňové situaci v červenci 1997]], následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.
Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména [[Jeseníky]] byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodňové situaci v červenci 1997]], následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.
Řádek 64: Řádek 64:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-09-17
| datum přístupu = 2024-09-17
}}</ref>
}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
{| class="wikitable sortable"
|+Meteorologické stanice s nejvyššími úhrny srážek v období 12.–17. 9. 2024<ref>https://www.envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overall/rainCurrent.php?D=120h&gradient</ref>
|+Meteorologické stanice s nejvyššími úhrny srážek v období 12.–17. 9. 2024<ref>https://www.envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overall/rainCurrent.php?D=120h&gradient</ref>
Řádek 110: Řádek 110:
|}
|}
== Oblasti zasažené povodněmi ==
== Oblasti zasažené povodněmi ==
[[File:2024-09-15-05 01 Sentinel-1 AWS-IW-VVVH Enhanced visualization-orthorectified.jpg|náhled|15. září 2024 07:01 SELČ: zaplavená území při povodni na severní Moravě a Slezsku|vlevo]]
[[Soubor:2024-09-15-05 01 Sentinel-1 AWS-IW-VVVH Enhanced visualization-orthorectified.jpg|náhled|15. září 2024 07:01 SELČ: zaplavená území při povodni na severní Moravě a Slezsku|vlevo]]
Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Olomoucký kraj]]. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] od [[Krnov|Krnova]] přes [[Opava|Opavu]] k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.
Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] a [[Olomoucký kraj]]. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] od [[Krnov]]a přes [[Opava|Opavu]] k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.


Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,<ref>{{Citace elektronického periodika
Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 243: Řádek 243:
| titul = Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde
| titul = Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/nastaveni-souhlasu?url=https%3a%2f%2fwww.idnes.cz%2fbrno%2fzpravy%2fnemocnice-milosrdnych-bratri-brno-evakuace-pacienti-svratka.A240914_103559_brno-zpravy_krut
| url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nemocnice-milosrdnych-bratri-brno-evakuace-pacienti-svratka.A240914_103559_brno-zpravy_krut
| datum vydání = 2024-09-14
| datum vydání = 2024-09-14
| datum přístupu = 2024-09-17
| datum přístupu = 2024-09-17
Řádek 264: Řádek 264:
| titul = Hrozilo, že se pustí a stáhne nás s sebou, líčí strážníci záchranu muže z řeky
| titul = Hrozilo, že se pustí a stáhne nás s sebou, líčí strážníci záchranu muže z řeky
| periodikum = iDNES.cz
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/nastaveni-souhlasu?url=https%3a%2f%2fwww.idnes.cz%2fbrno%2fzpravy%2fstraznici-brno-zachrana-vycerpany-muz-rozvodnena-reka-zaplavy-povoden.A240916_153932_brno-zpravy_krut
| url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/straznici-brno-zachrana-vycerpany-muz-rozvodnena-reka-zaplavy-povoden.A240916_153932_brno-zpravy_krut
| datum vydání = 2024-09-16
| datum vydání = 2024-09-16
| datum přístupu = 2024-09-17
| datum přístupu = 2024-09-17
Řádek 415: Řádek 415:
Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.
Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.


V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech [[Okres Jeseník|Jeseník]], [[Okres Šumperk|Šumperk]], [[Okres Bruntál|Bruntál]] a [[Okres Opava|Opava]]. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení [[silnice I/44]] mezi [[Jeseník]]em a [[Písečná (okres Jeseník)|Písečnou]]. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.
V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech [[Okres Jeseník|Jeseník]], [[Okres Šumperk|Šumperk]], [[Okres Bruntál|Bruntál]] a [[Okres Opava|Opava]]. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení [[silnice I/44]] mezi [[Jeseník]]em a [[Písečná (okres Jeseník)|Písečnou]]. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.


Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v [[Krnov]]ě a [[Opava|Opavě]], kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece [[Opava (řeka)|Opava]] (resp. [[Opavice]]). Už 14. září podvečer byla [[silnice I/57]] obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.
Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v [[Krnov]]ě a [[Opava|Opavě]], kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece [[Opava (řeka)|Opava]] (resp. [[Opavice]]). Už 14. září podvečer byla [[silnice I/57]] obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.
Řádek 429: Řádek 429:
Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] a téměř v celém [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi [[Hanušovice]]mi a [[Jeseník]]em a mezi Jeseníkem a [[Žulová|Žulovou]] byla již před povodněmi zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.
Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu [[Olomoucký kraj|Olomouckého kraje]] a téměř v celém [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi [[Hanušovice]]mi a [[Jeseník]]em a mezi Jeseníkem a [[Žulová|Žulovou]] byla již před povodněmi zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.


Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních v roce 1997]], proto státní železniční společnosti [[České dráhy|ČD]], [[ČD Cargo]] a [[Správa železnic|SŽ]] vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko [[Suchdol nad Odrou (nádraží)|Suchdola nad Odrou]] vlivem podemleté tratě.
Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při [[Povodně na Moravě a Odře (1997)|povodních v roce 1997]], proto státní železniční společnosti [[České dráhy|ČD]], [[ČD Cargo]] a [[Správa železnic|SŽ]] vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko [[Suchdol nad Odrou (nádraží)|Suchdola nad Odrou]] vlivem podemleté tratě.


V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při [[Ostrava hlavní nádraží|ostravském hlavním nádraží]] do stanice [[Ostrava-Kunčice (nádraží)|Ostrava-Kunčice]], které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.
V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při [[Ostrava hlavní nádraží|ostravském hlavním nádraží]] do stanice [[Ostrava-Kunčice (nádraží)|Ostrava-Kunčice]], které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.


První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi [[Bohumín (nádraží)|Bohumínem]] a [[Dětmarovice]]mi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor [[Železniční trať Přerov–Bohumín|Přerov–Ostrava–Bohumín]] ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranic na Moravě]]. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, které před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]] – [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]]. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. [[Ostrava hlavní nádraží|Ostravské hlavní nádraží]] bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do [[Vratimov (nádraží)|Vratimova]].
První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi [[Bohumín (nádraží)|Bohumínem]] a [[Dětmarovice]]mi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor [[Železniční trať Přerov–Bohumín|Přerov–Ostrava–Bohumín]] ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranic na Moravě]]. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, které před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku [[Ostrava-Svinov (nádraží)|Ostrava-Svinov]] – [[Bohumín (nádraží)|Bohumín]]. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. [[Ostrava hlavní nádraží|Ostravské hlavní nádraží]] bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do [[Vratimov (nádraží)|Vratimova]].
Řádek 439: Řádek 439:
V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a [[Městská hromadná doprava|MHD]] k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku [[Ostrava-Stodolní (železniční zastávka)|Ostrava-Stodolní]]. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Ostrava-Vítkovice]] – [[Český Těšín (nádraží)|Český Těšín]] v hodinovém taktu a v úseku [[Mosty u Jablunkova (nádraží)|Mosty u Jablunkova]] – [[Dětmarovice]] v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského]] a [[Olomoucký kraj|Olomouckého]] kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například [[Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou|do Lipna nad Vltavou]], [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí|z Batelova do Jihlavy]], nebo [[Železniční trať Újezdec u Luhačovic – Luhačovice|do Luhačovic]]). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i [[Železniční trať Zábřeh na Moravě – Šumperk|trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku]].
V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a [[Městská hromadná doprava|MHD]] k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku [[Ostrava-Stodolní (železniční zastávka)|Ostrava-Stodolní]]. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku [[Ostrava-Vítkovice (nádraží)|Ostrava-Vítkovice]] – [[Český Těšín (nádraží)|Český Těšín]] v hodinovém taktu a v úseku [[Mosty u Jablunkova (nádraží)|Mosty u Jablunkova]] – [[Dětmarovice]] v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského]] a [[Olomoucký kraj|Olomouckého]] kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například [[Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou|do Lipna nad Vltavou]], [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí|z Batelova do Jihlavy]], nebo [[Železniční trať Újezdec u Luhačovic – Luhačovice|do Luhačovic]]). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i [[Železniční trať Zábřeh na Moravě – Šumperk|trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku]].


Již od neděle 15. září přistoupily [[České dráhy]] k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouci]], resp. v [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranicích na Moravě]], noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes [[Vsetín (nádraží)|Vsetín]] a [[Púchov]]. K podobnému kroku přistoupila i společnost [[RegioJet]], vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes [[Horní Lideč (nádraží)|Horní Lideč]]. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.
Již od neděle 15. září přistoupily [[České dráhy]] k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v [[Olomouc hlavní nádraží|Olomouci]], resp. v [[Hranice na Moravě (nádraží)|Hranicích na Moravě]], noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes [[Vsetín (nádraží)|Vsetín]] a [[Púchov]]. K podobnému kroku přistoupila i společnost [[RegioJet]], vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes [[Horní Lideč (nádraží)|Horní Lideč]]. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.


Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. [[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|tratě z Opavy do Hlučína]], [[Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ|z Opavy do Ostravy]], [[Železniční trať Šumperk–Krnov|z Hanušovic do Bludova]] nebo [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha|úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy]]. K úplnému zničení tratě došlo [[Železniční trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem|mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem]], stejně jako v roce 1997.<ref>{{Citace elektronické monografie
Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. [[Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice|tratě z Opavy do Hlučína]], [[Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ|z Opavy do Ostravy]], [[Železniční trať Šumperk–Krnov|z Hanušovic do Bludova]] nebo [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha|úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy]]. K úplnému zničení tratě došlo [[Železniční trať Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem|mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem]], stejně jako v roce 1997.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 853: Řádek 853:
Soubor:Slavkov u Brna, Luční, mobilní hráz 2024-09-14 17.52.28.jpg|Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve [[Slavkov u Brna|Slavkově u&nbsp;Brna]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Dnes ráno se sešla povodňová komise, která vzhledem ke stoupající hladině Prostředníčka (Litava je pořád hluboko pod 1. povodňovým stupněm) rozhodla v souladu s povodňovým plánem města o preventivním postavení mobilních povodňových stěn na Nerudově (vedle myslivců), na Luční (zatáčka u DPS) a na Polní u Elektroodbytu (za rezidencí Litava). | periodikum = Facebook | vydavatel = Slavkov u Brna | url = https://www.facebook.com/slavkovubrna/posts/pfbid02zEYEX7yp5MZ75pBVencXh2Lo2vKaeH5hzRYgQmubPmCoYsLU7UVg4hBFBsxpLSJMl | datum vydání = 2024-09-14 | datum přístupu = 2024-09-15 }}</ref>
Soubor:Slavkov u Brna, Luční, mobilní hráz 2024-09-14 17.52.28.jpg|Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve [[Slavkov u Brna|Slavkově u&nbsp;Brna]]<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Dnes ráno se sešla povodňová komise, která vzhledem ke stoupající hladině Prostředníčka (Litava je pořád hluboko pod 1. povodňovým stupněm) rozhodla v souladu s povodňovým plánem města o preventivním postavení mobilních povodňových stěn na Nerudově (vedle myslivců), na Luční (zatáčka u DPS) a na Polní u Elektroodbytu (za rezidencí Litava). | periodikum = Facebook | vydavatel = Slavkov u Brna | url = https://www.facebook.com/slavkovubrna/posts/pfbid02zEYEX7yp5MZ75pBVencXh2Lo2vKaeH5hzRYgQmubPmCoYsLU7UVg4hBFBsxpLSJMl | datum vydání = 2024-09-14 | datum přístupu = 2024-09-15 }}</ref>
Soubor:Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15.9.24.jpg|Rozvodněný tok [[Lužnice]] v&nbsp;[[Bechyně|Bechyni]] 15.&nbsp;září
Soubor:Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15.9.24.jpg|Rozvodněný tok [[Lužnice]] v&nbsp;[[Bechyně|Bechyni]] 15.&nbsp;září
Soubor:Zatopená náplavka v Olomouci - povodně 2024.jpg|[[Povodeň|Zatopená]] [[náplavka]] v [[Olomouc|Olomouci]]
Soubor:Zatopená náplavka v Olomouci - povodně 2024.jpg|[[Povodeň|Zatopená]] [[náplavka]] v [[Olomouc]]i
Soubor:Rozlité koryto řeky Opavy.jpg|náhled|Rozlití řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] v místní části [[Malé Hoštice]]
Soubor:Rozlité koryto řeky Opavy.jpg|náhled|Rozlití řeky [[Opava (řeka)|Opavy]] v místní části [[Malé Hoštice]]
Soubor:Ostravice floods 3.jpg|Rozvodnění řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] v Ostravě u [[Most Miloše Sýkory|Sýkorova mostu]]
Soubor:Ostravice floods 3.jpg|Rozvodnění řeky [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] v Ostravě u [[Most Miloše Sýkory|Sýkorova mostu]]
Soubor:Ostrava, povodeň 15.9.2024, zaplavené Komenského sady.jpg|Zaplavené [[Komenského sady (Ostrava)|Komenského sady]] v Ostravě
Soubor:Ostrava, povodeň 15.9.2024, zaplavené Komenského sady.jpg|Zaplavené [[Komenského sady (Ostrava)|Komenského sady]] v Ostravě
Soubor:Ostrava-Svinov, 17.9.2024, uklízení následků povodně v ulici Bratří Sedláčků 04.jpg|Uklízení následků povodně v ulici Bratří Sedláčků v Ostravě-Svinov dne 17.9.2024
Soubor:Ostrava-Svinov, 17.9.2024, uklízení následků povodně v ulici Bratří Sedláčků 04.jpg|Uklízení následků povodně v ulici Bratří Sedláčků v Ostravě-Svinov dne 17.9.2024
</gallery>
</gallery>

Verze z 30. 9. 2024, 15:18

ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Související informace naleznete také v článku Povodně ve střední Evropě 2024.
Povodně v Česku v roce 2024
Záplavy v ostravské městské části Svinov, 15. září 2024
Záplavy v ostravské městské části Svinov, 15. září 2024
Druh událostipovodeň
StátČeskoČesko Česko
Datumod 13. září 2024
Příčinatlaková níže Boris
Zemřelých5[1]
Pohřešovaných8 (k 18. září 2024)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Informace Ministerstva vnitra k evakuaci

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážek dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy a vytrvalých dešťů. Zasáhly většinu území Česka, všechny sousední země a také Chorvatsko a Rumunsko.[2][3]

V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů.[4] Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.[5] Pět lidí zahynulo, osm lidí se pohřešuje.[1]

Příčiny

Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris (v Německu pojmenovaná jako tlaková níže Anett), která se díky silnému jihovýchodnímu proudění, přesouvala do oblasti střední a východní Evropy ze severní Itálie. Toto je typický scénář povětrnostní situace označované jako Vb (pět b), která je spojovaná s rekordními srážkovými úhrny ve střední Evropě. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997, nastala neobvyklá situace, při které byla tlaková níže zablokována ve svém severovýchodním postupu dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu (Reinhold nad západní Evropou a Quentin nad severozápadním Ruskem), což znamenalo dlouhodobé setrvání středu tlakové níže nad jihovýchodním Polskem. Tato situace se nad Českem projevila výrazným frontálním rozhraním v týlu tlakové níže, které se vyznačovalo silnou konvergencí a vertikálním střihem větru. Výsledkem byly velmi intenzivní a dlouhotrvající srážky v oblasti severní Moravy a Slezska.[6][7]

Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména Jeseníky byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.

Nejvíce zasaženými povodími jednotlivých řek, byly ty které odvodňují severní a severozápadní oblast Jeseníků a Rychlebských hor, tj. povodí řek Bělé, Desné, Opavy, Opavice, Osoblahy a Vidnávky. Naopak méně dotčeným bylo povodí řeky Moravice, která odvodňuje jihovýchodní oblast Hrubého Jeseníku a během téměř celé srážkové epizody se její povodí nacházelo ve srážkovém stínu.[8][9]

Meteorologické stanice s nejvyššími úhrny srážek v období 12.–17. 9. 2024[10]
Stanice Úhrn srážek v mm
Rejvíz 516,7
Červenohorské sedlo 473,8
Jeseník 464,9
Labská bouda 442,7
Pomezní boudy, Horní Malá Úpa 438
Zlaté Hory 416,1
Staré Město pod Sněžníkem, Paprsek 413,2
Luční bouda 386,9
Bílý Potok, Smědava 338,8
Dvoračky 335,7
Pohorská Ves 328,5
Lysá hora 307,1
Karviná 274,5

Oblasti zasažené povodněmi

15. září 2024 07:01 SELČ: zaplavená území při povodni na severní Moravě a Slezsku

Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.

Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,[11] například Dny NATO v Ostravě. Kvůli podmáčenému terénu byly někde zrušeny akce i na další víkend.[zdroj?]

Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou a Polskem.[12][13][14] Zastavení provozu mezi Českem a Polskem se týkalo vlaků Českých drah (na české straně) a PKP Intercity, dopravce Regiojet přerušil dopravu jen na dva dny, poté začal mezi Prahou, česko-polskou hranicí a dále do Polska jezdit odklonem přes Slovensko.[15] Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen.[16] Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.[17]

Moravskoslezský kraj

Škody po ústupu vody v Opavě-Kateřinkách

Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry,[18] Opava nebo Krnov, který byl zaplaven z 80 %. Silně zaplaveno bylo i město Bohumín.

Olomoucký kraj

Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel.[19] Výrazně zatopené byly i Hanušovice nebo Česká Ves. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy.[20]

Jihočeský kraj

Malše

Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, v Doudlebech a asi 35 objektů[21] v obci Plav.[22] V Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.

Lužnice

V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníku Rožmberk, v obcích pod ním voda kulminovala až koncem týdne, kdy již jinde voda opadla. U Frahelže dosáhla voda ve čtvrtek úrovně padesátileté vody.[23] Lužnice tak byla posledním tokem, kde byl vyhlášen třetí stupeň. Ve Veselí nad Lužnicí i přes obavy voda nepřekonala bariéry.

Jihomoravský kraj

Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.

14. září 2024 Začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice.[24] Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”

16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde je situace nejkritičtější. Aktuálně je obec bez mobilního signálu a elektřiny. Tam voda také zaplavila místní trafostanici.[25]

Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.[26]

17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovnici ČEZ technickou závadu stabilizovali.[27]

V Židlochovicích u Brna přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.[28]

Zlínský kraj

Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavě[29] a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.[30]

Oblasti zasažené výpadky dodávky elektřiny

Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie.[31] V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.

ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.

V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.[1][32]

Evakuace obyvatel

Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel.[5] V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří,[33] nemocnici evakuoval také Bohumín.[34] Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).

Oběti a pohřešovaní lidé

Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Bruntálsku, další v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Dva muži zemřeli v Krnově.[35] Bez dalších podrobností oznámil 18. září 2024 ministr vnitra Vít Rakušan pátou oběť. Dalších osm lidí se pohřešuje.[1] Čtyři z nich jsou pohřešováni už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na Uherskohradišťsku.[36]

Povodňové škody

Škody jsou odhadovány na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 tisíc staveb.[37] Na konci září 2024 odhadovala Česká asociace pojišťoven odškodnění na téměř 20 miliard korun.[38]

Protipovodňová opatření

Ne všechna protipovodňová opatření, která byla plánována po povodních na Moravě a Odře v roce 1997, byla uskutečněna. Některé projekty jsou brzděny místními protesty (vodní nádrž u obce Nové Heřminovy, Bohdíkov na Šumpersku[39] a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec Troubky) nebo pomalou přípravou.[40] A je otázkou, zda-li by splnily svůj účel, nebo ne.[41]

Vliv povodní na dopravu

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Silniční doprava

Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.

V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.

Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.

V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.

V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.[42]

Železniční doprava

Zaplavená železniční stanice Ostrava-Svinov, 15. září 2024.
Zaplavená železniční stanice Ostrava hlavní nádraží, 16. září 2024.
Odjezdová tabule na ostravském hlavním nádraží s informací o zrušení téměř všech spojů. Fotografie pochází ze 16. září 2024, tabule ale zobrazuje vlaky z předešlého večera, než byl provoz informačního systému zcela zastaven.

Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu Olomouckého kraje a téměř v celém Moravskoslezském kraji, kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi Hanušovicemi a Jeseníkem a mezi Jeseníkem a Žulovou byla již před povodněmi zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.

Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při povodních v roce 1997, proto státní železniční společnosti ČD, ČD Cargo a SŽ vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko Suchdola nad Odrou vlivem podemleté tratě.

V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při ostravském hlavním nádraží do stanice Ostrava-Kunčice, které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.

První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi Bohumínem a Dětmarovicemi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor Přerov–Ostrava–Bohumín ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od Hranic na Moravě. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, které před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku Ostrava-Svinov – Bohumín. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. Ostravské hlavní nádraží bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do Vratimova.

Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes Havířov. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z Ostravy-Vítkovic, mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u Mostů u Jablunkova zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.

V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a MHD k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku Ostrava-Stodolní. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku Ostrava-Vítkovice – Český Těšín v hodinovém taktu a v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například do Lipna nad Vltavou, z Batelova do Jihlavy, nebo do Luhačovic). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku.

Již od neděle 15. září přistoupily České dráhy k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v Olomouci, resp. v Hranicích na Moravě, noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes Vsetín a Púchov. K podobnému kroku přistoupila i společnost RegioJet, vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes Horní Lideč. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.

Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. tratě z Opavy do Hlučína, z Opavy do Ostravy, z Hanušovic do Bludova nebo úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. K úplnému zničení tratě došlo mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, stejně jako v roce 1997.[43]

Správa železnic v tiskové správě uvedla, že v souvislosti s povodněmi hasiči Správy železnic řešili okolo 280 událostí. Škody na infrastruktuře odhadla předběžně v řádu stovek milionů korun.[44]

Seznam železničních tratí v Česku postižených / ovlivněných povodněmi
Číslo a úsek tratě Počátek omezení Konec omezení Poznámka
025 Dolní Lipka – Hanušovice 14. 9. 2024 18:00 17. 9. 2024 18:00 zaplavení tratě
027 Meziměstí–Broumov 15. 9. 2024 04:40 16. 9. 2024 12:00 zaplavení tratě
195 Rybník – Lipno nad Vltavou 14. 9. 2024 15:00 16. 9. 2024 16:00 zaplavení tratě
199 Nové Hrady 16. 9. 2024 21:45 17. 9. 2024 10:00 zaplavení tratě
České Velenice – Gmünd 15. 9. 2024 15:45 18. 9. 2024 20:00 zaplavení tratě na území Rakouska
224 Pelhřimov – Horní Cerekev 15. 9. 2024 06:15 16. 9. 2024 10:00 preventivní zastavení provozu
225 Batelov–Jihlava 15. 9. 2024 07:00 16. 9. 2024 17:00 zaplavení tratě
240 Náměšť nad Oslavou – Třebíč 15. 9. 2024 09:15 15. 9. 2024 19:30 zaplavení tratě, popadané stromy
246 Mikulov na Moravě – Novosedly 18. 9. 2024 15:00 19. 9. 2024 20:00 zaplavení tratě
Novosedly –
Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov 		16. 9. 2024 10:25
18. 9. 2024 15:00 		od 16. 9. 2024 zaplavení
přístupových komunikací
k zastávce Jevišovka,
od 18. 9. 2024 zaplavení tratě
248 Znojmo–Retz 14. 9. 2024 17:00 16. 9. 2024 23:00 zaplavení tratě na území Rakouska
253 Boří les – Lednice 13. 9. 2024 16:20 16. 9. 2024 20:00 preventivní zastavení provozu
260 Blansko – Brno hlavní nádraží 15. 9. 2024 17:30 15. 9. 2024 23:30 podmáčení tratě, provoz pouze omezen
271 Polom – Suchdol nad Odrou 15. 9. 2024 00:05 17. 9. 2024 20:00 zaplavení tratě
Suchdol nad Odrou – Studénka 16. 9. 2024 00:00 20. 9. 2024 13:55 zaplavení tratě,
provoz zastaven již od 15. 9. 2024
Studénka–Jistebník 15. 9. 2024 00:05 zaplavení tratě
Jistebník – Polanka nad Odrou 16. 9. 2024 00:00 zaplavení tratě,
provoz zastaven již od 15. 9. 2024
Polanka nad Odrou – Bohumín 15. 9. 2024 00:05 zaplavení tratě
272 Bohumín–Chałupki 15. 9. 2024 00:05 zaplavení a podemletí tratě
272 Dětmarovice–Zebrzydowice 14. 9. 2024 15:00 15. 9. 2024 10:00 preventivní zastavení provozu
277 Suchdol nad Odrou – Fulnek 15. 9. 2024 13:30 17. 9. 2024 20:00 zaplavení tratě
278 Suchdol nad Odrou – Nový Jičín 14. 9. 2024 17. 9. 2024 10:00 zaplavení tratě
291 Postřelmov 15. 9. 2024 13:30 16. 9. 2024 20:00 zaplavení tratě
Petrov nad Desnou – Velké Losiny 14. 9. 2024 19:40 21. 9. 2024 00:00 zaplavení tratě
Velké Losiny – Kouty nad Desnou 22. 11. 2024 15:20
292 Bludov–Hanušovice 14. 9. 2024 18:00 zaplavení a podemletí tratě
Hanušovice – Jindřichov na Moravě 9. 9. 2024 06:15
14. 9. 2024 18:00 		zaplavení a podemletí tratě,
provoz přerušen již před povodní
Písečná–Mikulovice 14. 9. 2024 06:00 15. 12. 2024 00:00 zaplavení a podemletí tratě
Głucholazy–Krnov zaplavení tratě
294 Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem 14. 9. 2024 11:00 sesuv půdy, následné zaplavení tratě
297 Mikulovice – Zlaté Hory 14. 9. 2024 18:00 15. 12. 2024 00:00 zaplavení tratě
298 Třemešná ve Slezsku – Osoblaha 14. 9. 2024 05:50 zaplavení a podemletí tratě
303 Branky na Moravě – Valašské Meziříčí 14. 9. 2024 13:20 15. 9. 2024 16:15 zaplavení tratě
304 Kojetín–Tovačov 15. 9. 2024 17. 9. 2024 zaplavení tratě
305 Kroměříž–Zborovice 15. 9. 2024 06:45 17. 9. 2024 10:00 zaplavení tratě
306 Konice–Ptení 15. 9. 2024 08:50 17. 9. 2024 15:00 nestabilní svah vlivem dešťů
Ptení – Kostelec na Hané zaplavení tratě
307 Červenka – Senice na Hané 15. 9. 2024 22:00 19. 9. 2024 06:00 zaplavení tratě
310 Bruntál – Milotice nad Opavou 14. 9. 2024 15:00 10. 10. 2024 15:00 zaplavení a podemletí tratě
Krnov – Opava východ podemletí a zničení tratě
312 Bruntál – Malá Morávka 14. 9. 2024 1. 1. 2025 00:00
313 Karlovice – Vrbno pod Pradědem 14. 9. 2024 podemletí a zničení tratě,
zastavení provozu nebylo SŽ ohlášeno
314 Mladecko – Svobodné Heřmanice 14. 9. 2024 zaplavení tratě
315 Opava východ – Hradec nad Moravicí 14. 9. 2024 18:00 20. 9. 2024 12:40 preventivní zastavení provozu
317 Opava východ – Kravaře ve Slezsku 14. 9. 2024 19:30 1. 11. 2024 12:00 zaplavení a podemletí tratě
Kravaře ve Slezsku – Hlučín 21. 9. 2024 12:00
1. 11. 2024 12:00 		zaplavení tratě
Kravaře ve Slezsku – Chuchelná zaplavení tratě
320 Bohumín–Dětmarovice 14. 9. 2024 15:00 zaplavení tratě
321 Ostrava-Třebovice 14. 9. 2024 14:00 15. 10. 2024 18:00 zaplavení a podemletí tratě
Háj ve Slezsku zaplavení tratě
Štítina – Opava východ zaplavení tratě
322 Český Těšín – Hnojník 14. 9. 2024 18:10 zaplavení a podemletí tratě
Dobrá – Frýdek-Místek 15. 9. 2024 19:00 zaplavení tratě
323 Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Stodolní 16. 9. 2024 08:00 zaplavení tratě
Vratimov – Frýdek-Místek 14. 9. 2024 18:00 23. 9. 2024 12:00 zaplavení tratě
Baška–Pržno 15. 9. 2024 19:30 zaplavení tratě
Frýdlant nad Ostravicí –
Kunčice pod Ondřejníkem 		16. 9. 2024 05:00 zaplavení a podemletí tratě
325 Studénka–Příbor 14. 9. 2024 11:35 21. 9. 2024 18:00 nehoda osobního automobilu,
po odstranění došlo k zaplavení tratě
341 Újezdec u Luhačovic – Luhačovice 15. 9. 2024 08:35 16. 9. 2024 11:10 zaplavení tratě
343 Velká nad Veličkou – Vrbovce 15. 9. 2024 06:30 16. 9. 2024 14:00 zaplavení tratě
Pozn.: v tabulce jsou pouze úseky, kde České dráhy, resp. Správa železnic uvádí důvod výluky „zaplavená trať“.

Tratě s přerušením provozu kvůli popadaným stromům a jiným důvodům nejsou v tabulce uvedeny.[45][46][47][48]

Mezinárodní pomoc

Pomoc s odstraňováním následků povodní nabídla Ukrajina a Slovinsko;[49][50] den poté pomoc přislíbily Slovensko, Řecko, Severní Makedonie, Litva, USA, Kosovo a Izrael.[51]

Česká armáda naopak pomohla se svými helikoptérami i při povodních v sousedním Polsku.[52]

EU pro část již přidělených prostředků zjednodušila procedury čerpání.[53]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d IDNES.CZ, ČTK. Povodně mají pátou oběť, pohřešuje se osm lidí, oznámil Rakušan. iDNES.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ I Německo či Polsko se připravují na záplavy a silný vítr. V Rakousku komplikuje dopravu sníh. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-13 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ JANA, Benediktová. V Rumunsku mají záplavy čtyři oběti, Polsko u hranic s Českem evakuovalo vesnici. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ V Česku je v současnosti 262 toků na některém z povodňových stupňů. Deník N [online]. 2024-09-15. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Česko druhým dnem sužují povodně, evakuováno bylo přes 10.000 lidí. České noviny [online]. 2024-09-15. Dostupné online. 
  6. ↑ Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ Reanalysis archives. www.wetterzentrale.de [online]. [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ Meteorologové srovnali srážky v roce 1997 a nyní - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ Končící extrémní srážky v Česku: V Jeseníkách spadlo přes 500 mm srážek. Na severu Moravy a ve Slezsku byly vodním stavem překonány povodně z roku 1997. www.meteocentrum.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ https://www.envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overall/rainCurrent.php?D=120h&gradient
  11. ↑ TYPOVSKÝ, František; PETRILÁK, Tomáš. Extrémní počasí ovlivní i sportovní události, nejvyšší fotbalová liga odložila veškeré víkendové zápasy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-13 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ GRUSZCZYŃSKA, Aleksandra. Rzeki wylewają się na ulicach czeskich miast. Zamknięte połączenia z Polską. TOKFM [online]. tokfm.pl, 2024-09-14 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ LUCOVIČ, Matěj. Vlaky mezi Olomoucí a Ostravou nejezdí. Voda zavírá i dálnice. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ LUCOVIČ, Matěj; ŠINDLEROVÁ, Denisa. Kvůli počasí nejezdí vlaky na dvaceti tratích, stojí i koridor za Bohumínem. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-14 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ SZYMAJDA, Michał. Czym dojedziemy do Czech? Kursuje RegioJet i Flixbus. Rynek Kolejowy [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ BUŠKOVÁ, Anna. Metro bojuje s vodou. Na Muzeu prší i pod zemí. Vstup do stanice je zavřený. Pražský deník [online]. 2024-09-13. Dostupné online. 
  17. ↑ ZELENÝ, Petr. Bez proudu bylo ráno kvůli počasí přes čtvrt milionu domácností. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  18. ↑ V Ostravě se protrhla říční hráz Odry, voda zatápí velkou část města. iDNES.cz [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Litovel spláchla vlna, voda stále stoupá. Město je zcela uzavřené. iDNES.cz [online]. 2024-09-16. Dostupné online. 
  20. ↑ https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-jesenicku-uz-padaji-domy-40488471
  21. ↑ Rozvodněná Malše se rozlila v obci Plav na Českobudějovicku. Na místní hostinec navíc spadl strom. České Budějovice [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ KORTUS, Pavel; LUNDÁK, Petr; MAREK, Lukáš. Lužnice může vystoupat na úroveň padesátileté vody. Plav zůstává zatopený. iDNES.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  23. ↑ Lužnice ve Frahelži překročila padesátiletý průtok. Dostala se na úroveň extrémního ohrožení. iROZHLAS [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ DUŠKOVÁ, Markéta; OSOUCH, Marek. Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde. iDNES.cz [online]. 2024-09-14 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  25. ↑ NOVÁČEK, Jiří. Voda zavřela most i silnici. Z Podhradí nad Dyjí se stal konec světa. Znojemský deník. 2024-09-16. Dostupné online [cit. 2024-09-17]. 
  26. ↑ PEJZNOCHOVÁ, Kateřina. Hrozilo, že se pustí a stáhne nás s sebou, líčí strážníci záchranu muže z řeky. iDNES.cz [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  27. ↑ ELBLOVÁ, Aneta. Brněnská přehrada přeteče. Podle Povodí Moravy to nezhorší aktuální situaci. Brněnský deník. 2024-09-17. Dostupné online [cit. 2024-09-17]. 
  28. ↑ Na jižní Moravě zůstává třetí stupeň povodní v Židlochovicích a pod nádržemi. Brňan [online]. 2024-09-14 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  29. ↑ https://ub.cz/zpravy/Upozorneni-na-3-stupen-povodnove-aktivity
  30. ↑ https://www.echovalasska.cz/zpravodajstvi/harmonogram-povodnovych-udalosti-ve-valasskem-mezirici/
  31. ↑ ČTK, ČT24. ON-LINE: Hladiny toků na Jesenicku rychle stoupají. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČT24, ČTK. Bez proudu je kvůli počasí přes sto tisíc domácností, výpadky mají i mobilní vysílače. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČTK, ČT24. ON-LINE: Hasiči od půlnoci zasahovali u více než tisíce událostí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ KUTĚJ, Richard. Bohumín bojuje s velkými dešti, evakuovali tu nemocnici a Pudlov. Denik.cz [online]. 2024-09-14. Dostupné online. 
  35. ↑ Záplavy v Moravskoslezském krají mají tři oběti, přibyli dva v Krnově. České noviny [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  36. ↑ Policie hledá první pohřešované. Muž zmizel v potoce, voda vzala auto s lidmi. iDNES.cz [online]. 2024-09-14. Dostupné online. 
  37. ↑ PROKOP, Michael. Škody budou v řádu miliard. Povodeň jen v Opavě poškodila přes 6 tisíc staveb. Echo24.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  38. ↑ Asociace: Odhad pojištěných škod z povodní stoupl na 19,3 miliardy korun. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2024-09-23 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  39. ↑ MAREK, Petr. Mohli jsme mít hráz proti vodě, ale někteří nechtěli, zlobí se ve vyplaveném Bohdíkově. Novinky.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  40. ↑ MAČÍ, Josef. Vyvlastňování kvůli povodním. Vláda to zváží, říká ministr zemědělství. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  41. ↑ BLACKBOURN, David. Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa.. 1. vyd. Praha: BB/art, 2009. ISBN 9788073815981. S. 446. 
  42. ↑ https://hradecka.drbna.cz/z-kraje/trutnovsko/19756-malou-upu-v-krkonosich-odrizly-od-ceskeho-vnitrozemi-sesuvy-pudy.html
  43. ↑ SŮRA, Jan. Opakování po 27 letech. Povodně znovu odplavily část tratě z Vrbna do Milotic [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  44. ↑ Po povodních uzavřeno téměř 60 úseků, hasiči Správy železnic pomáhali s evakuacemi. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  45. ↑ Omezení provozu | České dráhy. cd.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  46. ↑ GRAPP - Grafická prezentace polohy. grapp.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  47. ↑ Shrnutí dopadů povodní na železnici - mapa Správy železnic na X (dříve Twitteru)
  48. ↑ Výluky na trati - Oficiální stránky obce Rapotín. www.rapotin.cz [online]. [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. 
  49. ↑ IDNES, MAFRA. Slovinská vláda s obavami sleduje povodňovou situaci v Česku. „Pokud by Česko žádalo mezinárodní asistenci a pomoc, Slovinsko nebude váhat s odpovědí. Česko loni stálo za námi během devastujících povodní ve Slovinsku. Pamatujeme si vaši pomoc,“ uvedla ambasáda. [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  50. ↑ Ukrajina nabízí zaplavenému Česku pomoc - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ IDNES, MAFRA. ONLINE: Extrémní deště a povodně v Česku [online]. Praha: Mafra, 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  52. ↑ České vrtulníky se mohou zapojit v Polsku do záchranných prací při povodních. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  53. ↑ Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala. www.newstream.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online. 
  54. ↑ Dnes ráno se sešla povodňová komise, která vzhledem ke stoupající hladině Prostředníčka (Litava je pořád hluboko pod 1. povodňovým stupněm) rozhodla v souladu s povodňovým plánem města o preventivním postavení mobilních povodňových stěn na Nerudově (vedle myslivců), na Luční (zatáčka u DPS) a na Polní u Elektroodbytu (za rezidencí Litava).. Facebook [online]. Slavkov u Brna, 2024-09-14 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Živelní katastrofy v Česku
Sucho
Povodně
Projevy počasí
(seznam tornád)
Požáry
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Povodeň_v_Česku_(2024)&oldid=24278712“