Povodeň v Česku (2024): Porovnání verzí

Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.

Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.

Povodně v Česku v roce 2024
Záplavy v ostravské městské části Svinov, 15. září 2024
Druh události	povodeň
Stát	Česko Česko
Datum	od 13. září 2024
Příčina	tlaková níže Boris
Zemřelých	3
Pohřešovaných	8 (k 17. září 2024)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážek dvou frontálních systémů nad oblastí Střední Evropy a vytrvalých dešťů. Zasáhly většinu území Česka, všechny sousední země, Chorvatsko a Rumunsko.^[1][2]

V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů.^[3] Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.^[4] Tři lidé zahynuli, osm lidí se pohřešuje.^[5]

Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris, která přinesla do střední Evropy silné lijáky (v Alpách sněžení).

Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Příkladem jsou Jeseníky, na jejichž hřbetech a návětrných oblastech spadly vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.^[6]

Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.

Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,^[8] například Dny NATO v Ostravě.

Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou z Polskem.^[9][10][11] Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen.^[12] Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.^[13]

K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry,^[14] Opava nebo Krnov, který byl zaplaven z 80%.

Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel^[15]. Výrazně zatopené byly i Hanušovice nebo Česká Ves.

Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, problémy měla i obec Plav^[16], v Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.

V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníku Rožmberk, město Veselí nad Lužnicí očekává hlavní nápor později.

Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.

14. září 2024 Začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice.^[17] Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”

16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde je situace nejkritičtější. Aktuálně je obec bez mobilního signálu a elektřiny. Tam voda také zaplavila místní trafostanici.^[18]

Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.^[19]

17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovnici ČEZ technickou závadu stabilizovali.^[20]

V Židlochovicích u Brna přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.^[21]

Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavě^[22] a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.^[23]

Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie.^[24] V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.

ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.

V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.[1]^[25]

Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel.^[4] V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří,^[26] nemocnici evakuoval také Bohumín.^[27] Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).

Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Bruntálsku, dva muži zemřeli v Krnově.^[28] Dalších osm lidí se pohřešuje.^[5] Čtyři z nich jsou pohřešováni už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na Uherskohradišťsku.^[29]

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.

V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, zejména v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čím prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.

Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.

V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.

V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.^[30]

Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu Olomouckého kraje a téměř v celém Moravskoslezském kraji, kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi Hanušovicemi a Jeseníkem a mezi Jeseníkem a Žulovou byla již před povodněmi byla zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.

Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při povodních v roce 1997, proto státní železniční společnosti ČD, ČD Cargo a SŽ vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko Suchdola nad Odrou vlivem podemleté tratě.

V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při ostravském hlavním nádraží do stanice Ostrava-Kunčice, které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.

První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi Bohumínem a Dětmarovicemi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor Přerov – Ostrava – Bohumín ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od Hranic na Moravě. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, který před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku Ostrava-Svinov – Bohumín. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. Ostravské hlavní nádraží bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do Vratimova.

Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes Havířov. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z Ostravy-Vítkovic, mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u Mostů u Jablunkova zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.

V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a MHD k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku Ostrava-Stodolní. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku Ostrava-Vítkovice – Český Těšín v hodinovém taktu a v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například do Lipna nad Vltavou, z Batelova do Jihlavy, nebo do Luhačovic). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku.

Již od neděle 15. září přistoupily České dráhy k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v Olomouci, resp. v Hranicích na Moravě, noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes Vsetín a Púchov. K podobnému kroku přistoupila i společnost RegioJet, vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes Horní Lideč. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcí a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.

Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. tratě z Opavy do Hlučína, z Opavy do Ostravy, z Hanušovic do Bludova nebo úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. K úplnému zničení tratě došlo mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, stejně jako v roce 1997.^[31]

Správa železnic v tiskové správě uvedla, že v souvislosti s povodněmi hasiči Správy železnic řešili okolo 280 událostí. Škody na infrastruktuře odhadla předběžně v řádu stovek milionů korun.^[32]

Pomoc s odstraňováním následků povodní nabídla Ukrajina a Slovinsko;^[36][37] den poté pomoc přislíbily Slovensko, Řecko, Severní Makedonie, Litva, USA, Kosovo a Izrael.^[38]

Česká armáda naopak pomohla se svými helikoptérami i při povodních v sousedním Polsku.^[39]

• 
  Zatopená náplavka v Praze
• 
  Protipovodňová hráz v Praze na Kampě
• 
  Jez na Blanici ve Vodňanech 14. září
• 
  Lidé sledují zaplavenou stavbu v korytě Svratky v Brně
• 
  Pytle s pískem jako ochrana budov v ulici Poříčí v Brně
• 
  Protipovodňová stěna a pytle s pískem na Dřevnici v Otrokovicích
• 
  Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve Slavkově u Brna^[40]
• 
  Rozvodněný tok Lužnice v Bechyni 15. září
• 
  Zatopená náplavka v Olomouci
• 
  Rozlití řeky Opavy v místní části Malé Hoštice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povodeň v Česku (2024) na Wikimedia Commons
• Povodně 2024 – téma na webu České televize
• Povodně 2024 – téma na iRozhlas.cz
• Povodně 2024 – téma na iDnes.cz
• Povodně v Česku – téma na Seznam Zprávy
• Povodně v Česku – téma na Prima News

• Velká voda v Česku – téma na Aktuality.cz
• Online zpravodajství Novinky.cz