Podolí (země): Porovnání verzí
m typografie, překlepy, odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
různá doplnění a přeformulování značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Neověřeno|Chybí jakékoli zdroje, není jasné, odkud informace v článku pocházejí a zda jsou věrohodné}} |
|||
[[Soubor:Smatryč.jpg|200px|náhled|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]] |
[[Soubor:Smatryč.jpg|200px|náhled|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]] |
||
'''Podolí''' ({{vjazyce|uk}} Поділля [podil’l’ja] |
'''Podolí''' ({{vjazyce|uk}} ''Поділля'' [podil’l’ja], [[Rumunština|rumunsky]] ''Podolia'', [[Polština|polsky]] ''Podole'') je historický kraj ve [[Východní Evropa|východní Evropě]], převážně na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a z malé části v [[Moldavsko|Moldavsku]] (v [[Podněstří]]). Jeho další historické názvy jsou ''Podole'' ([[Polština|polsky]]), ''Подолье'' ([[ruština|rusky]]) nebo ''Podolya'' ([[turečtina|turecky]]). Název je [[Slovanské jazyky|slovanského]] původu a pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek, která se zařezávají do [[Podolská vysočina|Podolské vysočiny]]. |
||
Rozloha území zhruba odpovídá [[Česko|Česku]], přičemž historicky dosahovala až 94 tisíc km² (dnes se do Podolí obvykle počítá oblast o ploše asi 61,5 tisíc km²). Po řadu staletí se jednalo o výspu Polska, resp. [[Republika obou národů|Republiky obou národů]], při [[dělení Polska]] bylo včleněno do [[Ruské impérium|Ruského impéria]] a později se stalo jedním ze základních regionů Ukrajiny. Populace činí 4–5 milionu lidí, největší města jsou [[Vinnycja|Vinnica]] a [[Chmelnyckyj]]. |
|||
== Poloha a geografie == |
== Poloha a geografie == |
||
[[Soubor:Ukraine-Podiliya.png|200px|náhled|Podolí na mapě dnešní Ukrajiny]] |
[[Soubor:Ukraine-Podiliya.png|200px|náhled|Podolí na mapě dnešní Ukrajiny]] |
||
Podolí se prostírá v západní části Ukrajiny ([[Vinnycká oblast]], většina [[Chmelnycká oblast|Chmelnycké oblasti]] a okrajové části [[Čerkaská oblast|Čerkaské]], [[Kirovohradská oblast|Kirovohradské]], [[Oděská oblast|Oděské]] a [[Mykolajivská oblast|Mykolajivské oblasti]]) s přesahem do Moldavska (severní Podněstří). Jeho říční osou je [[Jižní Bug]] a jihozápadní hranici tvoří [[Dněstr]]. Na severu sousedí s [[Volyň|Volyní]], na západě s [[Halič]]í (hraniční řekou je [[Zbruč]]), na jihozápadě s [[Besarábie|Besarábií]] ([[Moldávie|Moldávií]]), na jihovýchodě s [[Jedisan|Jedisanem]] a na severovýchodě s centrální (resp. [[Pravobřežní Ukrajina|Pravobřežní]]) Ukrajinou. |
|||
Většinu regionu tvoří zvlněná [[pahorkatina]] až [[Vysočina (geomorfologie)|vysočina]] s hlubokými zalesněnými údolími řek. Celkově se území svažuje k jihovýchodu. Na plošinách se ve velké míře nachází úrodné [[Černozem|černozemě]]. |
|||
=== Významná města === |
=== Významná města === |
||
Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський/Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. |
Tradičním centrem regionu je na západním okraji ležící historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський/Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Historickým centrem východního Podolí byla [[Braclav]]. |
||
==== na Ukrajině ==== |
==== na Ukrajině ==== |
||
* Kamenec Podolský – historické |
* [[Kamenec Podolský]] – historické hlavní město země |
||
* [[Vinnycja]] – dnes největší, |
* [[Vinnycja]] – dnes největší město, i díky centrální poloze je označována za hlavní město Podolí |
||
* [[Chmelnyckyj]] – |
* [[Chmelnyckyj]] – druhé největší město, do roku 1954 se nazývalo ''Proskurov'' |
||
* [[Podilsk]] – největší město |
* [[Podilsk]] – největší podolské město v rámci Oděské oblasti |
||
* [[Balta]] – vznikla v 17. století na hranici mezi [[Polsko-litevská unie|Republiky obou národů]] a Osmanskou říší |
* [[Balta]] – silniční uzel, vznikla v 17. století na hranici mezi [[Polsko-litevská unie|Republiky obou národů]] a Osmanskou říší (území [[Jedisan]]) |
||
* [[Mohyliv-Podilskyj]] – v okolí |
* [[Mohyliv-Podilskyj|Mohylov Podolský]] – město na Dněstru, v okolí jsou místa [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|Gogolových]] románů |
||
* [[Žmerynka]] – významný železniční uzel |
* [[Žmerynka]] – významný železniční uzel |
||
* [[Chotyn]] – |
* [[Chotyn]] – město a významná [[Pevnost (stavba)|pevnost]] na hranici [[Polsko-litevská unie|Republiky obou národů]] a Osmanské říše, později při trojmezí Ruska, Rumunska a Rakouska-Uherska |
||
* [[Hajsyn]] – podle |
* [[Hajsyn]] – podle legendy založeno Turky (Haisin v turečtině znamená „stát na kopci“.) |
||
* [[Bar (Ukrajina)|Bar]] – historické město plně kostelů a klášterů (například |
* [[Bar (Ukrajina)|Bar]] – historické město plně kostelů a klášterů (například [[Řád karmelitánů|karmelitánů]]), od roku 2016 tvoří s okolnimi městy a vesnicemi Městskou komunitu ''Bar City'' |
||
* [[Braclav]] – historické město |
* [[Braclav]] – historické město a středisko východního Podolí |
||
* [[Letyčiv]] – historické město s mnoha památkami |
* [[Letyčiv]] – historické město s mnoha památkami |
||
* [[Nemyriv]] – město známé výrobou [[Vodka|vodky]] ''Nemiroff'' |
|||
* [[Umaň]] – dálniční uzel na východním okraji Podolí (patřil do něj jen v některých obdobích) |
|||
* [[Pervomajsk (Mykolajivská oblast)|Pervomajsk]] – souměstí na historickém trojmezí Podolí (čtvrť Bohopiľ), Jedisanu a [[Záporoží (region)|Záporoží]] |
|||
==== v Moldavsku ==== |
==== v Moldavsku ==== |
||
* [[Rybnica|Rîbnica]] – |
* [[Rybnica|Rîbnica]] – největší město jižního Podolí, jedno z moldavských měst s převahou Ukrajinců |
||
* [[Kamenka (Podněstří)|Kamenka]] – Nabokovovy povídky obsahují zmínky o letních dnech strávených na kamenném panství s vinicemi, kde se odehrávaly příběhy se sestrami a sestřenicemi, umístěném v okolí města. |
* [[Kamenka (Podněstří)|Kamenka]] – [[Vladimir Nabokov|Nabokovovy]] povídky obsahují zmínky o letních dnech strávených na kamenném panství s vinicemi, kde se odehrávaly příběhy se sestrami a sestřenicemi, umístěném v okolí města. |
||
V historii byla oblast větší (82–94 tisíc km²), v dnešní době se jako oblast Podolí označuje 61,5 tisíc km² |
V historii byla oblast větší (82–94 tisíc km²), v dnešní době se jako oblast Podolí označuje 61,5 tisíc km². |
||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Řádek 40: | Řádek 48: | ||
Existovala v letech 1434–1793 a byla to administrativně-územní jednotka Polského království a Polské koruny v Polsko-Litevské unii. Byl vytvořen na základě části zemí Podilského knížectví. Bylo součástí provincie Malopolska. Nacházelo se v jižní části Polsko-litevského společenství. Hlavním městem byl Kamenec Podolský. |
Existovala v letech 1434–1793 a byla to administrativně-územní jednotka Polského království a Polské koruny v Polsko-Litevské unii. Byl vytvořen na základě části zemí Podilského knížectví. Bylo součástí provincie Malopolska. Nacházelo se v jižní části Polsko-litevského společenství. Hlavním městem byl Kamenec Podolský. |
||
[[File:Poloniae desciptio 1592 Wenceslao Godreccio.png|thumb|Podolské vojvodství na Polské mapě – 1592]] |
[[File:Poloniae desciptio 1592 Wenceslao Godreccio.png|thumb|Podolské vojvodství na Polské mapě – 1592]] |
||
Od roku 1435 se oficiální prameny nově vzniklého vojvodství objevují v písemných pramenech |
Od roku 1435 se oficiální prameny nově vzniklého vojvodství objevují v písemných pramenech místo knížectví, Vzniká úřad vojvody, Podolský kastelán, soudce, písař, podkomoří. Území Podolského vojvodství se nakonec zformovalo po výpravě generála Kamiance a Starosty Teodorika z Buchače (Jazloveckého) v roce 1447, v důsledku jeho výprav byly k území přidány severovýchodní kraje s hrady [[Letyčiv]] a [[Chmilnyk]]. |
||
==== Od novověku po současnost ==== |
==== Od novověku po současnost ==== |
Aktuální verze z 1. 7. 2024, 16:27
Podolí (ukrajinsky Поділля [podil’l’ja], rumunsky Podolia, polsky Podole) je historický kraj ve východní Evropě, převážně na území dnešní Ukrajiny a z malé části v Moldavsku (v Podněstří). Jeho další historické názvy jsou Podole (polsky), Подолье (rusky) nebo Podolya (turecky). Název je slovanského původu a pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek, která se zařezávají do Podolské vysočiny.
Rozloha území zhruba odpovídá Česku, přičemž historicky dosahovala až 94 tisíc km² (dnes se do Podolí obvykle počítá oblast o ploše asi 61,5 tisíc km²). Po řadu staletí se jednalo o výspu Polska, resp. Republiky obou národů, při dělení Polska bylo včleněno do Ruského impéria a později se stalo jedním ze základních regionů Ukrajiny. Populace činí 4–5 milionu lidí, největší města jsou Vinnica a Chmelnyckyj.
Poloha a geografie
[editovat | editovat zdroj]Podolí se prostírá v západní části Ukrajiny (Vinnycká oblast, většina Chmelnycké oblasti a okrajové části Čerkaské, Kirovohradské, Oděské a Mykolajivské oblasti) s přesahem do Moldavska (severní Podněstří). Jeho říční osou je Jižní Bug a jihozápadní hranici tvoří Dněstr. Na severu sousedí s Volyní, na západě s Haličí (hraniční řekou je Zbruč), na jihozápadě s Besarábií (Moldávií), na jihovýchodě s Jedisanem a na severovýchodě s centrální (resp. Pravobřežní) Ukrajinou.
Většinu regionu tvoří zvlněná pahorkatina až vysočina s hlubokými zalesněnými údolími řek. Celkově se území svažuje k jihovýchodu. Na plošinách se ve velké míře nachází úrodné černozemě.
Významná města
[editovat | editovat zdroj]Tradičním centrem regionu je na západním okraji ležící historické město Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам'янець-Подільський/Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky Smotryč. Historickým centrem východního Podolí byla Braclav.
na Ukrajině
[editovat | editovat zdroj]- Kamenec Podolský – historické hlavní město země
- Vinnycja – dnes největší město, i díky centrální poloze je označována za hlavní město Podolí
- Chmelnyckyj – druhé největší město, do roku 1954 se nazývalo Proskurov
- Podilsk – největší podolské město v rámci Oděské oblasti
- Balta – silniční uzel, vznikla v 17. století na hranici mezi Republiky obou národů a Osmanskou říší (území Jedisan)
- Mohylov Podolský – město na Dněstru, v okolí jsou místa Gogolových románů
- Žmerynka – významný železniční uzel
- Chotyn – město a významná pevnost na hranici Republiky obou národů a Osmanské říše, později při trojmezí Ruska, Rumunska a Rakouska-Uherska
- Hajsyn – podle legendy založeno Turky (Haisin v turečtině znamená „stát na kopci“.)
- Bar – historické město plně kostelů a klášterů (například karmelitánů), od roku 2016 tvoří s okolnimi městy a vesnicemi Městskou komunitu Bar City
- Braclav – historické město a středisko východního Podolí
- Letyčiv – historické město s mnoha památkami
- Nemyriv – město známé výrobou vodky Nemiroff
- Umaň – dálniční uzel na východním okraji Podolí (patřil do něj jen v některých obdobích)
- Pervomajsk – souměstí na historickém trojmezí Podolí (čtvrť Bohopiľ), Jedisanu a Záporoží
v Moldavsku
[editovat | editovat zdroj]- Rîbnica – největší město jižního Podolí, jedno z moldavských měst s převahou Ukrajinců
- Kamenka – Nabokovovy povídky obsahují zmínky o letních dnech strávených na kamenném panství s vinicemi, kde se odehrávaly příběhy se sestrami a sestřenicemi, umístěném v okolí města.
V historii byla oblast větší (82–94 tisíc km²), v dnešní době se jako oblast Podolí označuje 61,5 tisíc km².
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Pravěk, starověk, středověk
[editovat | editovat zdroj]Podolí bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů Tripolské kultury. Ve starověku zde sídlili Skytové (zmiňují se o nich Hérodotovy Dějiny), následně Dákové a Getové. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví Trajánova valu. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili Slované: podle Nestora zde sídlili Bužané, Ulici a Doudlebové; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze Maďarů a Mongolů.
Podolské knížectví
[editovat | editovat zdroj]Knížectví vzniklo v důsledku bojů o dědictví Haličsko-volyňského knížectví. Založil ji princ Jurij Koriyatovych (syn Mychajla Korijata Gedyminoviče). Existovalo v letech 1363–1434. Území knížectví pokrývalo území od soutoku řek Strypa a Zolot na západě po Dněpr na východě, na jihovýchodě byla přirozenou hranicí řeka Dněstr. Na jihu byla hranice hranicí stepní zóny, tehdy pod kontrolou Zlaté hordy. Na severu sousedila s Volyňskou a Kyjevskou zemí. Ve 14. století anektovalo východní část Podolí Litevské velkoknížectví; zároveň sem začali pronikat Poláci, kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430. V roce 1434 byla Podolská země rozdělena mezi Polské království a Litevské velkovévodství podél řeky Murafa. Na polském území vzniklo Podolské vojvodství.
Podolské vojvodství
[editovat | editovat zdroj]Existovala v letech 1434–1793 a byla to administrativně-územní jednotka Polského království a Polské koruny v Polsko-Litevské unii. Byl vytvořen na základě části zemí Podilského knížectví. Bylo součástí provincie Malopolska. Nacházelo se v jižní části Polsko-litevského společenství. Hlavním městem byl Kamenec Podolský.
Od roku 1435 se oficiální prameny nově vzniklého vojvodství objevují v písemných pramenech místo knížectví, Vzniká úřad vojvody, Podolský kastelán, soudce, písař, podkomoří. Území Podolského vojvodství se nakonec zformovalo po výpravě generála Kamiance a Starosty Teodorika z Buchače (Jazloveckého) v roce 1447, v důsledku jeho výprav byly k území přidány severovýchodní kraje s hrady Letyčiv a Chmilnyk.
Od novověku po současnost
[editovat | editovat zdroj]V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s Turky (jedna z největších bitev byla svedena u Chotyna). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při povstání Bohdana Chmelnického.
V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský chasidismus, mohutné židovské náboženské hnutí, které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel Ba'al Šem Tov (1698–1760) se narodil v Kamenci Podolském a působil v Medžybiži, kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi. Podolí bývávalo označováno, jako centrum východních židů.
Podolí pod vládou Rakouska-Uherska a Ruska
[editovat | editovat zdroj]V důsledku rozdělení polsko-litevského společenství V roce 1793 byly země Podolí připojeny k Ruské říši a byly z nich byly vytvořeny Bratslavské a Izyaslavské fary, které byly v roce 1795 rozděleny na dvě nové – Volyň a Podil. Podolská fara se skládala ze 7 poviatů a Bratslavská fara (9 poviatů). Královským dekretem z 12. prosince 1796 byly opět sjednoceny do provincie Podilsk (1797) s centrem v Kamiance.
Po dělení Polska (1793) byla část Západního Podolí připojena k Rakousku (konkrétně Červonohorodský okres podél řeky Zbruch přešel do Rakouska), tím získalo většinu oblasti Ruské impérium a učinilo z ní Podolskou gubernii; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. Podolí, jako samostatný odministrativní celek zaniká (v Podolském vojvodství bylo 12 žup).
V letech 1820–1830 se v Podilsku konaly rolnické demonstrace pod vedením Ustyma Karmaljuka .
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]Po I. světové válce zde sousedily Ukrajinská národní republika a Západoukrajinská lidová republika; její malá část Podolí připadla Polsku, zatímco většina území se stala roku 1922 součástí SSSR. V letech 1924–1940 existovala v jihovýchodním Podolí autonomní republika Moldavanů v rámci Ukrajinské SSR. Část Západního Podolí podél řeky Zbruch byla v letech 1921–1939 součástí Polska.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Za II. světové války bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni Židé skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí Ukrajinské SSR, nyní náleží samostatné Ukrajině.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny. Je slavné místními víny (některé odrůdy byly vyvezeny do Moldavska) a výrobou likérů (koňak, brandy a horilka). Dnes je oblast Podolí asi 61 000 km², populace je asi 4,8 milionu lidí. Celá oblast má spoustu památek ať z doby Litevské, Ruské nebo Rakousko-Uherské.
Galérie
[editovat | editovat zdroj]-
Kamenec Podolský
-
hrad Chmilnyk
-
Vinnycja
-
Chmelnyckyj
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Podolí na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Podolí (země) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích