Podélný práh: Porovnání verzí
m + iw de |
|||
Řádek 112: | Řádek 112: | ||
<references /> |
<references /> |
||
⚫ | |||
[[Kategorie:Pozemní komunikace]] |
[[Kategorie:Pozemní komunikace]] |
||
[[Kategorie:Tramvajové tratě]] |
[[Kategorie:Tramvajové tratě]] |
||
[[Kategorie:Bezpečnost silničního provozu]] |
[[Kategorie:Bezpečnost silničního provozu]] |
||
⚫ |
Verze z 11. 1. 2012, 14:53
Podélný dělicí práh (v Praze nazývaný slangově bumlíky, ve Vídni nazývaný stuttgartský práh) je betonový nebo kamenný stavební prvek sloužící k fyzickému oddělení vozovky od tramvajového pásu ležícího ve stejné niveletě (v úrovni vozovky). Nezvýšený tramvajový pás tak lze z provozního a legislativního hlediska postavit na roveň zvýšenému tramvajovému pásu. Hlavním důvodem k jeho instalaci je zabránit vjíždění silničních vozidel na tramvajový pás, což může eliminovat zdržení tramvají vlivem automobilové dopravy. Řidičům automobilů je tak ztíženo, aby z nepozornosti nebo nekázně zasahovali vozidlem do průjezdního profilu tramvaje, a usměrněním provozu mimo tramvajový pás je zamezeno vytváření kolon automobilů na tramvajovém pásu. Provozní situace také přispěje k důslednějšímu dodržování zákazu stání ve stanovené vzdálenosti od kolejí. Dalším příznivým efektem je zvýšení bezpečnosti provozu snížením rizika střetu tramvaje se silničním vozidlem a optickým zúžením vozovky, což zvyšuje pozornost řidičů.
Nevýhodou oproti tramvajovému pásu oddělenému jen podélnou čarou souvislou je zhoršení manévrovacích podmínek pro silniční vozidla: ztížení a ohrožení provozu vozidel integrovaného záchranného systému, ztížené objíždění překážky ve vozovce. Ohrožení spočívá také v riziku přehlédnutí prahu za snížené viditelnosti nebo sněhové pokrývky.
V některých městech a zemích se používá podélný dělicí práh například k oddělení vyhrazeného jízdního pruhu (pro autobusy, pro cyklisty) od ostatního silničního provozu.[1]
Historie a provedení v Praze
První podélný dělicí práh v pražské tramvajové síti byl zabudován v roce 1996 v Bělehradské ulici před křižovatkou s Anglickou ulicí ve směru od Tylova náměstí. Jedná se o běžný hranatý betonový obrubník zabudovaný do vozovky. Výška prahu je asi 8 cm nad povrchem vozovky, šířka asi 10 cm. Délka tohoto prvního úseku byla kolem 50 metrů. Jedná se o jediný práh tohoto typu v Praze.
Od roku 1997 začaly být používány prahy s půlkruhovým průřezem, o výšce 9 cm nad povrchem vozovky a šířce 20 cm v místě zapuštění. V roce 1997 se používaly tvarovky typu BEST, které měly hladký povrch a byly z méně odolného materiálu než pozdější typy, a proto se vlivem provozu postupně rozpadávají. Od roku 1998 se používají tvarovky typu SSŽ, které mají protiskluzově profilovaný povrch. Jsou vyrobeny ze stejného betonu jako velkoplošné panely BKV. Od roku 2002 se na komunikacích, kde jsou kritické šířkové poměry, používá užší varianta prahu, typ REMIS, což jsou žulové dílce o výšce 8 cm a šířce 10 cm, dolní část profilu je obdélníková a horní půlkruhová; práh je protiskluzově upraven zdrsněním.
Podélné prahy se vytvářejí z prefabrikovaných tvarovek, které se osazují do betonového lože v podélné rýze ve vozovce. Lze jej osadit tam, kde zůstane volná vozovka o šířce alespoň 3,0 metru.[2]
Od roku 1996 rozsah použití podélných prahů v Praze stále roste. Na konci roku 2008 již činil součet délky úseků 9621 metrů.
Podélné dělicí pásy v Praze:[3]
- Bělehradská, do centra před Anglickou, 50 m, 1996
- Rašínovo nábřeží, do centra od zastávky Výtoň k Plavecké ulici, 40 m, říjen 1997
- Nádražní, do centra od zastávky Na Knížecí k ulici Ostrovského, 30 metrů, říjen 1997
- Nádražní, v úrovni smyčky Smíchovské nádraží, 77 metrů, červenec 1998
- Národní třída, od zastávky Národní divadlo ke Spálené ulici, 265 m, září 1998
- Nádražní, do centra od zastávky Plzeňka k zastávce Na Knížecí, 465 metrů, říjen 1998
- Rašínovo nábřeží, do centra od Plavecké ulice k Palackého náměstí, 398 metrů, říjen 1998
- křižovatka Bělehradská-Otakarova-Křesomyslova z různých směrů ke křižovatce, 257 metrů, září 1999
- Bělehradská, do centra od Tylova náměstí (křižovatka s Jugoslávskou) k zastávce I. P. Pavlova, 30 metrů, září 1999
- Křižovnická, od Platnéřské ulice ke Křižovnickému náměstí, 30 metrů, říjen 1999
- Podolské nábřeží, od zastávky Podolská vodárna do centra ke vjezdu do nemocnice, 175 metrů, listopad 1999
- Rašínovo nábřeží, oba směry mezi Palackého náměstím a Jiráskovým náměstím, 448 metrů, prosinec 1999
- Revoluční, do centra od Dlouhé ulice do úrovně Truhlářské, 147 metrů, prosinec 1999
- Francouzská, z centra před křižovatkou s Moskevskou ulicí, 80 metrů, prosinec 1999
- Francouzská, oba směry mezi náměstím Míru a Blanickou ulicí, 145 metrů, srpen 2000
- Nuselská, z centra, od nám. Bří Synků k Táborské ulici, 29 metrů, listopad 2000
- Chotkova, do centra, od zatáčky u Jeleního příkopu k ulici U Bruských kasáren, 171 metrů, listopad 2000
- nábřeží Edvarda Beneše, z centra, před křižovatkou s Letenským tunelem, 60 metrů, duben 2001
- Národní třída, od zastávky Národní divadlo ke Smetanovu nábřeží, 40 metrů, květen 2001
- Národní třída, od ulice Karolíny Světlé k zastávce Národní divadlo, červen 2001
- Tylovo náměstí (Bělehradská), od Jugoslávské ulice k Rumunské, 41 metrů, červenec 2001
- Vodičkova, prostor zastávky Vodičkova směrem ke Karlovu náměstí, 25 metrů, srpen 2001
- Strossmayerovo náměstí (ulice Dukelských hrdinů), do centra mezi zastávkou a křižovatkou, 20 metrů, září 2001
- Újezd, ve směru od Hellichovy od čela zastávky Újezd k ulici Vítězné, 41 metrů, prosinec 2001
- Národní třída, z centra od ulice Na Perštýně k ulici Karolíny Světlé, 60 metrů, prosinec 2001
- Svatovítská, do centra od ulice Václavkova k ulici Milady Horákově, 154 metrů, červen 2002
- Komunardů, z centra, od čela zastávky Dělnická k ulici Dělnické, 47 metrů, červen 2002
- Masarykovo nábřeží, oba směry v úseku mezi ulicemi Na Struze a Myslíkova, 361 metrů, srpen 2002
- Seifertova, do centra od ulice Husinecká k ulici Příběnická, 324 metrů, září 2002
- Štefánikův most, oba směry po celé délce mostu, 433 metrů, říjen 2002
- Karlovo náměstí, od ulice Odborů k zastávce Karlovo náměstí, 66 metrů, říjen 2002
- Karlovo náměstí, z centra, od ulice Resslova k zastávce Moráň, 100 metrů, říjen 2002
- Smetanovo nábřeží, od ulice Divadelní k přechodu u zastávky Karlovy Lázně, 75 metrů, listopad 2002
- Rašínovo nábřeží, od Vyšehradského tunelu k Libušině ulici, 221 metrů, listopad 2002
- nábřeží Kapitána Jaroše, do centra před vyústěním Letenského tunelu, 187 metrů, listopad 2002
- Národní třída, z centra, další část v úseku mezi ulicemi Spálená a Karolíny Světlé, 25 metrů, prosinec 2002
- Havlíčkova, od nástupního ostrůvku zastávky Masarykovo nádraží k Hybernské ulici, 30 metrů, prosinec 2002
- Na Poříčí, z centra, od rozšíření k ulici Biskupské, 100 metrů, květen 2003
- Sokolovská, v úseku Českomoravská – U Balabenky, 151 metrů, červen 2003
- Sokolovská, v úseku U Balabenky – Českomoravská, 103 metrů, červen 2003
- Sokolovská, v úseku Nekvasilova – Švábky, 100 metrů, září 2003
- Sokolovská, v úseku Švábky – Zenklova, 300 metrů, září 2003
- Havlíčkova, v úseku Na Poříčí – V celnici, 70 metrů, říjen 2003
- Národní třída, v úseku Spálená – Národní divadlo, 50 metrů, říjen 2003
- Komunardů, do centra, v úseku Jateční – Bubenské nábřeží, 66, listopad 2003
- Komunardů, z centra, v úseku Bubenské nábřeží – Tusarova, 118, listopad 2003
- Ječná, v úseku Karlovo náměstí – Sokolská, 453 metrů, březen 2004
- Radlická, oba směry, v úseku Bieblova – vjezd do tunelu Mrázovka, 500 metrů, březen 2004
- Táboritská, do centra, v úseku Olšanské náměstí – Ondříčkova, 53 metrů, květen 2004
- Partyzánská, do centra, v úseku Vrbenského – Na Zátorách, 101 metrů, červen 2004
- Švehlova, do centra, pod mostem Jižní spojky před železničním podjezdem, 30 metrů, červenec 2004
- Rašínovo nábřeží v úseku mezi Plaveckou a Libušinou a Svobodova ulice (křižovatka Výtoň), 335 metrů, srpen 2004
- Bubenské nábřeží, oba směry, 300 metrů, prosinec 2004
- Sokolovská, do centra v úseku Zenklova – Švábky, 360 metrů, prosinec 2004
- Zenklova, do centra v úseku Primátorská – Nad Sýpkem a za ulicí Na Stráži, 122 metrů, červen 2006
- Plynární, oba směry, v několika úsecích mezi Jankovcovou a Osadní, 159 metrů, červenec 2006
- Táborská, do centra před křižovatkou s ulicí Lounských, 71 metrů, červenec 2006
- Dukelských hrdinů, z centra v úseku Šimáčkova – Strojnická, 64 metrů, listopad 2006
- Francouzská, do centra v úseku Blanická – Sázavská, 62 metrů, listopad 2006
- Na Slupi, z centra, před vídeňskou zastávkou Albertov, 17 metrů, červenec 2007
- Svobodova, od zastávky Albertov k ulicí Na Slupi, 25 metrů, červenec 2007
- nábřeží Kapitána Jaroše, do centra, před vyústěním Letenského tunelu, o 9 metrů zkráceno, srpen 2007
- nábřeží Kapitána Jaroše, z centra, za vyústěním Letenského tunelu, 153 metrů, srpen 2007
- Štefánikův most, oba směry, o 85 prodlouženo, srpen 2007
- nábřeží Edvarda Beneše, z centra před křižovatkou s Letenským tunelem, o 5 metrů zkráceno, srpen 2007
- Jiráskovo náměstí, z centra, mezi zastávkou Jiráskovo náměstí a Jiráskovým mostem, 51,5 metrů, říjen 2007
- Milady Horákové, oba směry v úseku U Sparty – Korunovační, 172,5 metrů, červen 2008
- Revoluční, do centra mezi zastávkou Dlouhá a ulicí Dlouhou, 70,5 metrů, listopad 2008
- 17. listopadu, oba směry v úseku Na Rejdišti – Široká, 147,5 metrů, listopad 2008
- Nádražní, do centra naproti protisměrné zastávce Plzeňka, 48 metrů, listopad 2008
- Radlická, do centra od ulice Pod Kesnerkou k odbočení do zastávky Křížová, 45 metrů, prosinec 2008
- Plynární, od ulice Železničářů k ulici Argentinské, 62,5 metrů, duben 2009
- Jičínská, z centra před ulicí Vinohradskou, 23 metrů, květen 2009
- Vinohradská, do centra před a za křižovatkou s ulicí Italskou, 85 metrů, květen 2009
- Sokolovská, z centra před křižovatkou s ulicí Freyovou, 75 metrů, květen 2009
Jiná města
Podélné dělicí pruhy (nazývané Stuttgarteschwelle, stuttgartský práh) oddělující vozovku od tramvajového pásu se používají i ve Vídni.[4]
V Paříži se ojediněle používá podélný dělicí práh například k oddělení vyhrazeného jízdního pruhu (pro autobusy, pro cyklisty) od ostatního silničního provozu.[1]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Podélný práh na Wikimedia Commons
- Podélné dělící prahy, web Preference pražských tramvají
- Podélné prahy pro oddělení tramvajové tratě, web TSK hl. m. Prahy, 17. 10 2000
Reference
- ↑ a b Ing. Jan Kovařík a Ing. Jan Adámek: Současná Paříž a její dopravní systémy, květen 2006. Web Technické správy komunikací hl. m. Prahy
- ↑ Podélné prahy pro oddělení tramvajové tratě, web TSK hl. m. Prahy, 17. 10 2000
- ↑ Podélné dělící prahy, web Preference pražských tramvají, seznam
- ↑ MUDr. Vladislav Raclavský, Ing.Václav Dostál: Pilotní projekt víceúčelového pruhu, Cyklistický průvodce Vídní, web Olomoučtí kolaři