Poštovní muzeum Praha: Porovnání verzí
Souřadnice: 50°5′32,05″ s. š., 14°25′43,08″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: náhrada nefunkčních odkazů |
→Ve Vyšším Brodě: aktualizace |
||
| (Není zobrazeno 42 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - muzeum |
{{Infobox - muzeum |
||
| |
| název = Poštovní muzeum |
||
| logo = Logo_Poštovní_muzeum_v_Praze.png |
|||
| obrázek = Poštovní_muzeum.JPG |
|||
| stát = Česko |
|||
| popisek = Poštovní muzeum v budově někdejšího Vávrova mlýna |
|||
| město = Praha |
|||
| logo = Logo_Poštovní_muzeum_v_Praze.png |
|||
| adresa = Nové mlýny 2, Praha 1 |
|||
| stát = Česko |
|||
| |
| zakladatel = |
||
| datum založení = [[18. prosinec|18. prosince]] [[1918]] |
|||
| adresa = Nové mlýny 2, Praha 1, Holečkova ulice, Praha 6 |
|||
| datum uzavření = |
|||
| zakladatel = |
|||
| zaměření = Filatelistika, poštovní služby |
|||
| datum_založení = [[18. prosinec|18. prosince]] [[1918]] |
|||
| původní účel budovy = |
|||
| datum_uzavření = |
|||
| budovy = |
|||
| zeměpisná šířka = 50.092235 |
|||
| objekty = |
|||
| zeměpisná délka = 14.428632 |
|||
| vyhledávané exponáty = |
|||
| zaměření = Filatelistika, poštovní služby |
|||
| návštěvníci = <!-- počet v určitém roce --> |
|||
| původní_účel_budovy = |
|||
| návštěvníci v roce = |
|||
| budovy = |
|||
| mapa = <!-- bez prefixu Soubor: --> |
|||
| objekty = |
|||
| web = http://www.postovnimuzeum.cz/cs |
|||
| vyhledávané_exponáty = |
|||
| návštěvníci = <!-- počet v určitém roce --> |
|||
| návštěvníci v roce = |
|||
| vstupné = Dospělí 50 Kč, studenti a důchodci 10 Kč, Děti do 6 let v doprovodu rodičů zdarma |
|||
| poloha = |
|||
| mapa = <!-- bez prefixu Soubor: --> |
|||
| web = http://www.postovnimuzeum.cz/cs |
|||
| poznámky = |
|||
}} |
}} |
||
'''Poštovní muzeum Praha''' bylo založeno koncem roku 1918 a má celostátní význam. Sídlí v historickém domě u [[Štefánikův most|Štefánikova mostu]], na adrese Nové mlýny 2, Praha 1. Nejbližší stanice metra je Náměstí republiky, stanice tramvaje Revoluční. Od roku 1976 má velkou pobočku ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]]. |
|||
'''Poštovní muzeum Praha''' bylo založeno koncem roku 1918 a má celostátní význam. Od roku 1976 má velkou pobočku ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]]. |
|||
== Poslání muzea == |
== Poslání muzea == |
||
| Řádek 41: | Řádek 33: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Muzeum bylo založeno 18. prosince 1918, tedy ve stejný den, kdy byly vydány první poštovní známky Československa. Prvních deset let bylo věnováno sběratelské činnosti. V roce 1928 byla otevřena první expozice v přízemí [[Karolinum|Karolina]], nicméně zdejší prostory patřící [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] byly pro muzeum nedostatečné. Podařilo se získat nové v Holečkově ulici na [[Smíchov]]ě, v části zrušeného kláštera sv. Gabriela a od roku 1933 zde bylo zpřístupněno veřejnosti. Ve válečném období bylo řadu měsíců uzavřeno, v květnu 1945 došlo opět k otevření. Po roce 1950 došlo k omezení některých expozic s náplní poštovnictví ve prospěch filatelie. |
|||
=== Od založení do začátku 30. let 20. století === |
|||
Další část sbírek byla umístěna do budovy zrestaurovaného opatství Státního kláštera ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] (bývalý cisterciánský klášter), kde byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví.<ref name="Praga156">"Praga 88", Poštovní muzeum, str. 156</ref> |
|||
Muzeum bylo založeno [[Ministerstvo pošt a telegrafů|Ministerstvem pošt a telegrafů]] nedlouho po vzniku ČSR<ref name="Lidova.demokracie.1967" />, a to 18. prosince 1918, tedy ve stejný den, kdy byly vydány první poštovní známky Československa. Prvních deset let bylo věnováno sběratelské činnosti. V roce [[1928]] byla otevřena první expozice v přízemí pražského [[Karolinum|Karolina]], nicméně zdejší prostory patřící [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] byly pro muzeum nedostatečné.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /><ref name="Karolinum" /> |
|||
=== V Holečkově ulici na Smíchově === |
|||
V Praze se podařilo koncem 80. let 20. století přestěhovat muzeum do zrestaurovaných prostor [[Vávrův mlýn|Vávrova mlýna]] na [[nábřeží Ludvíka Svobody]] v Praze. Tehdy bylo muzeum řízeno metodicky federálním ministerstvem spojů, vlastní řízení bylo v náplni [[Ředitelství pošt]] Praha.<ref name="Praga156">"Praga 88", Poštovní muzeum, str. 156</ref> V nových prostorách bylo muzeum otevřeno slavnostně v roce 1988. Po roce 1990 byly sbírky rozděleny na českou a slovenskou část. Nynější adresa je Poštovní muzeum, Nové mlýny 2, Praha 1. |
|||
Klášter svatého Gabriela je bývalý řeholní dům benediktinek beuronské kongregace v Praze na [[Smíchov]]ě v sousedství [[Kinského zahrada|zahrady Kinských]] v Holečkově ulici. Stát v tomto areálu zřídil [[Poštovní úřad šekový]], v roce [[1930]] přejmenovaný na [[ČSOB Poštovní spořitelna|Poštovní spořitelnu]], ta zde sídlila do roku [[1931]], kdy se přestěhovala na [[Václavské náměstí]]. Prostory v části zrušeného [[Klášter svatého Gabriela (Praha)|kláštera sv. Gabriela]] poté připadly Poštovnímu muzeu, které sem přestěhovalo své muzejní sbírky<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> a v únoru [[1932]]{{#tag:ref|Někde se uvádí jako rok zpřístupnění sbírek Poštovního muzea po jeho přestěhování do Holečkovy ulice až rok [[1933]].|group="p"|name="unor.1932.or.rok.1933"}} zde otevřelo rozsáhlou expozici přístupnou pro veřejnost; v areálu vznikl též archiv, knihovna, depozitáře a kanceláře Poštovního muzea. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo muzeum řadu měsíců uzavřeno a jeho sbírky byly ukryty v různých sklepeních.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> |
|||
== |
=== Po 2. světové válce === |
||
V květnu 1945 došlo opět k otevření muzea.{{#tag:ref|Pramen<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> uvádí, že k poválečnému obnovení Poštovního muzea došlo až v roce 1947.<ref name="Lidova.demokracie.1967" />|group="p"|name="po.valce"}} Od té doby bylo postupně likvidováno jedno oddělení za druhým, nakonec zbylo jen oddělení filatelie.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Po roce 1950 došlo k omezení některých expozic s náplní poštovnictví ve prospěch filatelie. |
|||
Hledání vhodných prostor pro muzeum v Praze ani ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] nevedlo k cíli, zkrachovala jednání i ohledně prostor v Hrádku u Nechanic.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Kolem roku 1967 došlo k dohodě o umístění exponátů v areálu Vyšebrodského kláštera.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Projekt pocházel z dílny architektů Jaroslava Škardy a [[Bohumil Böhm|Bohumila Böhma]] a počítal s dokončením stavební asanace klášterních místností a s finanční podporou 2 miliony korun ročně od Jihočeského střediska památkové péče a ochrany přírody.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Hlavní správa poštovního muzea s administrací a technickými silami měla nadále zůstat v Praze.<ref name="Lidova.demokracie.1967" />{{#tag:ref|V roce 1966 přišel do muzea promovaný historik, který se soustavně začal věnovat vědeckému zkoumání dosud podceňovaných a zanedbávaných sbírek.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Pro historii pošty na území Československa neexistovala před rokem 1920 žádná dokumentace.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Přesto byla objevena sbírka pramenů k dějinám pošty (zachycená v opisech) a vedená dokonce v několika řadách.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Jednalo se o 360 svazků přesných rukopisných poznámek psaných poštovním ředitelem [[Václav Dragoun|Václavem Dragounem]], jako podklad pro rozsáhlou historickou práci.<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Tu však již Václav Dragoun nestačil napsat (zemřel v roce 1950).<ref name="Lidova.demokracie.1967" /> Doba od 20. let 20. století po rok 1945 nebyla uspokojivě historicky zpracována a proto poštovní muzeum vyzvalo (kolem roku 1967) ke spolupráci i širokou veřejnost (lidé měli poskytnout Poštovnímu muzeu staré uniformy, listiny, tiskopisy, výpisy z místních kronik, nástroje, mapy, přístroje a případně i odbornou literaturu).<ref name="Lidova.demokracie.1967" />|group="p"|name="Vaclav.Dragoun"}} |
|||
=== Ve Vyšším Brodě === |
|||
Další část sbírek byla nakonec umístěna do budovy zrestaurovaného opatství Státního kláštera ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] (bývalý cisterciácký klášter), kde byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví.<ref name="Praga156">"Praga 88", Poštovní muzeum, str. 156</ref> [[Vyšebrodský klášter]] umožnil její zachování ve svých prostorách i poté, co byl po pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] obnoven. |
|||
=== Ve Vávrově mlýně === |
|||
V Praze se podařilo koncem 80. let 20. století přestěhovat muzeum do zrestaurovaných prostor [[Vávrův mlýn|Vávrova mlýna]] na [[nábřeží Ludvíka Svobody]] v Praze. Tehdy bylo muzeum řízeno metodicky federálním ministerstvem spojů, vlastní řízení bylo v náplni [[Ředitelství pošt]] Praha.<ref name="Praga156" /> V nových prostorách bylo muzeum otevřeno slavnostně v roce 1988. Po roce 1990 byly sbírky rozděleny na českou a slovenskou část. Nynější adresa je Poštovní muzeum, Nové mlýny 2, Praha 1. |
|||
== Exponáty pro veřejnost, badatelna, knihovna, mapový archiv == |
|||
V muzeu mohou návštěvníci vidět stálou expozici poštovních známek nejen z našich zemí, ale také vzácné a zajímavé filatelistické materiály ze zahraničí. Konají se zde příležitostné výstavy zaměřené na určitá období či oblasti poštovnictví a filatelie. V budově je badatelna, knihovna. Otevřeno je denně mimo pondělí. |
V muzeu mohou návštěvníci vidět stálou expozici poštovních známek nejen z našich zemí, ale také vzácné a zajímavé filatelistické materiály ze zahraničí. Konají se zde příležitostné výstavy zaměřené na určitá období či oblasti poštovnictví a filatelie. V budově je badatelna, knihovna. Otevřeno je denně mimo pondělí. |
||
Sbírka map představuje důležitý doklad o dějinách dopravy a poštovnictví.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hánl |
|||
| jméno = Jiří |
|||
| příjmení2 = Kloboučníková |
|||
| jméno2 = Alena |
|||
| titul = Sborník poštovního muzea 1980: Mapový archiv Poštovního muzea v Praze |
|||
| strany = 47–75 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Dějiny kartografie - multimediální učebnice |
|||
| periodikum = ucebnice.geogr.muni.cz |
|||
| url = https://ucebnice.geogr.muni.cz/dejiny/obsah.php?show=124 |
|||
| datum přístupu = 2022-11-15 |
|||
}}</ref> |
|||
== Spolupráce s institucemi == |
== Spolupráce s institucemi == |
||
Muzeum je |
Muzeum je začleněno jednak do [[Asociace muzeí a galerií České republiky]], ale i do celé řady mezinárodních institucí. |
||
== Památková ochrana budov muzea == |
|||
== Stavební památka == |
|||
Budova je chráněnou památkou, obatným barokním domem z 17. století, který byl adaptován pro mlynáře Vávru (stavba vodního mlýna na Vltavě se nedochovala). Při této příležitosti čtyři salonky v 1.patře vyzdobil nástěnnými malbami [[Josef Navrátil]], byly vybaveny zčásti dochovaným biedermeierským nábytkem z 2. čtvertiny 19. století. Budova je chráněnou nemovitou památkou, součástí Pražské památkové rezervace [[UNESCO]] a není bezbariérová. |
|||
=== Poštovní muzeum Praha === |
|||
Budova muzea, tzv. Vávrův mlýn, na adrese Nové mlýny 2, Praha 1 je [[Kulturní památka|kulturní památa]], součást [[Pražská památková rezervace|Pražské památkové rezervace]], která je na seznamu světového dědictví [[UNESCO]]. Památka je bývalým obytným barokním domem ze 17. století, který byl adaptován pro mlynáře Vávru (stavba vodního mlýna na Vltavě se nedochovala). Při této příležitosti čtyři salonky v 1. patře vyzdobil nástěnnými malbami [[Josef Matěj Navrátil|Josef Navrátil]], byly vybaveny zčásti dochovaným [[biedermeier]]ským nábytkem z 2. čtvrtiny 19. století. Objekt byl v letech 1986 až 1988 rekonstruován pro potřebu muzea.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Vávrův vodní mlýn - Památkový Katalog |
|||
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz |
|||
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/vavruv-vodni-mlyn-15401004 |
|||
| datum přístupu = 2022-11-15 |
|||
}}</ref> Budova není bezbariérová. |
|||
=== Poštovní muzeum Praha, pobočka Vyšší Brod === |
|||
Pobočka muzea na adrese Klášter 136, 382 73 Vyšší Brod,<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Kontakty - Poštovní muzeum |
|||
| periodikum = www.postovnimuzeum.cz |
|||
| url = https://www.postovnimuzeum.cz/kontakty-id33030 |
|||
| datum přístupu = 2022-11-15 |
|||
}}</ref> sídlí v areálu [[Národní kulturní památka|národní kulturní památky]] [[Vyšebrodský klášter|klášter cisterciáků Vyšší Brod]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = klášter cisterciáků Vyšší Brod - Památkový Katalog |
|||
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz |
|||
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/klaster-cisterciaku-vyssi-brod-15856079 |
|||
| datum přístupu = 2022-11-15 |
|||
}}</ref> |
|||
== Ředitelé Poštovního muzea == |
|||
V historii Poštovního muzea se vystřídalo více osobností, název funkce se též měnil. V závorce je uvedena doba výkonu funkce:<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Jan Kramář: ''Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918-1938'' (Resumé) |url=http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/resume16/p16_kramar.pdf |datum přístupu=2017-02-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170215023419/http://www.nacr.cz/E-publ/paginae/resume16/p16_kramar.pdf |datum archivace=2017-02-15 |nedostupné=ano }}</ref> |
|||
* ''[[Václav Dragoun]]'' (18. 12. 1918 — 1925), ředitel, vrchní poštovní oficiál; jeden z iniciátorů vzniku Poštovního muzea a první ředitel |
|||
* ''[[Jiří Karásek ze Lvovic]]'' (1926 — 4. 2. 1933), ředitel, poštovní inspektor; literát, za jeho vedení vznikla první stálá expozice v [[Karolinum|Karolinu]] (1928) |
|||
* ''Alois Lustig'' (5. 2. 1933 — květen 1945), ředitel, vrch. pošt. tajemník |
|||
* ''Václav Čuban'' (květen 1945 — prosinec 1951), vedoucí, pošt. ředitel |
|||
* ''Karel Ujec'' (prosinec 1951 — 1952), pověřen dočasným vedením |
|||
* ''Miroslav Hušek'' (1952 — 31. 3. 1954), pověřen dočasným vedením |
|||
* ''Miroslav Hušek'' (1. 4. 1954 — srpen 1964) (†), vedoucí |
|||
* ''Miroslava Janotová'' (srpen 1964 — 1. 4. 1965), pověřena dočasným vedením |
|||
* ''Karel Adler'' (9. 4. 1965 — 31. 12. 1970), vedoucí |
|||
* ''Miroslava Janotová'' (1. 1. 1971 — 8. 1. 1977), vedoucí |
|||
* ''[[Pavel Čtvrtník]]'' (10. 1. 1977 — 27. 9. 2007), vedoucí, od 1. 1. 1993 ředitel; nejdéle sloužící ředitel Poštovního muzea, autor odborných publikací. Za jeho vedení se Poštovní muzeum přestěhovalo do [[Vávrův mlýn|Vávrova mlýna]] a muselo vyřešit i důsledky [[Povodeň v Česku (2002)|povodně v roce 2002]] |
|||
* ''Jan Galuška'' (1. 10. 2007 — 31. 12. 2013), ředitel |
|||
* ''Alena Reichová'' (1. 9. 2008 — 31. 5. 2009), pověřena dočasným vedením |
|||
* ''Jan Novotný'' (1. 11. 2013 — 9. 6. 2016), ředitel (1. 11.- 31. 12. 2013 spolu s Janem Galuškou) |
|||
* ''Jan Kramář'' (10. 6. 2016 — 30. 9. 2016), pověřen dočasným vedením |
|||
* ''Jiří Střecha'' (1. 10. 2016 — dosud), ředitel |
|||
<gallery caption="První ředitelé poštovního muzea"> |
|||
File:Václav_Dragoun_1928.jpg|[[Václav Dragoun]] (první ředitel poštovního muzea) |
|||
File:Jiri_Karasek_ze_Lvovic_1930.jpg|[[Jiří Karásek ze Lvovic]] (zakladatel první stálé expozice) |
|||
</gallery> |
|||
== Galerie == |
|||
<gallery> |
|||
Soubor:Poštovní muzeum 1928 Karolinum zvenku.jpg|Poštovní muzeum v Karolinu [[1928]], dobový pohled zvenku |
|||
Soubor:Poštovní muzeum 1928 Karolinum obrazy.jpg|Poštovní muzeum v Karolinu [[1928]], expozice obrazů |
|||
</gallery> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Poznámky === |
|||
<references group="p"></references> |
|||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="Karolinum">{{Citace periodika |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:c04e018e-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:70af5b41-435e-11dd-b505-00145e5790ea |
|||
| periodikum = Pestrý týden |
|||
| datum = 3. 11. 1928 |
|||
| strany = 6–7 |
|||
| titul = Otevření nového musea v Praze v Karolinu |
|||
}}</ref> |
|||
<ref name="Lidova.demokracie.1967">Deník [[Lidová demokracie (deník)|Lidová demokracie]] ze dne 18. července 1967, článek: „Poštovní muzeum do jižních Čech“; autor: POLANSKÝ Karel.</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Literatura === |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Čtvrtník |
|||
| jméno = Pavel |
|||
| titul = Poštovní muzeum šedesátileté |
|||
| sborník = Sborník Poštivního muzea 1978 |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 9-19 |
|||
}} |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Klokočníková |
|||
| jméno = Alena |
|||
| titul = Soupis poštovních map ve sbírkách Poštovního muzea v Praze |
|||
| sborník = Sborník Poštovního muzea 1981 |
|||
| strany = 171-197 |
|||
}} |
|||
* {{Citace sborníku |
|||
| příjmení = Tošnerová |
|||
| jméno = Patricia |
|||
| titul = Prameny k dějinám spojů v Poštovním muzeu |
|||
| sborník = Sborník Poštovního muzea 1984 |
|||
| strany = 63-79 |
|||
}} |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* [https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-praha Poštovní muzeum Praha] |
* [https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-praha Poštovní muzeum Praha] |
||
* [http://www.turistika.cz/mista/postovni-muzeum-praha Na turistickém webu] |
* [http://www.turistika.cz/mista/postovni-muzeum-praha Na turistickém webu] |
||
{{Pražská muzea a galerie}} |
{{Pražská muzea a galerie}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Kultura|Praha}} |
|||
[[Kategorie:Pošta]] |
[[Kategorie:Pošta v Praze]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Dopravní muzea v Praze]] |
||
[[Kategorie:Muzea založená roku 1918]] |
|||
[[Kategorie:Dějiny pošty]] |
|||
Aktuální verze z 24. 9. 2024, 17:28
| Poštovní muzeum | |
|---|---|
 Poštovní muzeum v budově někdejšího Vávrova mlýna | |
| Logo | |
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Praha |
| Adresa | Nové mlýny 2, Praha 1 |
| Založeno | 18. prosince 1918 |
| Zaměření | Filatelistika, poštovní služby |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′32,05″ s. š., 14°25′43,08″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poštovní muzeum Praha bylo založeno koncem roku 1918 a má celostátní význam. Sídlí v historickém domě u Štefánikova mostu, na adrese Nové mlýny 2, Praha 1. Nejbližší stanice metra je Náměstí republiky, stanice tramvaje Revoluční. Od roku 1976 má velkou pobočku ve Vyšším Brodě.
Poslání muzea
[editovat | editovat zdroj]Muzeum se zabývá studiem dějin a vývoje spojů na území České republiky (dříve celého Československa). Odborně a soustavně sbírá, ošetřuje a uschovává doklady o historickém vývoji poštovnictví, známkové tvorby, telekomunikací a radiokomunikací.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od založení do začátku 30. let 20. století
[editovat | editovat zdroj]Muzeum bylo založeno Ministerstvem pošt a telegrafů nedlouho po vzniku ČSR[2], a to 18. prosince 1918, tedy ve stejný den, kdy byly vydány první poštovní známky Československa. Prvních deset let bylo věnováno sběratelské činnosti. V roce 1928 byla otevřena první expozice v přízemí pražského Karolina, nicméně zdejší prostory patřící Karlově univerzitě byly pro muzeum nedostatečné.[2][3]
V Holečkově ulici na Smíchově
[editovat | editovat zdroj]Klášter svatého Gabriela je bývalý řeholní dům benediktinek beuronské kongregace v Praze na Smíchově v sousedství zahrady Kinských v Holečkově ulici. Stát v tomto areálu zřídil Poštovní úřad šekový, v roce 1930 přejmenovaný na Poštovní spořitelnu, ta zde sídlila do roku 1931, kdy se přestěhovala na Václavské náměstí. Prostory v části zrušeného kláštera sv. Gabriela poté připadly Poštovnímu muzeu, které sem přestěhovalo své muzejní sbírky[2] a v únoru 1932[p 1] zde otevřelo rozsáhlou expozici přístupnou pro veřejnost; v areálu vznikl též archiv, knihovna, depozitáře a kanceláře Poštovního muzea. Během druhé světové války bylo muzeum řadu měsíců uzavřeno a jeho sbírky byly ukryty v různých sklepeních.[2]
Po 2. světové válce
[editovat | editovat zdroj]V květnu 1945 došlo opět k otevření muzea.[p 2] Od té doby bylo postupně likvidováno jedno oddělení za druhým, nakonec zbylo jen oddělení filatelie.[2] Po roce 1950 došlo k omezení některých expozic s náplní poštovnictví ve prospěch filatelie.
Hledání vhodných prostor pro muzeum v Praze ani ve Středočeském kraji nevedlo k cíli, zkrachovala jednání i ohledně prostor v Hrádku u Nechanic.[2] Kolem roku 1967 došlo k dohodě o umístění exponátů v areálu Vyšebrodského kláštera.[2] Projekt pocházel z dílny architektů Jaroslava Škardy a Bohumila Böhma a počítal s dokončením stavební asanace klášterních místností a s finanční podporou 2 miliony korun ročně od Jihočeského střediska památkové péče a ochrany přírody.[2] Hlavní správa poštovního muzea s administrací a technickými silami měla nadále zůstat v Praze.[2][p 3]
Ve Vyšším Brodě
[editovat | editovat zdroj]Další část sbírek byla nakonec umístěna do budovy zrestaurovaného opatství Státního kláštera ve Vyšším Brodě (bývalý cisterciácký klášter), kde byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví.[4] Vyšebrodský klášter umožnil její zachování ve svých prostorách i poté, co byl po pádu komunistického režimu obnoven.
Ve Vávrově mlýně
[editovat | editovat zdroj]V Praze se podařilo koncem 80. let 20. století přestěhovat muzeum do zrestaurovaných prostor Vávrova mlýna na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze. Tehdy bylo muzeum řízeno metodicky federálním ministerstvem spojů, vlastní řízení bylo v náplni Ředitelství pošt Praha.[4] V nových prostorách bylo muzeum otevřeno slavnostně v roce 1988. Po roce 1990 byly sbírky rozděleny na českou a slovenskou část. Nynější adresa je Poštovní muzeum, Nové mlýny 2, Praha 1.
Exponáty pro veřejnost, badatelna, knihovna, mapový archiv
[editovat | editovat zdroj]V muzeu mohou návštěvníci vidět stálou expozici poštovních známek nejen z našich zemí, ale také vzácné a zajímavé filatelistické materiály ze zahraničí. Konají se zde příležitostné výstavy zaměřené na určitá období či oblasti poštovnictví a filatelie. V budově je badatelna, knihovna. Otevřeno je denně mimo pondělí.
Sbírka map představuje důležitý doklad o dějinách dopravy a poštovnictví.[5][6]
Spolupráce s institucemi
[editovat | editovat zdroj]Muzeum je začleněno jednak do Asociace muzeí a galerií České republiky, ale i do celé řady mezinárodních institucí.
Památková ochrana budov muzea
[editovat | editovat zdroj]Poštovní muzeum Praha
[editovat | editovat zdroj]Budova muzea, tzv. Vávrův mlýn, na adrese Nové mlýny 2, Praha 1 je kulturní památa, součást Pražské památkové rezervace, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Památka je bývalým obytným barokním domem ze 17. století, který byl adaptován pro mlynáře Vávru (stavba vodního mlýna na Vltavě se nedochovala). Při této příležitosti čtyři salonky v 1. patře vyzdobil nástěnnými malbami Josef Navrátil, byly vybaveny zčásti dochovaným biedermeierským nábytkem z 2. čtvrtiny 19. století. Objekt byl v letech 1986 až 1988 rekonstruován pro potřebu muzea.[7] Budova není bezbariérová.
Poštovní muzeum Praha, pobočka Vyšší Brod
[editovat | editovat zdroj]Pobočka muzea na adrese Klášter 136, 382 73 Vyšší Brod,[8] sídlí v areálu národní kulturní památky klášter cisterciáků Vyšší Brod.[9]
Ředitelé Poštovního muzea
[editovat | editovat zdroj]V historii Poštovního muzea se vystřídalo více osobností, název funkce se též měnil. V závorce je uvedena doba výkonu funkce:[10]
- Václav Dragoun (18. 12. 1918 — 1925), ředitel, vrchní poštovní oficiál; jeden z iniciátorů vzniku Poštovního muzea a první ředitel
- Jiří Karásek ze Lvovic (1926 — 4. 2. 1933), ředitel, poštovní inspektor; literát, za jeho vedení vznikla první stálá expozice v Karolinu (1928)
- Alois Lustig (5. 2. 1933 — květen 1945), ředitel, vrch. pošt. tajemník
- Václav Čuban (květen 1945 — prosinec 1951), vedoucí, pošt. ředitel
- Karel Ujec (prosinec 1951 — 1952), pověřen dočasným vedením
- Miroslav Hušek (1952 — 31. 3. 1954), pověřen dočasným vedením
- Miroslav Hušek (1. 4. 1954 — srpen 1964) (†), vedoucí
- Miroslava Janotová (srpen 1964 — 1. 4. 1965), pověřena dočasným vedením
- Karel Adler (9. 4. 1965 — 31. 12. 1970), vedoucí
- Miroslava Janotová (1. 1. 1971 — 8. 1. 1977), vedoucí
- Pavel Čtvrtník (10. 1. 1977 — 27. 9. 2007), vedoucí, od 1. 1. 1993 ředitel; nejdéle sloužící ředitel Poštovního muzea, autor odborných publikací. Za jeho vedení se Poštovní muzeum přestěhovalo do Vávrova mlýna a muselo vyřešit i důsledky povodně v roce 2002
- Jan Galuška (1. 10. 2007 — 31. 12. 2013), ředitel
- Alena Reichová (1. 9. 2008 — 31. 5. 2009), pověřena dočasným vedením
- Jan Novotný (1. 11. 2013 — 9. 6. 2016), ředitel (1. 11.- 31. 12. 2013 spolu s Janem Galuškou)
- Jan Kramář (10. 6. 2016 — 30. 9. 2016), pověřen dočasným vedením
- Jiří Střecha (1. 10. 2016 — dosud), ředitel
- První ředitelé poštovního muzea
-
Václav Dragoun (první ředitel poštovního muzea)
-
Jiří Karásek ze Lvovic (zakladatel první stálé expozice)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Poštovní muzeum v Karolinu 1928, dobový pohled zvenku
-
Poštovní muzeum v Karolinu 1928, expozice obrazů
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Někde se uvádí jako rok zpřístupnění sbírek Poštovního muzea po jeho přestěhování do Holečkovy ulice až rok 1933.
- ↑ Pramen[2] uvádí, že k poválečnému obnovení Poštovního muzea došlo až v roce 1947.[2]
- ↑ V roce 1966 přišel do muzea promovaný historik, který se soustavně začal věnovat vědeckému zkoumání dosud podceňovaných a zanedbávaných sbírek.[2] Pro historii pošty na území Československa neexistovala před rokem 1920 žádná dokumentace.[2] Přesto byla objevena sbírka pramenů k dějinám pošty (zachycená v opisech) a vedená dokonce v několika řadách.[2] Jednalo se o 360 svazků přesných rukopisných poznámek psaných poštovním ředitelem Václavem Dragounem, jako podklad pro rozsáhlou historickou práci.[2] Tu však již Václav Dragoun nestačil napsat (zemřel v roce 1950).[2] Doba od 20. let 20. století po rok 1945 nebyla uspokojivě historicky zpracována a proto poštovní muzeum vyzvalo (kolem roku 1967) ke spolupráci i širokou veřejnost (lidé měli poskytnout Poštovnímu muzeu staré uniformy, listiny, tiskopisy, výpisy z místních kronik, nástroje, mapy, přístroje a případně i odbornou literaturu).[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Československá filatelie Praga 88. Praha: Rapid, 1988. Kapitola P, s. 172. [dále jen Praga 88].
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Deník Lidová demokracie ze dne 18. července 1967, článek: „Poštovní muzeum do jižních Čech“; autor: POLANSKÝ Karel.
- ↑ Otevření nového musea v Praze v Karolinu. Pestrý týden. 3. 11. 1928, s. 6–7. Dostupné online.
- ↑ a b "Praga 88", Poštovní muzeum, str. 156
- ↑ HÁNL, Jiří; KLOBOUČNÍKOVÁ, Alena. Sborník poštovního muzea 1980: Mapový archiv Poštovního muzea v Praze. [s.l.]: [s.n.] S. 47–75.
- ↑ Dějiny kartografie - multimediální učebnice. ucebnice.geogr.muni.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Vávrův vodní mlýn - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Kontakty - Poštovní muzeum. www.postovnimuzeum.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ klášter cisterciáků Vyšší Brod - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-11-15]. Dostupné online.
- ↑ Jan Kramář: Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918-1938 (Resumé). www.nacr.cz [online]. [cit. 2017-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-15.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČTVRTNÍK, Pavel. Poštovní muzeum šedesátileté. In: Sborník Poštivního muzea 1978. [s.l.]: [s.n.] S. 9-19.
- KLOKOČNÍKOVÁ, Alena. Soupis poštovních map ve sbírkách Poštovního muzea v Praze. In: Sborník Poštovního muzea 1981. [s.l.]: [s.n.] S. 171-197.
- TOŠNEROVÁ, Patricia. Prameny k dějinám spojů v Poštovním muzeu. In: Sborník Poštovního muzea 1984. [s.l.]: [s.n.] S. 63-79.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Poštovní muzeum Praha na Wikimedia Commons
- Poštovní muzeum Praha
- Na turistickém webu
