Friedrich Heer: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 13. 3. 2014, 14:55

Friedrich Heer (10. dubna 1916 Vídeň - 18. září 1983 tamtéž) byl rakouský kulturní historik, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“.

Život

Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku 1962 byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků Die Furche a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla Burgtheater.

Témata

Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika E. Rosenstock-Huessyho viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes humanismus a reformaci až po osvícenství, nástup demokracie a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila.

Heer byl ale zároveň angažovaný občan své doby a staral se o to, jak naše doba se svým dědictvím nakládá. Jako věřící křesťan a katolík ostře kritizoval různé formy klerikalismu, svazků katolické církve a jejích představitelů s mocí, a naopak se zasazoval o překonávání sporů diskusí, dialogem. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rakouských intelektuálů 20. století.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Heer

Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem „Rozhovor mezi nepřáteli“ (1949), po níž následoval „Vzestup Evropy“ (1949) a „Tragédie Svaté říše“ (1952). Roku 1953 vyšly rozsáhlé „Duchovní dějiny Evropy“ (česky 2000), 1959 vyšla „Třetí síla“, pojednání o humanismu 16. století jako pokusu předejít náboženským válkám. Pro Kindlerovu řadu Kulturní dějiny napsal svazek „Středověk“ (1961). „Evropa, matka revolucí“ (1964), věnovaná duchovním dějinám 19. století, je jakýmsi pokračováním „Duchovních dějin“ a zároveň úvodem do problémů současné Evropy.

Připravil výbory z díla takových postav, jako byl Hegel (1955), Mistr Eckhart (1956), Leibniz (1958) nebo Erasmus Rotterdamský (1962), k nimž psal rozsáhlé úvodní stati. Stále aktuální jsou jeho kritiky osudných křesťanských tradic, například antisemitismu ve spisech „Boží první láska“ (1967) a „Víra Adolfa Hitlera“ (1968), teologie války v knize „Křížové výpravy – včera, dnes, zítra?“ (1969) nebo nebezpečných výstřelků eschatologie v knize „Rozloučení s nebi a pekly“ (1970).

Knihu „Odvaha tvůrčího rozumu“ (1977) pokládal Heer za svůj duchovní testament. Kromě toho vydal dvě knihy, věnované rakouské identitě, několik souborů článků a esejů a tři romány.

Německy

1947: Die Stunde des Christen
1949: Gespräch der Feinde
1949: Aufgang Europas (2 Bände)
1950: Der achte Tag (Roman, erschienen unter dem Pseudonym „Hermann Gohde“)
1952: Die Tragödie des Heiligen Reiches
1953: Europäische Geistesgeschichte
1953: Grundlagen der europäischen Demokratie der Neuzeit
1960: Die dritte Kraft
1961: Mittelalter - von 1100 bis 1350 v Kindlers Kulturgeschichte
1964: Europa – Mutter der Revolutionen
1967: Das Heilige Römische Reich
1967: Gottes erste Liebe. Die Juden im Spannungsfeld der Geschichte. ISBN 3-548-34329-5
1968: Der Glaube des Adolf Hitler. Anatomie einer politischen Religiosität ISBN 3-548-34598-0
1981: Der König und die Kaiserin (Porovnání Friedricha II. a Marie Terezie)
1981: Der Kampf um die österreichische Identität
Konrad Paul Liessmann (Hrsg.): Ausgewählte Werke in Einzelbänden 1. Das Wagnis der schöpferischen Vernunft. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77124-9
Johanna Heer (Hrsg.): Ausgewählte Werke in Einzelbänden 2. Ausgewählte Essays: Europa: Rebellen, Häretiker und Revolutionäre. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77123-0

Česky vyšlo

Bohatší život. Praha 1969
Evropské duchovní dějiny. Praha 2000
Věčnost začíná dnes. Praha 1970

Literatura o F. Heerovi

M. C. Putna: Křesťanský humanismus Evropy proti blouznivcům, Mladá fronta Dnes 4.7.2000 (recenze Duchovních dějin Evropy)

(německy)Adolf Gaisbauer: Friedrich Heer. Eine Bibliographie. Böhlau Verlag, Wien 1990.
(německy)Evelyn Adunka: Friedrich Heer. 1916 - 1983. Eine intellektuelle Biographie. Tyrolia Verlag, Innsbruck 1995, ISBN 3-7022-1868-8
(německy)Sigurd P. Scheichl / Richard Faber: Die geistige Welt des Friedrich Heer. Wien: Böhlau 2007.
(německy)Wolfgang Ferdinand Müller: Die Vision des Christlichen bei Friedrich Heer. Innsbruck / Wien: Tyrolia 2002.

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Heer na německé Wikipedii.

Na internetu

(německy) Život a dílo
(německy) Portál pracovní skupiny o Friedrichu Heerovi
(německy) F. Heer: Thesen zur europäischen Geistesgeschichte
(německy) Friedrich Heer: Das Abc der Menschheit
(německy) Bibliografie F. Heera (A. Gaisbauer)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Friedrich Heer''' ([[10. duben|10. dubna]] [[1916]] [[Vídeň]] - [[18. září]] [[1983]] tamtéž) byl rakouský kulturní historik, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“.
-==Život==
+== Život ==
 Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku [[1962]] byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků ''Die Furche'' a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla ''Burgtheater''.
-==Témata==
+== Témata ==
 Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika [[Eugen Rosenstock-Huessy|E. Rosenstock-Huessyho]] viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes [[humanismus]] a [[reformace|reformaci]] až po [[osvícenství]], nástup [[demokracie]] a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila.
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 == Dílo ==
-{{NK ČR|skuk0000554}}
+* {{NK ČR|skuk0000554}}
-Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem „Rozhovor mezi nepřáteli“ (1949),  po níž následoval  „Vzestup Evropy“ (1949) a „Tragédie Svaté říše“ (1952). Roku 1953 vyšly rozsáhlé „Duchovní dějiny Evropy“ (česky 2000), 1959 vyšla „Třetí síla“, pojednání o humanismu 16. století jako pokusu předejít náboženským válkám.  Pro Kindlerovu řadu Kulturní dějiny napsal svazek „Středověk“ (1961). „Evropa, matka revolucí“ (1964), věnovaná duchovním dějinám 19. století, je jakýmsi pokračováním „Duchovních dějin“ a zároveň úvodem do problémů současné Evropy.
+Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem „Rozhovor mezi nepřáteli“ (1949), po níž následoval „Vzestup Evropy“ (1949) a „Tragédie Svaté říše“ (1952). Roku 1953 vyšly rozsáhlé „Duchovní dějiny Evropy“ (česky 2000), 1959 vyšla „Třetí síla“, pojednání o humanismu 16. století jako pokusu předejít náboženským válkám. Pro Kindlerovu řadu Kulturní dějiny napsal svazek „Středověk“ (1961). „Evropa, matka revolucí“ (1964), věnovaná duchovním dějinám 19. století, je jakýmsi pokračováním „Duchovních dějin“ a zároveň úvodem do problémů současné Evropy.
 Připravil výbory z díla takových postav, jako byl [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]] (1955), [[Mistr Eckhart]] (1956), [[Gottfried Wilhelm Leibniz|Leibniz]] (1958) nebo [[Erasmus Rotterdamský]] (1962), k nimž psal rozsáhlé úvodní stati. Stále aktuální jsou jeho kritiky osudných křesťanských tradic, například [[antisemitismus|antisemitismu]] ve spisech „Boží první láska“ (1967) a „Víra Adolfa Hitlera“ (1968), teologie války v knize „Křížové výpravy – včera, dnes, zítra?“ (1969) nebo nebezpečných výstřelků [[eschatologie]] v knize „Rozloučení s nebi a pekly“ (1970).
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Knihu „Odvaha tvůrčího rozumu“ (1977) pokládal Heer za svůj duchovní testament. Kromě toho vydal dvě knihy, věnované rakouské identitě, několik souborů článků a esejů a tři romány.
-=== Německy===
+=== Německy ===
-*1947: ''Die Stunde des Christen''
+* 1947: ''Die Stunde des Christen''
-*1949: ''Gespräch der Feinde''
+* 1949: ''Gespräch der Feinde''
-*1949: ''Aufgang Europas'' (2 Bände)
+* 1949: ''Aufgang Europas'' (2 Bände)
-*1950: ''Der achte Tag'' (Roman, erschienen unter dem Pseudonym „Hermann Gohde“)
+* 1950: ''Der achte Tag'' (Roman, erschienen unter dem Pseudonym „Hermann Gohde“)
-*1952: ''Die Tragödie des Heiligen Reiches''
+* 1952: ''Die Tragödie des Heiligen Reiches''
-*1953: ''Europäische Geistesgeschichte''
+* 1953: ''Europäische Geistesgeschichte''
-*1953: ''Grundlagen der europäischen Demokratie der Neuzeit''
+* 1953: ''Grundlagen der europäischen Demokratie der Neuzeit''
-*1960: ''Die dritte Kraft''
+* 1960: ''Die dritte Kraft''
-*1961: ''Mittelalter - von 1100 bis 1350'' v Kindlers Kulturgeschichte
+* 1961: ''Mittelalter - von 1100 bis 1350'' v Kindlers Kulturgeschichte
-*1964: ''Europa – Mutter der Revolutionen''
+* 1964: ''Europa – Mutter der Revolutionen''
-*1967: ''Das Heilige Römische Reich''
+* 1967: ''Das Heilige Römische Reich''
-*1967: ''Gottes erste Liebe. Die Juden im Spannungsfeld der Geschichte''. ISBN 3-548-34329-5
+* 1967: ''Gottes erste Liebe. Die Juden im Spannungsfeld der Geschichte''. ISBN 3-548-34329-5
-*1968: ''Der Glaube des Adolf Hitler. Anatomie einer politischen Religiosität'' ISBN 3-548-34598-0
+* 1968: ''Der Glaube des Adolf Hitler. Anatomie einer politischen Religiosität'' ISBN 3-548-34598-0
-*1981: ''Der König und die Kaiserin'' (Porovnání Friedricha II. a Marie Terezie)
+* 1981: ''Der König und die Kaiserin'' (Porovnání Friedricha II. a Marie Terezie)
-*1981: ''Der Kampf um die österreichische Identität''
+* 1981: ''Der Kampf um die österreichische Identität''
-*Konrad Paul Liessmann (Hrsg.): ''Ausgewählte Werke in Einzelbänden 1. Das Wagnis der schöpferischen Vernunft''. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77124-9
+* Konrad Paul Liessmann (Hrsg.): ''Ausgewählte Werke in Einzelbänden 1. Das Wagnis der schöpferischen Vernunft''. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77124-9
-*Johanna Heer (Hrsg.): ''Ausgewählte Werke in Einzelbänden 2. Ausgewählte Essays: Europa: Rebellen, Häretiker und Revolutionäre''. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77123-0
+* Johanna Heer (Hrsg.): ''Ausgewählte Werke in Einzelbänden 2. Ausgewählte Essays: Europa: Rebellen, Häretiker und Revolutionäre''. Böhlau Verlag, Wien 2003, ISBN 3-205-77123-0
-===Česky vyšlo===
+=== Česky vyšlo ===
 * ''Bohatší život''. Praha 1969
 * ''Evropské duchovní dějiny''. Praha 2000
 * ''Věčnost začíná dnes''. Praha 1970
-===Literatura o F. Heerovi===
+=== Literatura o F. Heerovi ===
 * M. C. Putna: ''Křesťanský humanismus Evropy proti blouznivcům'', Mladá fronta Dnes 4.7.2000 (recenze ''Duchovních dějin Evropy'')
-*{{de}}Adolf Gaisbauer: ''Friedrich Heer. Eine Bibliographie''. Böhlau Verlag, Wien 1990.
+* {{de}}Adolf Gaisbauer: ''Friedrich Heer. Eine Bibliographie''. Böhlau Verlag, Wien 1990.
-*{{de}}Evelyn Adunka: ''Friedrich Heer. 1916 - 1983. Eine intellektuelle Biographie''. Tyrolia Verlag, Innsbruck 1995, ISBN 3-7022-1868-8
+* {{de}}Evelyn Adunka: ''Friedrich Heer. 1916 - 1983. Eine intellektuelle Biographie''. Tyrolia Verlag, Innsbruck 1995, ISBN 3-7022-1868-8
-*{{de}}Sigurd P. Scheichl / Richard Faber: ''Die geistige Welt des Friedrich Heer.'' Wien: Böhlau 2007.
+* {{de}}Sigurd P. Scheichl / Richard Faber: ''Die geistige Welt des Friedrich Heer.'' Wien: Böhlau 2007.
-*{{de}}Wolfgang Ferdinand Müller: ''Die Vision des Christlichen bei Friedrich Heer.'' Innsbruck / Wien: Tyrolia 2002.
+* {{de}}Wolfgang Ferdinand Müller: ''Die Vision des Christlichen bei Friedrich Heer.'' Innsbruck / Wien: Tyrolia 2002.
-==Odkazy==
+== Odkazy ==
 {{Překlad
 | jazyk =de
@@ Řádek 56: / Řádek 56: @@
 }}
-===Na internetu===
+=== Na internetu ===
-*{{de}} [http://science.orf.at/science/liessmann/95597 Život a dílo]
+* {{de}} [http://science.orf.at/science/liessmann/95597 Život a dílo]
-*{{de}} [http://www.friedrichheer.com Portál pracovní skupiny o Friedrichu Heerovi]
+* {{de}} [http://www.friedrichheer.com Portál pracovní skupiny o Friedrichu Heerovi]
-*{{de}} [http://www.beepworld.de/members/basilios/friedrichheer.htm F. Heer: ''Thesen zur europäischen Geistesgeschichte'']
+* {{de}} [http://www.beepworld.de/members/basilios/friedrichheer.htm F. Heer: ''Thesen zur europäischen Geistesgeschichte'']
-*{{de}} [http://www.beepworld.de/members/basilios/friedrichheer2.htm Friedrich Heer: ''Das Abc der Menschheit'']
+* {{de}} [http://www.beepworld.de/members/basilios/friedrichheer2.htm Friedrich Heer: ''Das Abc der Menschheit'']
-*{{de}} [http://www.nt.tuwien.ac.at/nthft/temp/oefg/text/arge_heer/Friedrich_Heer_Bibliographie.pdf Bibliografie F. Heera (A. Gaisbauer)]
+* {{de}} [http://www.nt.tuwien.ac.at/nthft/temp/oefg/text/arge_heer/Friedrich_Heer_Bibliographie.pdf Bibliografie F. Heera (A. Gaisbauer)]
 {{DEFAULTSORT:Heer, Friedrich}}