František Schäfer: Porovnání verzí

František Schäfer
František Schäfer
Základní informace
Narození	3. dubna 1905 nebo 30. dubna 1905; Břeclav
Úmrtí	29. července 1966 (ve věku 61 let); Brno
Žánry	klasická hudba
Povolání	klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog
Nástroje	klavír
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 13. 4. 2016, 16:41

František Schäfer (3. dubna 1905 Břeclav – 29. července 1966 Brno) český klavírista hudební skladatel a pedagog.

Život

Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec, František Schäfer (1875–1962), byl profesorem hudby na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Svého syna vyučoval hře na klavír od tří let až do jeho vstupu na konzervatoř.

Nejprve studoval na reálném gymnáziu v Příboře, ale již v době gymnaziálních studií byl mimořádným posluchačem dirigentského a klavírního oddělení brněnské konzervatoře. Na klavír byl nejprve žákem Ludmily Tučkové a po maturitě na gymnáziu se stal žákem Jaroslava Kvapila. Absolvoval již v roce 1925 a následující dva roky studoval na mistrovské škole v Praze u Viléma Kurze.

Vojenskou službu absolvoval v Místku, Opavě a v Brně-Židenicích, ale po roce byl z armády propuštěn a nastoupil jako učitel hry na klavír na hudební školu v Moravských Budějovicích. V roce 1929 se stal korepetitorem a učitelem obligátního klavíru na brněnské konzervatoři. Byl rovněž korepetitorem Zemského divadla a studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1935 byl na konzervatoři jmenován řádným profesorem klavíru a působil zde až do své smrti. V letech 1946–1949 učil rovněž na Janáčkově akademii múzických umění, ale z politických důvodů musel toto místo opustit. Nicméně v roce 1958 se na Akademii vrátil. Během svého působení na obou školách vychoval Schäfer řadu významných českých umělců.

Jako skladatel se věnoval převážně svému hlavnímu nástroji, klavíru, ale psal i hudbu komorní a symfonickou. Jako klavírista byl oceňován pro svou vytříbenou techniku a smysl pro slohovou čistotu. Jeho repertoár zahrnoval hudbu od baroka po hudbu 20. století.

Dílo

Klavír

16 etud op. 16 (1937)
10 preludií op. 8 (1938)
Furiant op. 11 (1939)
Romantica op. 12 (1939)
3 sonatiny pro mládež op. 6/1 (1940)
3 sonatiny pro dospívající mládež op. 6/2 (1940)
5 klavírních studií op. 10 (1940)
3 koncertní sonatiny op. 14 (1940)
Sonáta c moll op. 15 (čtyřvětá, 1942)
Koncertní fantazie na ruské národní písně op. 19 (1945)
10 minutových etud op. 23 (1950)

Orchestrální skladby

Koncertní Allegro pro klavír a orchestr op. 4 (1938)
Rapsodie Radhošť pro klavír a orchestr op. 17 (1943)
Koncert pro klarinet a orchestr op. 13 (1944)
Koncert pro flétnu a orchestr op. 21 (1949)
Fantasie pro violoncello a orchestr op. 20 (1949)
Koncert pro pozoun a orchestr op. 22 (1955)
Koncert pro lesní roh a orchestr op. 24 (1956)

Komorní skladby

Klavírní trio (1925, absolventská práce)
Smyčcový kvartet op.1 (1933)
Preludia a fugy op. 18 (varhany, 1945)
Ave Maria (zpěv a varhany, 1947)

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
Věra Lejsková, Vlastimil Lejsek: František Schäfer – profil umělce a pedagoga (Břeclav, 1995).
Jan Žemla: Klavírní oddělení Konzervatoře v Brně (Diplomová práce. Konzervatoř Brno, 2006).
Věra Lejsková: Narodili se před sto lety. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích 2006, č. 15, s. 32-34.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Schäfer
František Schäfer v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Stručný životopis a částečný seznam skladeb

@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec, ''František Schäfer'' ([[1875]]–[[1962]]), byl profesorem hudby na učitelských ústavech v [[Příbor|Příboře]] a v Brně. Svého syna vyučoval hře na klavír od tří let až do jeho vstupu na konzervatoř.
-Nejprve studoval na reálném gymnáziu v Příboře, ale již v době gymnaziálních studií byl mimořádným posluchačem dirigentského a klavírního oddělení brněnské konzervatoře. Na klavír byl nejprve žákem Ludmily Tučkové a po maturitě na gymnáziu se stal žákem [[Jaroslav Kvapil|Jaroslava Kvapila]]. Absolvoval již v roce [[1925]] a následující dva roky studoval na mistrovské škole v [[Praha|Praze]] [[Vilém Kurz|Viléma Kurze]].
+Nejprve studoval na reálném gymnáziu v Příboře, ale již v době gymnaziálních studií byl mimořádným posluchačem dirigentského a klavírního oddělení brněnské konzervatoře. Na klavír byl nejprve žákem Ludmily Tučkové a po maturitě na gymnáziu se stal žákem [[Jaroslav Kvapil|Jaroslava Kvapila]]. Absolvoval již v roce [[1925]] a následující dva roky studoval na mistrovské škole v [[Praha|Praze]] u [[Vilém Kurz|Viléma Kurze]].
 Vojenskou službu absolvoval v [[Místek|Místku]], [[Opava|Opavě]] a v Brně-Židenicích, ale po roce byl z armády propuštěn a nastoupil jako učitel hry na klavír na hudební školu v [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]]. V&nbsp;roce [[1929]] se stal korepetitorem a učitelem obligátního klavíru na brněnské konzervatoři. Byl rovněž korepetitorem ''Zemského divadla'' a studoval hudební vědu na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě Masarykovy univerzity]]. V roce [[1935]] byl na konzervatoři jmenován řádným profesorem klavíru a působil zde až do své smrti. V letech [[1946]]–[[1949]] učil rovněž na [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkově akademii múzických umění]], ale z politických důvodů musel toto místo opustit. Nicméně v roce [[1958]] se na Akademii vrátil. Během svého působení na obou školách vychoval Schäfer řadu významných českých umělců.