Editace stránky Diskurz
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
| Aktuální verze | Váš text | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Diskurz''' nebo také '''diskurs''' (z [[francouzština|fr.]] ''discours'', rozprava, přednáška, od [[latina|lat.]] ''dis-currere'', pobíhat sem a tam, rozebírat v řeči) znamená v běžné řeči rozpravu, pojednání nebo výklad o určitém tématu,<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/diskurz-diskurs-diskurs</ref> a to buď ve formě [[dialog]]u několika mluvčích, nebo [[monolog]]u. |
'''Diskurz''' nebo také '''diskurs''' (z [[francouzština|fr.]] ''discours'', rozprava, přednáška, od [[latina|lat.]] ''dis-currere'', pobíhat sem a tam, rozebírat v řeči) znamená v běžné řeči rozpravu, pojednání nebo výklad o určitém tématu,<ref>http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/diskurz-diskurs-diskurs</ref> a to buď ve formě [[dialog]]u několika mluvčích, nebo [[monolog]]u. |
||
| příjmení = Irena. |
|||
| jméno = Reifová, |
|||
| titul = Slovník mediální komunikace |
|||
| oclc = 60653763 |
|||
| vydavatel = Portál |
|||
| isbn = 8071789267 |
|||
}}</ref> Diskurzy se jednotlivě ovlivňují a regulují. |
|||
Speciální významy dostalo slovo diskurz po roce 1960 díky „teoriím diskurzu“ [[Michel Foucault|Michela Foucaulta]] a dalších. |
Speciální významy dostalo slovo diskurz po roce 1960 díky „teoriím diskurzu“ [[Michel Foucault|Michela Foucaulta]] a dalších. |
||
== Diskurz |
== Diskurz v moderní filosofii == |
||
Vyjdeme-li ze slovníkových významů pojmu diskurz v angličtině a francouzštině (''discourse, discours''), dospějeme k modalitám jako rozhovor, vyprávění, diskuze, rozprava o nějakém tématu. V tomto obecném významu znali tento pojem již [[sofisté]] stejně jako [[Platón]] a [[Aristotelés]]. Díky [[René Descartes|Descartově]] ''Rozpravě o metodě'' se pojem diskurz/rozprava jakožto metodické uvažování stal známým ve filosofii.<ref>{{Citace monografie |
|||
| titul = Velký sociologický slovník / 1 A - O. |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/164841494 |
|||
| vydání = Vyd. 1 |
|||
| vydavatel = Univ. Karlova, Vyd. Karolinum |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = 747 Seiten |
|||
| isbn = 80-7184-164-1 |
|||
| isbn2 = 978-80-7184-164-7 |
|||
| oclc = 164841494 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Diskurz v moderní filosofii === |
|||
Při soustavném studiu starých textů si francouzský filosof [[Michel Foucault]] všiml, jak se liší jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] a jak se tento jazykový rozdíl projevuje i v tom, o čem se v různých dobách hovoří a o čem se nehovoří, případně co se o věcech dá a nedá říci. Každý jazykový projev vykazuje znaky svého kulturního prostředí a doby, jež se do jazyka promítají a zároveň působí jako odosobněná struktura řeči ovlivňující a omezující autora. Podobnou zkušenost zmínil už dříve [[Martin Heidegger]] a nazval ji těžko přeložitelným slovem „''Geschick''“, jakýsi „pokyn bytí“, který určuje náš pohled na skutečnost. |
Při soustavném studiu starých textů si francouzský filosof [[Michel Foucault]] všiml, jak se liší jejich [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] a jak se tento jazykový rozdíl projevuje i v tom, o čem se v různých dobách hovoří a o čem se nehovoří, případně co se o věcech dá a nedá říci. Každý jazykový projev vykazuje znaky svého kulturního prostředí a doby, jež se do jazyka promítají a zároveň působí jako odosobněná struktura řeči ovlivňující a omezující autora. Podobnou zkušenost zmínil už dříve [[Martin Heidegger]] a nazval ji těžko přeložitelným slovem „''Geschick''“, jakýsi „pokyn bytí“, který určuje náš pohled na skutečnost. |
||
V moderní (zejména francouzské) [[Filosofie|filosofii]] a ve [[ |
V moderní (zejména francouzské) [[Filosofie|filosofii]] a ve [[Humanitní a společenské vědy|společenských vědách]] se dnes pojem diskurz často používá v tomto odlišném smyslu. Podle Foucaulta jde (zjednodušeně řečeno) o jistý způsob chápání a porozumění skutečnosti v určité epoše a oboru, který se charakteristickým způsobem promítá do jazyka a jeho možnosti tak podstatně ovlivňuje. ''„Diskurz je tedy to, co tvoří pozadí každé promluvy, která jej nutně „opakuje“, pohybuje se v prostoru jím vymezeném; je to zároveň to, co nám umožňuje mluvit, respektive co naše mluvení legitimizuje, a zároveň to, co nám týmž pohybem něco říct znemožňuje.“''<ref>J. Matonoha: [http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/kolokvia/1/4.pdf „Literárněvědný text jako diskurz, velké vyprávění a výkon moci?“] ''Česká literatura'' 5/2003.</ref> I když se Foucaultova úvaha odehrává ve filosofické a nikoli lingvistické rovině, je do jisté míry obdobou [[jazykový relativismus|jazykového relativismu]] amerických antropologů [[Edward Sapir|Sapira]] a [[Benjamin Lee Whorf|Whorfa]] – přesvědčení o nepřeložitelné specifičnosti různých jazyků, které samy do značné míry určují, o čem a jak se v každém z nich dá hovořit. |
||
Ještě jinak chápou termín diskurz [[Karl-Otto Apel]] a [[Jürgen Habermas]] v rámci své „[[diskurzivní etika|diskurzivní etiky]]“; jde podle nich o "formu komunikace oproštěnou od kontextů zkušenosti a jednání, diskuzi, v níž nejsou omezeni její účastníci tématy ani příspěvky, není v ní nátlak, jsou vyloučeny všechny motivy krom kooperativního hledání pravdy. Na základě těchto pravidel pak může být přijata rozumnou vůlí nějaká norma."<ref>http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/ml0302_05.htm</ref> |
|||
== Diskurz v lingvistice == |
|||
Během 19. a začátkem 20. století se v lingvistice zkoumání postupně přesouvalo od nejnižších jazykových jednotek, jako je hláska, k jednotkám vyšším. V druhé polovině 20. století se v lingvistice začal prosazovat názor, že jako základ zkoumání není dostačující ani věta a měl by se jím stát celý text. [[Teun van Dijk]] zavedl pro označování jazykových útvarů nad úrovní věty právě pojem diskurz.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Černý, Jiří, 1936 February 29- |
|||
| titul = Malé dějiny lingvistiky |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/892051404 |
|||
| vydání = Vyd. 1 |
|||
| vydavatel = Portál |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = 1 online resource (239 pages) |
|||
| isbn = 80-262-0256-2 |
|||
| isbn2 = 978-80-262-0256-1 |
|||
| oclc = 892051404 |
|||
}}</ref> Vstup diskurzu v tomto významu do lingvistiky byl odůvodňován potřebou zkoumat kontext jednotlivých výrazů, neboť každá nižší jazyková jednotka získává svůj význam pouze v rámci určitého textu. |
|||
== Diskurz v sociálních vědách == |
|||
K rozšíření diskurzivního přístupu v sociálních vědách významně přispěl zakladatel strukturalismu, [[Ferdinand de Saussure]]. Jazyk pro něj není nástrojem předávání myšlenek, které vytvářejí, předávají si a modifikují autonomní subjekty, ale spíše formou, která se jakožto sociálně závazný fakt autonomně projevuje v jednotlivých řečových aktech.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Saussure, Ferdinand de, 1857-1913. |
|||
| titul = Kurs obecné lingvistiky |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/33449704 |
|||
| vydavatel = Odeon |
|||
| místo = Praha |
|||
| isbn = 80-207-0070-6 |
|||
| isbn2 = 978-80-207-0070-4 |
|||
| oclc = 33449704 |
|||
}}</ref> |
|||
Diskurz postupně získal svůj význam i v rámci současné sociální teorie. Můžeme se s ním setkat například u [[Anthony Giddens|Anthonyho Giddense]] nebo [[Jürgen Habermas|Jürgena Habermase]]. Význam pojmu je tak stále rozmanitější, ale snad lze říci, že společným významem zůstává, že jde o verbalizované vědění, které je sdíleno (významy musí být sdíleny, aby byla vůbec možná komunikace). K tomuto rozšíření mimo oblast filosofie a vědy o jazyce došlo zejména díky [[Michel Foucault|Michelu Foucaltovi]] a také autorům hlásícím se ke [[Diskurzivní analýza|kritické diskurzivní analýze]] nebo [[Diskurzivní psychologie|diskurzivní psychologii]].<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Šubrt, Jiří, 1958- |
|||
| titul = Soudobá sociologie. II, (Teorie sociálního jednání a sociální struktury) |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/900886847 |
|||
| vydání = Vydání první |
|||
| místo = [Prague, Czech Republic] |
|||
| počet stran = 1 online resource (392 pages) |
|||
| isbn = 978-80-246-2728-1 |
|||
| isbn2 = 80-246-2728-0 |
|||
| oclc = 900886847 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Přístup kritické diskurzivní analýzy === |
|||
[[Diskurzivní analýza|Kritická diskurzivní analýza]] rozlišuje dva významy pojmu ''diskurz''. Za prvé diskurz jakožto praxi nebo proces. Za druhé pak jakožto systém pravidel, tento význam je blíže tomu, jak diskurz stanovil [[Michel Foucault]] ve své ''Archeologii vědění (1969)''. Kritická diskurzivní analýza vidí oba významy jako navzájem spjaté aspekty jednoho fenoménu, kdy každá diskurzivní formace musí být produkována a reprodukována skrze praxi a chce oba tyto aspekty zkoumat současně.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Wodak, Ruth, 1950- |
|||
| titul = Methods of critical discourse analysis |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/70741953 |
|||
| vydavatel = SAGE |
|||
| místo = London |
|||
| počet stran = 1 online resource (viii, 200 pages) |
|||
| isbn = 978-0-85702-802-0 |
|||
| isbn2 = 0-85702-802-2 |
|||
| oclc = 70741953 |
|||
}}</ref> Analyzován je žánr projevů, jejich styl, slovník. Kritická diskurzivní analýza vychází z lingvistiky, přičemž se kriticky vymezuje vůči [[Michel Foucault|Foucaultově]] odtržení od diskurzivní praxe<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Fairclough, Norman, 1941- |
|||
| titul = Discourse and social change |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/25371774 |
|||
| vydavatel = Polity Press |
|||
| místo = Cambridge, UK |
|||
| počet stran = 259 |
|||
| isbn = 0-7456-0674-1 |
|||
| isbn2 = 978-0-7456-0674-3 |
|||
| oclc = 25371774 |
|||
}}</ref> (odsud také bere kritická diskurzivní analýza přívlastek ''kritická'' ve svém názvu). V jejím rámci jsou prováděny podrobné analýzy použitých výrazů, gramatických tvarů a rétorických figur. Zkoumají se také použité [[Metafora|metafory]], jevy jako [[metonymie]] nebo [[synekdocha]], anebo například používání aktivních nebo pasivních tvarů sloves. |
|||
Přes svou kritiku [[Michel Foucault|Foucaulta]] někteří autoři [[Diskurzivní analýza|kritické diskursivní analýzy]] využívají jeho vybraných pojmů a konceptů. Například [[Norman Fairclough]] využívá [[Michel Foucault|Foucaultova]] konceptu ''řádu diskurzu'', přičemž řád diskurzu chápe jako určitou konfiguraci žánrů, diskurzů a stylů, která konstituuje diskurzivní aspekt sítě sociálních praktik.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Fairclough, Norman, 1941- |
|||
| titul = Analysing discourse : textual analysis for social research |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/51022957 |
|||
| vydavatel = Routledge |
|||
| místo = London |
|||
| počet stran = vi, 270 pages |
|||
| isbn = 0-415-25892-8 |
|||
| isbn2 = 978-0-415-25892-0 |
|||
| oclc = 51022957 |
|||
}}</ref> Podle [[Norman Fairclough|Fairclougha]] můžeme také nahlížet ''řády diskurzu'' jako sociální strukturování lingvistických variací nebo diferencí, přičemž v jazyce vždy existuje mnoho různých možností, ale volba mezi nimi je sociálně strukturovaná. |
|||
=== Přístup diskurzivní psychologie === |
|||
Diskursivní psychologie vychází z představy primárnosti diskurzivního subjektu. Jedná se o subjekt, který používá symboly, jejichž význam je funkcí jejich používání v diskurzu. V pojetí diskurzivní psychologie pojem ''diskurz'' zahrnuje jak symbolické interakce, tak i konvence a vztahy, ve kterých jsou tyto interakce vázané neformálními pravidly.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Harré |
|||
| jméno = Rom |
|||
| příjmení2 = Gillet |
|||
| jméno2 = Grant R. |
|||
| titul = Diskurz a mysel': (úvod do diskurzívnej psychológie) |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = IRIS |
|||
| místo = Bratislava |
|||
| rok vydání = 2001 |
|||
| počet stran = 213 |
|||
| strany = |
|||
| isbn = 8089018084 |
|||
}}</ref> Podle diskurzivní psychologie lidé užívají jazyk pro strategické konstruování verzí sociálního světa. |
|||
Například podle [[William Outhwaite|Williama Outhwaita]] jsou efektivními aktéry ve světě lidé. Oni dávají svému světu tvar. Vytvářejí přitom sociální struktury, o nichž se pak nesprávně domnívají, že jsou v nich lapeni.<ref>{{Citace periodika |
|||
| příjmení = Butler |
|||
| jméno = Catherine |
|||
| titul = Joint Review: William Outhwaite (ed.) The Blackwell Dictionary of Modern Social Thought, 2nd edition Oxford: Blackwell Publishing, 2006, £21.99 pbk ({{ISBN|1-4051-3456-9}}), xvi+840 pp. William Outhwaite The Future of Society Oxford: Blackwell Publishing, 2006, £17.99 pbk ({{ISBN|0-631-23186-2}}), x+174 pp |
|||
| periodikum = Sociology |
|||
| datum vydání = 2008-08 |
|||
| ročník = 42 |
|||
| číslo = 4 |
|||
| strany = 770–772 |
|||
| issn = 0038-0385 |
|||
| doi = 10.1177/00380385080420041102 |
|||
| url = http://dx.doi.org/10.1177/00380385080420041102 |
|||
| datum přístupu = 2019-11-30 |
|||
}}</ref> V tomto smyslu diskurz představuje svrchovanou realitu. Na rozdíl od [[Michel Foucault|Foucaulta]] nebo [[Diskurzivní analýza|kritické diskurzivní analýzy]] se diskurzivní psychologie zaměřuje na jednání, a ne na myšlení.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Edwards, Derek. |
|||
| titul = Discursive psychology |
|||
| url = https://www.worldcat.org/oclc/300803883 |
|||
| vydavatel = Sage |
|||
| místo = London |
|||
| počet stran = 1 online resource (vi, 200 pages) |
|||
| isbn = 978-1-84860-918-1 |
|||
| isbn2 = 1-84860-918-3 |
|||
| oclc = 300803883 |
|||
}}</ref> |
|||
== Diskurz v literárních vědách == |
|||
V literárních vědách se pod slovem ''diskurz'' rozumí literární, filmové, divadelní a jiné zpracování [[příběh]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Slovník novější literární teorie O-P: Příběh, Příběh-Diskurz s.411-413 |
|||
| url = https://www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/Slovn%C3%ADk%20nov%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20liter%C3%A1rn%C3%AD%20teorie/O-P.pdf |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| datum_vydání = 2012 |
|||
| datum_přístupu = 2020-11-14 |
|||
| místo = Praha |
|||
| ISBN = 978-80-200-2048-2 |
|||
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Slovník novější literární teorie Č-E: Diskurz, s. 104 |
|||
| url = https://www.ucl.cas.cz/edicee/images/data/prirucky/obsah/Slovn%C3%ADk%20nov%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD%20liter%C3%A1rn%C3%AD%20teorie/%c4%8c-E.pdf |
|||
| vydavatel = Academia |
|||
| datum_vydání = 2012 |
|||
| datum_přístupu = 2020-11-14 |
|||
| místo = Praha |
|||
| ISBN = 978-80-200-2048-2 |
|||
}}</ref> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Diskuse]] |
* [[Diskuse]] |
||
* [[Filosofie jazyka]] |
* [[Filosofie jazyka]] |
||
* [[Sapir-Whorfova hypotéza]] |
* [[Sapir-Whorfova hypotéza]] |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Wikislovník|heslo=diskurz}} |
|||
* {{en}} |
* {{en}} |
||
* [http://www.retrovirology.com/content/3/1/55 Beyond Open Access: Open Discourse, the next great equalizer], ''Retrovirology'' 2006, 3:55 |
* [http://www.retrovirology.com/content/3/1/55 Beyond Open Access: Open Discourse, the next great equalizer], ''Retrovirology'' 2006, 3:55 |
||
| Řádek 182: | Řádek 25: | ||
* M. Foucault, ''Diskurs, autor, genealogie''. Praha: Svoboda 1994 |
* M. Foucault, ''Diskurs, autor, genealogie''. Praha: Svoboda 1994 |
||
* M. Foucault, ''Slova a věci''. Brno: Computer Press 2007 |
* M. Foucault, ''Slova a věci''. Brno: Computer Press 2007 |
||
* Ch. Lord, ''Politika: esej k problematice obecné povahy politického diskursu''. Praha: Karolinum, 1999 - 187 s. ; 21 cm |
* Ch. Lord, ''Politika: esej k problematice obecné povahy politického diskursu''. Praha: Karolinum, 1999 - 187 s. ; 21 cm ISBN 80-7184-743-7 |
||
* M. Nohejl, ''Jednání, diskurs, kritika: myslet společnost''. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007 - 242 s. |
* M. Nohejl, ''Jednání, diskurs, kritika: myslet společnost''. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007 - 242 s. ISBN 978-80-86429-71-7 |
||
{{Portály|Jazyk|Filosofie}} |
|||
[[Kategorie:Filosofické pojmy]] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Filosofie jazyka]] |
|||
{{Portály|Jazyk|Filozofie}} |
|||
[[Kategorie:Filosofie 20. století]] |
|||
[[bg:Дискурс]] |
|||
[[Kategorie:Filozofie jazyka]] |
|||
[[bn:ডিসকোর্স]] |
|||
[[Kategorie:Filozofie 20. století]] |
|||
[[ca:Discurs]] |
|||
[[Kategorie:Mediální studia]] |
|||
[[da:Diskurs]] |
|||
[[de:Diskurs]] |
|||
[[en:Discourse]] |
|||
[[es:Discurso]] |
|||
[[et:Diskursus]] |
|||
[[fa:گفتمان]] |
|||
[[fi:Diskurssi]] |
|||
[[fr:Discours]] |
|||
[[gl:Discurso]] |
|||
[[he:שיח (מדעי החברה)]] |
|||
[[hr:Diskurs]] |
|||
[[hu:Diskurzus]] |
|||
[[id:Diskusi]] |
|||
[[ja:ディスクール]] |
|||
[[jv:Wacana]] |
|||
[[ka:დისკურსი]] |
|||
[[kk:Дискурс]] |
|||
[[lv:Diskurss]] |
|||
[[nl:Vertoog]] |
|||
[[nn:Diskurs]] |
|||
[[no:Diskurs]] |
|||
[[pl:Dyskurs]] |
|||
[[pt:Discurso]] |
|||
[[ru:Дискурс]] |
|||
[[sl:Diskurz]] |
|||
[[sv:Diskurs]] |
|||
[[th:วาทกรรม]] |
|||
[[uk:Дискурс]] |
|||