Diskuse:RNA

WikiProjekt Chemie

obor: Biochemie

Kvalita:  dobrý článek

Tento článek již dosáhl úrovně dobrých článků. Stále však nesplňuje kritéria pro nejlepší články. Můžete WikiProjektu Chemie pomoci tím, že tento článek rozšíříte a posunete ve stupnici výše.

Článek týdne

Tento článek byl v 14. týdnu 2015 uveden na hlavní straně jako článek týdne.

Prosím ještě vylepšit gramatiku. Předložka "mimo" se v češtině na rozdíl od slovenštiny a na rozdíl od předložky "kromě" pojí vždy se čtvrtým pádem, a to bez ohledu na masovou úřední reprodukci této hrubky na dodatkových tabulkách dopravních značek (např. zákaz vjezdu - mimo dopravní obsluhu, nikoli obsluhy).-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 213.168.177.183 (diskuse)

proč čekat a prosit, to můžete vylepšit/opravit sám (sama), uživatelé Wikipedie editují s odvahou--Horst 11. 6. 2009, 11:05 (UTC)

Vím, že mě o to nikdo neprosil, ale nedá mi to, třeba si na to Faskale někdy uděláš čas :-).

• tato báze se v RNA kvůli jednoznačnosti nazývá ribothymin nebo 5-methyluridin a ne thymidin. - skutečně se nějaká báze jmenuje xx-uridin nebo dokonce thymidin? To zní spíše jako název nukleosidu; neumím se teď v těchhle modifikovaných bazích zorientovat ale nehraje mi to.
• Neuspořádané oblasti ... rozlišují mezi umlčením translace nebo degradací molekuly v procesu RNA interference. - to sloveso "rozlišují" mi tam nehraje, nějak nevím jak se to myslí a jakou roli v tom ty oblasti skutečně mají.
• "podle souboru pravidel nazývaných genetický kód, které jsou z velké části zajišťovány právě molekulami RNA" - pravidla jsou zajišťovány/a molekulami RNA?
• Funkce RNA - vždy je potřeba říct, u koho to tak je. Třeba RNA interference a RISC, to jsou asi eukaryota. Nebo jen nějaká skupina eukaryot? Dál to tam máš, ale uvedl bych to nějak spíše v začátku té kapitoly.
• Polyzomy - klidně zařadit někam k mRNA

Nepřečetl jsem to celé, ale každopádně je to super článek a těším se, pokud bys ho dotáhl mezi "dobré" :-) --Vojtech.dostal (diskuse) 27. 9. 2013, 19:32 (UTC)

Díky za komentáře, zapracuji je. První poznámku si budu muset nastudovat, já se na to názvosloví stejně musím vždycky sám podívat a tohle jsem odněkud kopíroval ("5-methyluridine" je určitě podle databáze modifikací RNA vpořádku; ... >>psaní zbytku textu<< ale už vím, v čem je problém - samozřejmě, že je to nukleosid; tato chyba je svým způsobem ještě z původního textu, respektive tam byl inosin mezi bázemi a výraz "tato báze" sem spadl při úpravách inosinu. Díky za pečlivost). Věci v druhém bodu budou potřebovat přeformulovat. Pravidla - vlastně ano, RNA je to, co je "vykonává"; pohraju se s formulací. Eukaryota/prokaryota: pravda. Zatím je to tak, že je vše o eukaryotech a o prokaryotech jen tehdy, když to zmiňuji. Když já o těch potvorách nic nevím. A archea jako by neexistovaly. Polyzomy buď skončí tam, nebo v "osudech RNA", přesněji v zamýšlené sekci životě RNA.

Moc díky za komentáře. Tento článek strašně trpí tím, že jej píšu po částech a to tím způsobem, že si natahám review a ve volné chvíli nějaké zapracuji, takže je to roztříštěné a jde to poznat i na gramatice, jak si nejeden člověk všiml.

Nikdo tě o to neprosil, protože až to bude jednou hotové, tak ti to určitě přiletí na review :-) Faskal (diskuse) 27. 9. 2013, 20:56 (UTC)

Díky, zatím je to skvělé :-) --Vojtech.dostal (diskuse) 28. 9. 2013, 11:07 (UTC)

Díky, zkusil jsem opravit, co šlo. V případě těch bází jsem to zkoušel obcházet, abych to nekomplikoval. Databáze modifikací RNA mluví o nukleosidech, ale ve vyhledávání podle "bází" má třeba "Uridines". V literatuře jsou články mluvící o modifikaci nukletidů i nukleosidů, ve článku v sekci "modifikace" jsem se tomu snažil za každou cenu vyhnout; nechal jsem tam jen jeden "nukleotid" v místě, kde popisuji syntézu pseudouridinu, protože tam jde skutečně o kus vlákna. Problém je s tím, že celé dělení na nukletidy/nukleosidy je spíš formální záležitost, protože všechny modifikace vznikají až na RNA (takže v úrovní nukleotidů) a jako nukleosidy se můžou v buňce reálně objevovat jen jako degradační produkty, zatímco chemické popisy jsou na úrovni nukleosidů. No, snad je to v této podobě už srozumitelnější. --Faskal (diskuse) 28. 9. 2013, 15:30 (UTC)

Jak jsem už výše psal, je to skvělý článek, který se po boku DNA bude skvěle vyjímat :). Mám pár koncepčních komentářů. Zaprvé: o RNA hledají informace i třeba žáci základních a středních škol a neměli bychom na ně zapomínat. Je dobře, že je úvod tak pěkně jednoduchý a pochopitelný. Já bych šel ještě dál a pokusil bych se z článku vyházet věci, které se netýkají přímo RNA ale spíše nějakých specifických typů RNA a podobně. Dám pár příkladů. Třeba o tmRNA a 7SL RNA rozhodně stačí jen velmi krátká zmínka, dohromady klidně 1 věta. Stejně tak hammerhead enzymy. Také modifikované báze mohou být zredukovány na středně velký odstavec, v němž se odkáže na články o jednotlivých modifikovaných bázích. V kapitole "Jaderné struktury" je někdy poměrně nejasné, proč se jim věnuje tolik prostoru zrovna v článku o RNA - podle mě je zde moc lidí hledat nebude. To jsou asi ty nejvýstižnější příklady; článek se tím značně zpřehlední a zjednoduší, přičemž se možná zkrátí až o 20%. Další komentáře bych si nechal na potom; už nyní je to samozřejmě dobrý článek, ale miřme výše :) --Vojtech.dostal (diskuse) 14. 4. 2014, 18:42 (UTC)

Moc děkuji za první připomínky, do těch větších se ale asi nepustím hned, tak prosím strpení. Díky za vytipování věcí, co tam "nemusí být", přesunu je jinam – v úvodu jsem se snažil extra, aby to bylo opravdu jednoduché, a i když jsem se potom snažil taky, tak už mi tam "zbytečně složité" věci sem tam spadly. Jaderné struktury spíš přepracuji – vznikaly až ke konci poslepováním věcí, co mi zbyly a když to tak pročítám, předělám to na dlouhé nekódující RNA, o kterých to ve skutečnosti je, trochu doplním a hodně poškrtám. U těch modifikací máš na mysli spíš to proškrtat (zbytečně dlouhý mi přijde jenom pseudouridin), nebo to z "odrážkové" formy převést na text, což to zkrátí hlavně vizuálně? --Faskal (diskuse) 15. 4. 2014, 07:22 (UTC)

Díky. Dle mého skromného názoru např. modifikované báze by měly být jen vyjmenovány či nějak stručně roztříděny. Jejich funkce není náplní článku RNA (podle mého názoru). --Vojtech.dostal (diskuse) 15. 4. 2014, 08:17 (UTC)

Trochu jsem nad tím přemýšlel - jaderné útvary plně předělám na lncRNA, z nich možná nakonec přesunu tu část o RNA vazebných proteinech a sloučím ji s aptamery (které také trochu plavou) pod něco jako... ještě nevím; modifikované báze proškrtám, ale rozšířím jim úvod a funkce, takže se asi nezkrátí, ale snad zpřehlední; nicméně jsem právě zjistil, že další tři týdny nebudu mít čas se tomu věnovat, takže až potom. --Faskal (diskuse) 16. 4. 2014, 12:20 (UTC)

Tak to nakonec s těmi třemi týdny nebylo tak horké; modifikované báze seškrtány, jaderné struktury přepsány a zkráceny.--Faskal (diskuse) 30. 4. 2014, 16:52 (UTC)

Pracuji na zamodření asi posledního odkazu, který považuji za naprosto nezbytný, a to "RNA vazebný protein". Nicméně takto to není česky, protože to má špatnou pozici přídavného jména ("TATA vazebný protein" je mimochodem taky špatně), ale je to asi ustálený výraz a nejspíš to tak nechám jako název; "proteiny vázající RNA" je sice lepší, ale asi to nebude očekávaný název, co myslíš? A ještě jsem se chtěl zeptat – vadí, že v článku nejsou české reference? Ony totiž nejsou a nebudou, snad bych mohl do článku zkusit našroubovat něco z Osla (nic jiného v češtině nečtu), ale jednak je většina tamních článků na toto téma dost stará, jednak nevím, jestli to má smysl dělat.--Faskal (diskuse) 3. 5. 2014, 18:14 (UTC)

Super, zlepšuje se to s tím rozsahemǃ :) Co se týče proteinu vázajícího RNA, zvolil bych očekávaný název, i když je nesprávný. České reference nejsou potřeba, ale bylo by skvělé, kdyby se ti podařilo vyhrabat v knihovně nějaké česky psané knihy s kapitolami o RNA do sekce „Literatura“ (jsou-li) - např. Vodrážkova biochemie? --Vojtěch Dostál (diskuse) 3. 5. 2014, 19:20 (UTC)

Jedna připomínka - źrušit přesměrování.--Akdam (diskuse) 8. 6. 2014, 09:04 (UTC)