Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Atlantský oceán: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 46.135.31.116 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Frettiebot
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 39: Řádek 39:
| světadíl =
| světadíl =
}}
}}
'''Atlantský oceán''' (též '''Atlantický oceán'''), jednoslovně '''Atlantik''', je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]]. Je druhým největším z pěti světových [[oceán]]ů.
'''Atlantský oceán''' (též '''holub'''), jednoslovně '''Atlantik''', je vodní plocha mezi [[Afrika|Afrikou]], [[Evropa|Evropou]] a [[Amerika|Amerikou]]. Na jihu sahá až po [[Antarktida|Antarktidu]] (např. podle [[National Geographic Society|Národní zeměpisné společnosti]]) nebo (podle [[Mezinárodní hydrografická organizace|Mezinárodní hydrografické organizace]]) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s [[Jižní oceán|Jižním oceánem]]. Je druhým největším z pěti světových [[oceán]]ů.


Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7&nbsp;mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6&nbsp;mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111&nbsp;866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332&nbsp;m, resp. 3926&nbsp;m bez moří.
Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km<sup>2</sup> a 82,4 mil. km<sup>2</sup> bez okrajových moří<ref name="Britannica">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/424285/ocean Ocean]. ''Encyclopædia Britannica''</ref> (resp. 76,8 mil. km<sup>2</sup> při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u [[Tichý oceán|Tichého]] nebo [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7&nbsp;mil. km<sup>3</sup>, resp. 323,6&nbsp;mil. km<sup>3</sup> bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111&nbsp;866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Libérie|Libérií]] do 4830 km mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a severní [[Afrika|Afrikou]]. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je [[prohlubeň Milwaukee]] v [[Portorický příkop|Portorickém příkopu]] v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332&nbsp;m, resp. 3926&nbsp;m bez moří.

Verze z 24. 12. 2023, 17:29

Atlantský oceán
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Atlantský oceán bez Arktických a Antarktických oblastí
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha106 460 000 km²
Šířka5 000 km
Objem310 410 900 km³
Prům. hloubka3 646 m
Ostatní
Typoceán
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atlantský oceán (též holub), jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi Afrikou, Evropou a Amerikou. Na jihu sahá až po Antarktidu (např. podle Národní zeměpisné společnosti) nebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. Je druhým největším z pěti světových oceánů.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km2 a 82,4 mil. km2 bez okrajových moří[1] (resp. 76,8 mil. km2 při uznání Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km3, resp. 323,6 mil. km3 bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka ve směru východ–západ se pohybuje od 2848 km mezi Brazílií a Libérií do 4830 km mezi Spojenými státy a severní Afrikou. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou oceánu. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Geografie

Vnitřní a okrajová moře

Azory jsou sopečného původu

Ostrovy

Faerské ostrovy v severním Atlantiku

Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například:

Více o ostrovech a souostroví.


Příklady ostrovů podle některých států:

- Evropských:

...

- Amerických:

...

Oceánské pánve

Původ názvu

Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Historie

Britský námořní konvoj během bitvy o Atlantik ve druhé světové válce

Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Okrajové části

Odkazy

Reference

  1. Ocean. Encyclopædia Britannica

Literatura

  • CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. ISBN 80-7238-477-5.
  • JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. ISBN 80-7066-678-1.
  • Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. ISBN 978-2-8302-2297-5.
  • Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. ISBN 80-86287-09-2.

Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování