1984
Vzhled
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 ► ►►
1984 (MCMLXXXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.
Události
[editovat | editovat zdroj]- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 1984
Československo
[editovat | editovat zdroj]- 31. ledna – V pražském IKEMu lékaři provedli první úspěšnou transplantaci srdce ve východní Evropě.[1]
- 16. dubna – Liberec dosáhl počtu 100 000 obyvatel, a stal se tak 8. velkoměstem ČSSR.
- 12. května – V Praze zasedal Československý olympijský výbor. Vzhledem k údajným bezpečnostním hrozbám pro účastníky srpnových XXIII. LOH v Los Angeles ze států Varšavské smlouvy bylo jednomyslně rozhodnuto na ně nevyslat československé olympioniky. Ke shodnému rozhodnutí přistoupila také olympijská družstva ostatních členských států tohoto paktu s výjimkou Rumunska. Skutečným důvodem bojkotu LOH byla zřejmě odplata za americký bojkot předchozí letní olympiády v Moskvě v roce 1980. V médiích byly šířeny informace ohledně štvavých a značně agresivních amerických kampaní proti socialistickým zemím. S emotivním projevem, který však schvaloval postoj čs. olympijského výboru, vystoupila v televizních novinách koulařka Helena Fibingerová.[2]
- 28. května – V areálu chemičky Synthesia v Pardubicích došlo k výbuchu skladu střelného prachu, který usmrtil 5 pracovníků závodu a dalších 200 osob zranil. Tlaková vlna způsobila materiální škody v širokém okolí. Nejvíce poškozeny byly budovy v přilehlé obci Rybitví a na přilehlých sídlištích Pardubic (poškozené střechy a praskliny ve zdech), vysklená okna však byla zaznamenána i v Hradci Králové a v Chrudimi.[3][4]
- 2. června – V Mostě bylo pro veřejnost otevřeno Planetárium Most.
- 11.–12. června – V pražském Paláci kultury se konala celostátní konference učitelů. Hlavním tématem bylo důraznější prosazování cílů „socialistické školy“. Zároveň byl kladen důraz na vyšší uplatňování praktické výuky, zejm. v technických oborech.[5]
- 14. června – Na sídlišti v Třinci–Lyžbicích v okrese Frýdek-Místek došlo k výbuchu plynu, který unikal z porušené přípojky do panelového domu. Exploze dům zcela zdemolovala a vyžádala si 12 mrtvých a 9 zraněných. V roce 2010 se objevilo svědectví bývalého spolupracovníka StB Karla Muroně, podle něhož se jednalo o akci zinscenovanou StB, z jejíž organizace měl být dle plánů rozvědky obviněn Václav Havel. Svědkové událostí však tuto variantu odmítají jako zcela nepravděpodobnou.[6]
- 23. června – Do Prahy dorazila poslední dvacítka mužů ze skupiny postupně propouštěných 66 československých občanů, která byla zajata v Angole 12. března 1983 při přepadení komplexu celulózky ve městě Alto Catumbela teroristy z angolského protivládního hnutí UNITA pod vedením Jonase Savimbiho[7]
- 9. července – Při železniční nehodě v Úvalech u Prahy zemřeli dva lidé a dalších osm bylo těžce zraněno.
- 5.–14. září – Ve vojenských prostorech ČSSR se konalo spojenecké vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy Štít 84. Zúčastnili se ho příslušníci československé, sovětské, maďarské, polské, rumunské a bulharské armády.
- 11. října – Ve Stockholmu byla udělena Nobelova cena za literaturu pro rok 1984 národnímu umělci, básníku Jaroslavu Seifertovi. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu si básník ocenění nemohl převzít osobně.[8][9]
- 12. října – Do užívání byl motoristům odevzdán první úsek dálnice D11 z Prahy do Bříství. V Praze byla dálnice zaústěna u Horních Počernic do budovaného městského okruhu.[10]
- 30. října – V pražské zoo se narodil samec hrocha obojživelného Slávek.
- 1. listopadu – Chovanka Ústavu sociální péče v Měděnci na Chomutovsku Eva Kováčová úmyslně založila v objektu požár, který se velmi rychle rozšířil a zasáhl celý dům, který byl z velké části obložen dřevem. Kvůli z úsporných důvodů zamčeným telefonním přístrojům se podařilo pomoc přivolat až se značným zpožděním, jednotky požárníků navíc neměly potřebné vybavení k uhašení tak rozsáhlého požáru. V objektu uhořelo celkem 26 chovanek, převážně těžce mentálně i fyzicky postižených.[11] Motivem k založení požáru byla pro pachatelku zoufalost z poměrů v ústavu, kam ji Okresní národní výbor v Chomutově umístil administrativní chybou poté, co byla týrána a znásilněna svým otcem. Dle vyjádření jedné z vychovatelek sama pachatelka pomáhala při zachraňování postižených děvčat z hořícího objektu. Vysvobození zranění byli postupně převáženi do nemocnice ve Vejprtech.[12] Eva Kováčová byla za žhářství odsouzena na 5 let odnětí svobody nepodmíněně, trest jí byl za napadení dozorců prodloužen, propuštěna byla až na základě amnestie Václava Havla v roce 1993.[13] Přestože o případu informovaly i zahraniční sdělovací prostředky, Rudé právo vydalo až 6 dní po požáru velmi stručnou zprávu o neštěstí v rubrice černá kronika. Tragický případ získal publicitu až po sametové revoluci – novinář Josef Klíma mu věnoval jednu z kapitol své knihy reportáží Brutalita z roku 1990, režisér Filip Renč natočil v roce 1991 na motivy příběhu oceňovaný film Requiem pro panenku v hlavní roli s Aňou Geislerovou.
- 3. listopadu – otevření stanic metra C – Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice) a Vltavská
- 9. listopadu – Šestadvacetiletý recidivista unesl autobus s 30 cestujícími na pravidelné lince ČSAD Dačice – Plzeň a pokusil se pod pohrůžkou použití zbraně a náloží na hraničním přechodu Strážný na Prachaticku o násilný přejezd státní hranice do NSR. Vyjednávání s únoscem probíhalo několik hodin, příslušníkům Pohraniční stráže a Sboru národní bezpečnosti se nakonec podařilo teroristu odzbrojit a zajistit. Nikdo nebyl zraněn.[14]
- 20. listopadu – Ve Valašském Meziříčí v okrese Vsetín byl slavnostně zahájen provoz nové tovární haly na výrobu barevných televizních obrazovek. Závod n. p. Tesla Rožnov byl vybudován nákladem 2,5 mld. Kčs.[15]
- 23. listopadu – V areálu n. p. Mesit v Uherském Hradišti se na počátku odpolední směny zřítila část výrobní haly. Na místě zahynulo 17 osob, další oběť podlehla svým zraněním v nemocnici. Příčinou zřícení budovy byl havarijní technický stav cementobetonové konstrukce.
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna – Brunej vyhlásila nezávislost na Spojeném království.
- 8. ledna – Brunej vstoupila do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)
- 10. ledna – USA a Vatikán zahájily plnohodnotné diplomatické styky.
- 24. ledna – Na trh byly uvedeny první počítače Macintosh.
- 13. února – Konstantin Černěnko nahradil Jurije Andropova ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu.
- 8.–19. února – Zimní olympijské hry v Sarajevu.
- 13. února – Po smrti Jurije Andropova ho ve funkci generálního tajemníka ÚV KSSS střídá Konstantin Černěnko.
- 18. února – Mezi Vatikánem a Itálií byl uzavřen nový konkordát.
- 4. dubna – Ronald Reagan vyzval k mezinárodnímu zákazu používání chemických zbraní.
- 15. dubna – V Římě proběhly Světové dny mládeže.
- 8. května – SSSR oznámil, že bude bojkotovat letní olympijské hry 1984 v Los Angeles.
- 23. května – Při nehodě přečerpávací stanice u vodárny poblíž Abbeysteadu v Lacashiru zahynulo 8 lidí.
- 6. června
- Indické jednotky dobyly Zlatý chrám v Amritsaru, nejposvátnější chrám Sikhů, a zabily odhadem 1 000 lidí.
- Ruský programátor Alexej Pažitnov vyvinul pro sovětský počítač Electronika 60 počítačovou hru Tetris.[16]
- 30. června – V běloruském Minsku byl zahájen provoz metra.
- 1. července – Německým prezidentem se stal Richard von Weizsäcker.
- 28. července – 12. srpna – XXIII. letní olympijské hry v Los Angeles.
- 1. října – V Sovětském svazu byl zahájen provoz na železniční Bajkalsko-amurské magistrále.
- 19. října – Polský římskokatolický kněz Jerzy Popiełuszko byl unesen a umučen příslušníky komunistické tajné policie.
- 31. října – Indická premiérka Indira Gándhíová byla zavražděna.
- 4. listopadu – Byla založena americká společnost Dell
- 21. listopadu – Byla zahájena Operace Mojžíš, při níž bylo ze Súdánu do Izraele přemístěno kolem 8 000 etiopských Židů.
- 2.–3. prosince – Při havárii americké chemické továrny v indickém Bhópálu zahynulo kolem 8 000 lidí.
- 16. prosince – Michail Gorbačov jednal v Londýně s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou.[17][18][19]
- IBM uveřejnil systém TopView, který se však stal neúspěšným a byl nahrazen DESQview.
1984 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 10 330 481 |
Narození | 137 587 |
Zemřelí | 132 188 |
Přirozený přírůstek | 4 753 |
Přírůstek stěhováním | 2 621 |
Celkový přírůstek | 7 374 |
Vědy a umění
[editovat | editovat zdroj]- Byl popsán nový druh kosatka jižní (mnozí vědci jej však označují za poddruh kosatky dravé).
- Michael Radford natočil film 1984 (Nineteen Eighty-Four) podle stejnojmenného románu George Orwella, jehož děj se v tomto roce odehrává.
- Tomáš Linka společně s Helenou Maršálkovou založil hudební skupinu Kanafas.
- V Československu měly premiéru filmy ...a zase ta Lucie!, Co je vám, doktore?, Fešák Hubert, Jak básníci přicházejí o iluze, Lucie, postrach ulice, Rozpuštěný a vypuštěný, S čerty nejsou žerty, Slunce, seno, jahody aj.
- V anketě Zlatý slavík zvítězili Karel Gott, Hana Zagorová a slovenská hudební skupina Elán.
- Byla založena Mezinárodní taneční soutěž v Paříži.
- 26. října – Premiéra amerického sci-fi filmu Terminátor v hlavní roli s Arnoldem Schwarzeneggerem.
Nobelova cena
[editovat | editovat zdroj]- Nobelova cena za fyziku – Carlo Rubbia, Simon van der Meer (Itálie, Nizozemsko; za přínos k objevení částic W a Z)
- Nobelova cena za chemii – Robert Bruce Merrifield (USA; objev metodologie chemické syntézy v pevné fázi)
- Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Niels Kaj Jerne, Georges Köhler, César Milstein (Dánsko, Německo, Argentina/Spojené království; výzkum imunitního systému)
- Nobelova cena za literaturu – Jaroslav Seifert (Československo)
- Nobelova cena za mír – biskup Desmond Tutu (JAR)
- Nobelova pamětní cena za ekonomii – Richard Stone (Spojené království; vývoj systémů národních účtů a empirická ekonomická analýza)
Narození
[editovat | editovat zdroj]- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Narození v roce 1984
Česko
[editovat | editovat zdroj]- – 4. lednaJiří Hudler, lední hokejista
- 27. února – Tommy Wheeler, hudebník
- 28. února – Karolína Kurková, supermodelka
- 5. března – Ester Geislerová, herečka
- 15. března – Jana Birgusová, herečka
- 16. března – Tomáš Fleischmann, hokejový útočník
- 28. března – Petr Kolečko, dramatik a scenárista
- 8. dubna – Alžběta Bublanová, spisovatelka a recenzentka
- 15. dubna – Miloslav König, herec
- 18. dubna – Ondřej Němec, hokejový obránce
- 2. května – Antonín Milata, hudební manažer a podnikatel
- 5. června – Jakub Klepiš, hokejový útočník
- 9. června – Ondřej Moravec, biatlonista
- 12. června – Michal Barinka, hokejový obránce
- 15. června – Eva Hrdinová, tenistka
- 27. června – Andy Budka, baskytarista
- 7. července
- Tomáš Magnusek, herec
- Igor Orozovič, herec
- 6. srpna – Tomáš Drahoňovský, moderátor a novinář
- 14. srpna – Eva Birnerová, tenistka
- 15. srpna – Martina Bešíková, modelka
- 23. srpna – Štěpán Benoni, herec
- 30. srpna – Pavel Samiec, akordeonista a hudební skladatel
- 31. srpna – Ondřej Knotek, politik
- 2. září – Jaroslav Bába, atlet, skokan do výšky
- 4. září – Lucie Křížková, modelka a moderátorka
- 14. září – Michal Lieberzeit, operní pěvec, režisér a herec
- 2. října – Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny
- 12. října – Radim Hruška, lední hokejista
- 18. října – Ctirad Ovčačík, lední hokejista
- 11. listopadu – Eliška Staňková, atletka, diskařka
- 21. listopadu – Hana Baroňová, herečka
- 24. listopadu – Zuzana Bergrová, atletka, běžkyně
- 7. prosince
- Milan Michálek, lední hokejista
- Jan Bárta, silniční cyklista
- 13. prosince – Michal Kadlec, fotbalista
- 19. prosince – Michaela Ochotská, herečka a moderátorka
- neznámé datum
- Ondřej Preuss, právník
- Andrea Vatulíková, básnířka a spisovatelka
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Paolo Guerrero, peruánský fotbalista
- Chad Timberlake, americký basketbalista
- 7. ledna
- Max Riemelt, německý herec
- Marcelo Bosch, argentinský ragbista
- 8. ledna – Kim Čong-un, severokorejský vůdce
- 10. ledna – Ariane Friedrichová, německá atletka, výškařka
- 17. ledna – Calvin Harris, skotský zpěvák, producent a DJ
- 21. ledna – Luke Grimes, americký herec
- 23. ledna – Arjen Robben, nizozemský fotbalista
- 25. ledna – Robinho, brazilský fotbalista
- 30. ledna – Kid Cudi, americký rapper
- – 3. únoraElizabeth Holmesová, americká podnikatelka
- 7. února – Alí Mohammadí, íránský zápasník
- 15. února – Dorota Rabczewska, polská zpěvačka
- 16. února – Oussama Mellouli, tuniský plavec
- 27. února
- Akseli Kokkonen, finský skokan na lyžích
- Rhys Williams, velšský atlet, sprinter
- 9. března – Julia Mancusová, americká alpská lyžařka, olympijská vítězka v obřím slalomu
- 10. března – Olivia Wildeová, americká herečka
- 12. března – Jaimie Alexander, americká herečka
- 18. března – Michael Schmid, švýcarský akrobatický lyžař
- 20. března
- Fernando Torres, španělský fotbalista
- Christy Carlson Romano, americká herečka a zpěvačka
- 25. března – Katharine McPhee, americká zpěvačka
- 26. března
- Drew Mitchell, australský ragbista
- Arťom Sedov, ruský šermíř
- 30. března – Helena Mattssonová, švédská herečka
- 31. března
- Jack Antonoff, americký hudebník
- Martins Dukurs lotyšský skeletonista
- 3. dubna – Selina Gasparinová, švýcarská biatlonistka
- 8. dubna
- Austin Ejide, nigerijský fotbalový brankář
- Ezra Koenig, americký hudebník
- 11. dubna – Nikola Karabatić, francouzský házenkář
- 12. dubna – Luisel Ramos, uruguayská modelka († 2. srpna 2006)
- 16. dubna – Claire Foy, britská herečka
- 18. dubna – America Ferrera, americká herečka
- 20. dubna – Nelson Évora, portugalský atlet, trojskokan
- 1. května – Markus Bendler, rakouský horolezec
- 3. května
- Admir Alič, bosenský basketbalista
- Graham Gristwood, britský reprezentant v orientačním běhu
- 11. května – Andrés Iniesta, španělský fotbalista
- 14. května
- Mark Zuckerberg, americký podnikatel, zakladatel sociální sítě Facebook
- Olly Murs, britský zpěvák, textař a televizní moderátor
- 17. května
- Andreas Kofler, rakouský skokan na lyžích
- Christine Ohuruoguová, britská sprinterka, olympijská vítězka v běhu na 400 m
- 29. května
- Carmelo Anthony, americký basketbalista
- Alexej Tiščenko, dvojnásobný olympijský vítěz v boxu
- 31. května
- Milorad Čavić, srbský plavec
- Ja'el Grobglas, izraelská herečka
- 8. června – Torrey DeVitto, americká herečka a modelka
- 17. června – John Gallagher, americký herec a hudebník
- 23. června – Duffy, waleská zpěvačka a skladatelka
- 26. června – Aubrey Plaza, americká herečka a stand-up komička
- 27. června – Khloé Kardashian, americká televizní osobnost
- 30. června – Fantasia Barrino, americká zpěvačka
- 7. července – Oleksij Hončaruk, ukrajinský premiér
- 9. července – Blaže Ilijoski, severomakedonský fotbalista
- 12. července – Amanda Hocking, americká spisovatelka
- 14. července – Mamuka Gorgodze, gruzínský ragbista
- 21. července – Andrea Růžičková, slovenská herečka a modelka
- 29. července – Anna Bessonovová, ukrajinská moderní gymnastka
- 30. července – Gina Rodriguez, americká herečka
- 1. srpna
- Bastian Schweinsteiger, německý fotbalista
- Linn-Kristin Riegelhuthová norská házenkářka
- 2. srpna – Giampaolo Pazzini, italský fotbalista
- 12. srpen – Sherone Simpsonová, jamajská atletka
- 13. srpna – Aljona Bondarenková, ukrajinská tenistka
- 14. srpna – Robin Söderling, švédský tenista
- 21. srpna – Alizée, francouzská zpěvačka
- 25. srpna – Denise Tillmanns, německá zpěvačka
- 28. srpna – Anastasia Kuzminová, slovenská biatlonistka
- 3. září – Garrett Hedlund, americký herec
- 6. září
- Luc Abalo, francouzský házenkář
- Helena Ekholmová, švédská biatlonistka
- 15. září – Princ Harry, vévoda ze Sussexu, britský princ
- 19. září – Kevin Zegers, kanadský herec a model
- 20. září – Brian Joubert, francouzský krasobruslař
- 22. září – Laura Vandervoort, kanadská herečka
- 27. září – Avril Lavigne, kanadská zpěvačka
- 30. září – T-Pain, americký rapper
- – 2. říjnaMarion Bartoliová, francouzská tenistka a trenérka
- 3. října – Ashlee Simpson, americká zpěvačka
- 6. října – Valerie Adamsová, novozélandská atletka, koulařka
- 10. října – Pavel Durov, ruský podnikatel, zakladatel sociální sítě VK
- 18. října – Lindsey Vonnová, americká alpská lyžařka
- 19. října – Danka Barteková, slovenská sportovní střelkyně
- Thundercat, americký hudebník
- 25. října – Katy Perry, americká zpěvačka
- 26. října
- Mathieu Crepel, francouzský snowboardista
- Jefferson Farfán, peruánský fotbalista
- 27. října – Kelly Osbourne, britská zpěvačka
- 31. října – Achilleus Ralli, řecký zápasník–judista
- 1. listopadu – Miloš Krasić, srbský fotbalista
- 10. listopadu
- Ludovic Obraniak, polský fotbalista
- Arman Adikjan, arménský zápasník
- 12. listopadu – Jen C’, čínská tenistka
- 14. listopadu – Marija Šerifovićová, srbská zpěvačka
- 15. listopadu – Amy Craggová, americká atletka, běžkyně, Katarina Bulatovićová černohorská házenkářka
- 21. listopadu – Jena Malone, americká herečka
- 22. listopadu – Scarlett Johanssonová, americká herečka
- 23. listopadu – Lucas Grabeel, americký herec, zpěvák a tanečník
- 24. listopadu – David Booth, americký hokejista
- 26. listopadu
- Antonio Puerta, španělský fotbalista († 28. srpna 2007)
- Jeremy Lusk, americký freestylový motokrosový jezdec († 10. února 2009)
- 27. listopadu – Sanna Nielsen, švédská zpěvačka
- 28. listopadu
- Marc-André Fleury, kanadský hokejový brankář
- Mary Elizabeth Winsteadová, americká herečka
- 3. prosince
- Avraam Papadopoulos, řecký fotbalista
- Constança Araújo, portugalská malířka
- 8. prosince – Emma Greenová, švédská atletka, výškařka
- 15. prosince – Martin Škrtel, slovenský fotbalista
- 16. prosince – Theo James, britský herec
- 20. prosince – Bob Morley, australský herec
- 22. prosince – Basshunter, švédský zpěvák, hudební producent a DJ
- 28. prosince – Debatik Curri, kosovsko-albánský fotbalový obránce
- 30. prosince – LeBron James, americký basketbalista
- 31. prosince – Corey Crawford, kanadský lední hokejista
- neznámé datum
- Chunhua Li, čínská sportovní lezkyně
- Mohsen Beheshti Rad, íránský horolezec
- Audrey Mbugua, keňská transgender aktivistka
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]- Automatický abecedně řazený seznam existujících biografií viz Kategorie:Úmrtí v roce 1984
Česko
[editovat | editovat zdroj]- 2. ledna – Jan Vlček, letecký konstruktér (* 10. července 1922)
- 18. ledna – Jiří Mayer, právník a spisovatel (* 23. července 1902)
- 20. ledna – Bohumil Menšík, československý voják a příslušník operace Destroyer (* 11. listopadu 1927)
- 30. ledna – Josef Kuhn, varhaník a hudební skladatel (* 17. dubna 1911)
- 31. ledna – Josef Charvát, lékař, zakladatel české endokrinologie (* 6. srpna 1897)
- 14. února – Bohumil Trnka, jazykovědec a literární historik (* 3. června 1895)
- 17. února
- Karel Kolský, fotbalista (* 21. září 1914)
- František Hieke, příslušník Obrany národa a zahraničního protinacistického odboje (* 3. července 1893)
- 19. února – Jaroslav Pošvář, numismatik a profesor správního práva (* 1. října 1900)
- 24. února – Otto František Babler, překladatel, spisovatel, básník, literární historik (* 26. ledna 1901)
- 25. února – Michael Florian, grafik (* 3. června 1911)
- 28. února – Bohuš Hradil, herec a režisér (* 27. června 1905)
- 11. března – Libuše Paserová, operní pěvkyně (* 8. dubna 1900)
- 12. března – Jindřich Schmidt, rytec (* 24. června 1897)
- 22. března – Jaroslav Pecháček, prozaik, výtvarník a publicista (* 11. dubna 1909)
- 29. března – Aleš Černý, malíř (* 10. listopadu 1920)
- 2. dubna – Lubor Matouš, orientalista (* 2. listopadu 1908)
- 5. dubna – Jaroslav Kratochvíl, protektorátní ministr průmyslu, obchodu a živností (* 1. května 1901)
- 14. dubna – Alois Lukášek, malíř (* 12. října 1911)
- 15. dubna – Čeněk Pícha, hokejista (* 17. května 1921)
- 3. května – Vilém Wünsche, malíř (* 1. prosince 1900)
- 10. května – Václav Zykmund, výtvarný kritik, malíř a fotograf (* 18. června 1914)
- 12. května – Jaroslav Kučera, fotbalista (* 28. ledna 1905)
- 18. května – Zdenka Hrnčířová, operní pěvkyně (* 27. ledna 1913)
- 25. května – Antonín Devátý, houslista, dirigent a hudební skladatel (12. června 1903)
- 28. května – Karel Aliger, fotograf (* 9. září 1916)
- 2. června – Marie Fischerová-Kvěchová, malířka a ilustrátorka (* 24. března 1892)
- 11. června – Bedřich Rozehnal, architekt (* 2. června 1902)
- 27. června – Metoděj Habáň, kněz, filozof a spisovatel (* 11. září 1899)
- 28. června
- Milan Chladil, zpěvák (* 8. února 1931)
- Bohumil Zlámal, kněz, historik a profesor církevních dějin (* 21. prosince 1904)
- 30. června – Karel Michal, spisovatel, scenárista a dramatik (* 28. prosince 1932)
- 2. července – Bedřich Fučík, literární kritik, historik, editor a překladatel (* 4. ledna 1900)
- 8. července – Josef Kratochvíl, fotbalista (* 9. února 1905)
- 12. července – Viktor Boháč, odbojář a národněsocialistický politik (* 16. října 1904)
- 18. července – Jiří Bradáček, sochař (* 27. června 1922)
- 23. července – Andrej Barčák, ministr zahraničního obchodu ČSSR (* 19. ledna 1920)
- 3. srpna – Přemysl Freiman, režisér a televizní redaktor (* 15. října 1921)
- 6. srpna – Marie Vášová, herečka (* 16. května 1911)
- 8. srpna
- Vladimír Pachman, šachový skladatel a publicista (* 16. dubna 1918)
- Svatopluk Sova, fotograf (* 18. ledna 1913)
- 9. srpna – Ivan Poldauf, jazykovědec (* 15. září 1915)
- 13. srpna – Pavel Bareš, architekt (* 15. května 1904)
- 14. srpna – Václav Vejsada, spisovatel (* 10. ledna 1921)
- 23. srpna – Victor Fürth, architekt a pedagog židovského původu (* 16. února 1893)
- 29. srpna – Cyril Bouda, malíř (* 14. listopadu 1901)
- 3. září – Jan Zábrana, básník, prozaik, esejista a překladatel (* 4. června 1931)
- 9. září
- Walter Kaufmann, americký hudební vědec, skladatel a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907)
- Jiří Dohnal, herec a režisér (* 12. srpna 1905)
- 11. září – Augusta Machoňová-Müllerová, architektka, bytová návrhářka a publicistka (* 24. ledna 1906)
- 19. září – Evžen Hadamczik, fotbalista (* 28. října 1939)
- 21. září – Václav Dvořák, brněnský stavitel a architekt (* 20. září 1900)
- 1. října – František Kovářík, herec (* 1. října 1886)
- 13. října – Josef Suchý, fotbalista (* 16. listopadu 1905)
- 15. října
- František Vicena, herec a divadelní pedagog (* 24. června 1933)
- Otto Novák, fotbalista (* 22. března 1902)
- 16. října – Jiří Jelínek, malíř, jazzový trumpetista (* 6. července 1922)
- 21. října – Dalibor C. Vačkář, hudební skladatel (* 19. září 1906)
- 29. října – Jan Budík, účastník Československého protinacistického odboje (* 5. července 1905)
- 14. listopadu – Milan Hašek, biolog, lékař a imunolog (* 4. října 1925)
- 16. listopadu – Augustin Malý, generální vikář českobudějovické diecéze (* 26. srpna 1908)
- 17. listopadu – Jan Novák, klavírista a hudební skladatel (* 8. dubna 1921)
- 18. listopadu – Karel Klapálek, voják, armádní generál (* 26. května 1893)
- 20. listopadu – Antonín Hřebík, politik a odbojář (* 24. února 1902)
- 22. listopadu – Karel Paťha, překladatel, autor povídek (* 29. prosince 1915)
- 24. listopadu – Radim Servít, profesor ČVUT (* 31. července 1921)
- 5. prosince – Jaromír Zápal, ilustrátor, malíř a spisovatel (* 18. března 1923)
- 6. prosince – Václav Razik, katolický kněz, biskup podzemní církve (* 10. září 1921)
- 14. prosince – Karel Dittler, dramatik, režisér a herec (* 27. září 1910)
- 17. prosince – Josef Beneš, antroponomastik a bohemista (* 11. ledna 1902)
- 29. prosince – Maxmilian Martischnig, odbojář během druhé světové války (* 7. července 1912)
- neznámé datum – Jaroslav Černý, malíř (* 1. června 1904)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna – Alexis Korner, britský bluesový hudebník (* 19. dubna 1928)
- 7. ledna – Alfred Kastler, francouzský fyzik (* 3. května 1902)
- 8. ledna – Baba Sali, marocký sefardský rabín a kabalista (* 26. září 1890)
- 10. ledna – Toivo Loukola, finský olympijský vítěz 1928 (* 2. října 1902)
- 14. ledna – Ray Kroc, americký podnikatel českého původu (* 5. října 1902)
- 17. ledna – Vlado Bednár, slovenský spisovatel (* 11. února 1941)
- 20. ledna – Johnny Weissmüller, americký plavec a filmový herec (* 2. června 1904)
- 21. ledna
- Alan Marshall, australský spisovatel (* 2. května 1902)
- Gottfried Toskánský, rakouský arcivévoda a titulární toskánský velkovévoda (* 14. března 1902)
- 22. ledna – Chajim Perelman, belgický filozof (* 20. května 1912)
- 5. února
- Františka Hrušovská, slovenská a československá odbojářka a politička (* 19. prosince 1914)
- 6. února – Jorge Guillén, španělský básník, pedagog a literární kritik (* 18. ledna 1893)
- 8. února – Philippe Ariès, francouzský historik (* 21. července 1914)
- 9. února – Jurij Andropov, nejvyšší představitel Sovětského svazu (* 15. června 1914)
- 12. února – Julio Cortázar, argentinský spisovatel (* 26. srpna 1914)
- 19. února – Claude Hopkins, americký jazzový klavírista a aranžér (* 24. srpna 1903)
- 21. února – Michail Alexandrovič Šolochov, ruský spisovatel (* 24. května 1905)
- 23. února
- Uwe Johnson, německý spisovatel (* 20. července 1934)
- Maurice Tabard, francouzský portrétní fotograf (* 12. července 1897)
- 26. února – Kosťantyn Daňkevyč, ukrajinský hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 24. prosince 1905)
- 1. března – Peter Walker, britský automobilový závodník (* 7. září 1912)
- 5. března – Pierre Cochereau, francouzský varhaník a skladatel (* 9. července 1924)
- 6. března – Martin Niemöller, německý protestantský teolog (* 14. ledna 1892)
- 15. března – Ken Carpenter, americký olympijský vítěz v hodu diskem (* 19. dubna 1913)
- 17. března – Konstantin Badigin, sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby (* 30. listopadu 1910)
- 19. března
- Garry Winogrand, americký fotograf (* 14. ledna 1928)
- Richard Bellman, americký matematik (* 26. srpna 1920)
- 22. března – Wacław Wycisk, polský biskup (* 11. února 1912)
- 24. března – Ladislav Bielik, slovenský fotograf (* 28. května 1939)
- 26. března
- Ahmed Sékou Touré, první guinejský prezident (* 9. ledna 1922)
- Branko Ćopić, srbský spisovatel a básník (* 1. ledna 1915)
- 30. března – Karl Rahner, německý teolog (* 5. března 1904)
- 1. dubna – Marvin Gaye, americký soulový zpěvák (* 2. dubna 1939)
- 4. dubna
- Maximilian Fretter-Pico, generál dělostřelectva německého Wehrmachtu (* 6. února 1892)
- Oleg Antonov, ruský letecký konstruktér (* 7. února 1906)
- Joan Ponc, katalánský malíř (* 28. listopadu 1927)
- 5. dubna
- Robert Adams, anglický sochař (* 5. října 1917)
- Giuseppe Tucci, italský orientalista (* 5. června 1894)
- Arthur Travers Harris, velitel bombardovacího letectva Royal Air Force (* 13. dubna 1892)
- 8. dubna – Pjotr Leonidovič Kapica sovětský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 8. července 1894)
- 17. dubna – Mark W. Clark, americký generál (* 1. května 1896)
- 18. dubna – Ze'ev Šerf, ministr financí Izraele (* 21. dubna 1904)
- 22. dubna – Ansel Adams, americký fotograf a spisovatel (* 20. února 1902)
- 23. dubna – Red Garland, americký hardbopový pianista (* 13. května 1923)
- 26. dubna
- Helge Løvland, norský olympijský vítěz v desetiboji (* 11. května 1890)
- Count Basie, jazzový hudebník, kapelník a skladatel (* 21. srpna 1904)
- 30. dubna – Zelda, izraelská básnířka (* 20. června 1914)
- 1. května – Štefan Kukura, slovenský chirurg (* 27. července 1914)
- 3. května – Ross Taylor, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 26. dubna 1902)
- 4. května – Diana Dorsová, anglická herečka a zpěvačka (* 23. října 1931)
- 5. května – Kurt Martti Wallenius, finský generál, politik a spisovatel (* 25. července 1893)
- 8. května
- Herbert Matter, americký fotograf a grafický designér (* 25. dubna 1907)
- Borys Antonenko-Davydovyč, ukrajinský spisovatel a překladatel (* 5. srpna 1899)
- 11. května – Ferdinand Schneider, německý chemik (* 18. června 1911)
- 13. května – Stanisław Ulam, americký matematik (* 13. dubna 1909)
- 16. května
- Andy Kaufman, americký komik a herec (* 17. ledna 1949)
- Irwin Shaw, americký spisovatel (* 27. února 1913)
- 28. května – Eric Morecambe, britský komik (* 14. května 1926)
- 19. června – Lee Krasnerová, americká malířka (* 27. října 1908)
- 22. června
- Janusz Gaudyn, polský lékař a spisovatel (* 25. února 1935)
- Dill Jones, velšský klavírista (* 19. srpna 1923)
- 24. června – Anton Popovič, slovenský literární historik a teoretik (* 27. července 1933)
- 25. června – Michel Foucault, francouzský filozof a psycholog (* 15. října 1926)
- 26. června – Albert Dailey, americký jazzový klavírista (* 16. června 1939)
- 28. června – Jiga'el Jadin, archeolog a místopředseda vlády Izraele (* 21. března 1917)
- 30. června
- Lillian Hellmanová, americká spisovatelka (* 20. června 1905)
- Henri Fabre, francouzský průkopník letectví (* 29. listopadu, 1882)
- 3. července – Rudolf Pribiš, slovenský sochař (* 19. března 1913)
- 8. července – Brassaï, maďarský fotograf a sochař (* 9. září 1899)
- 10. července – Samuel Adamčík, slovenský divadelní a filmový herec (* 23. července 1904)
- 17. července – Karl Wolff, nejvyšší velitel SS a policie v Itálii (* 13. května 1900)
- 20. července
- Marko Ristić, srbský spisovatel (* 20. června 1904)
- Gabriel Andrew Dirac, anglický matematik (* 13. března 1925)
- 25. července – Uladzimir Karatkevič, běloruský spisovatel, básník, dramatik (* 26. listopadu 1930)
- 26. července – Ed Gein, americký sériový vrah (* 27. srpna 1906)
- 27. července – James Mason, anglický herec (* 15. května 1909)
- 5. srpna – Richard Burton, britský herec (* 10. listopadu 1925)
- 8. srpna – Walter Tevis, americký povídkář a romanopisec (* 28. února 1928)
- 11. srpna – Marcel Balsa, francouzský automobilový závodník (* 1. ledna 1909)
- 13. srpna – Tigran Petrosjan, arménský šachista, mistr světa v šachu (* 17. června 1929)
- 15. srpna – Norman Petty, americký hudebník, skladatel a producent (* 25. května 1927)
- 25. srpna
- Truman Capote, americký spisovatel a herec (* 30. září 1924)
- Kevin Lynch, americký urbanista (* 7. ledna 1918)
- 29. srpna – Muhammad Nadžíb, egyptský prezident (* 20. února 1901)
- 4. září – Henryk Łowmiański, polský historik (* 22. srpna 1898)
- 6. září – Ernest Tubb, americký zpěvák a skladatel (* 9. února 1914)
- 7. září – Josip Slipyj, řeckokatolický arcibiskup a kardinál (* 17. února 1892)
- 9. září – Walter Kaufmann, hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent, narozený v Čechách (* 1. dubna 1907)
- 14. září – Janet Gaynorová, americká herečka (* 6. října 1906)
- 24. září
- Pierre Emmanuel, francouzský básník (* 3. května 1916)
- Zuzka Zguriška, slovenská spisovatelka (* 13. dubna 1900)
- 26. září – Shelly Manne, americký jazzový bubeník (* 11. června 1920)
- 14. října – Martin Ryle, britský radioastronom, nositel Nobelovy ceny (* 27. září 1918)
- 16. října – Jozef Psotka, slovenský horolezec (* 12. února 1934)
- 17. října – Alberta Hunter, americká bluesová zpěvačka (* 1. dubna 1895)
- 19. října
- Jerzy Popiełuszko, polský kněz zavražděný příslušníky komunistické tajné policie (* 14. září 1947)
- Henri Michaux, francouzský malíř, spisovatel a básník (* 24. května 1899)
- 20. října
- Carl Ferdinand Cori, americko-rakouský biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 5. prosince 1896)
- Paul Dirac, britský teoretický fyzik, (* 8. srpna 1902)
- 21. října – François Truffaut, francouzský režisér (* 6. února 1932)
- 25. října – Richard Brautigan, americký spisovatel (* 30. ledna 1935)
- 29. října – Howard Hibbard, americký historik umění (* 23. května 1928)
- 31. října
- Eduardo De Filippo, italský dramatik, herec a básník (* 24. května 1900)
- Indira Gándhíová, indická politička a předsedkyně vlády (* 19. listopadu 1917)
- 2. listopadu – Toni Hiebeler, rakouský horolezec a spisovatel (* 5. března 1930)
- 8. listopadu – Carl Junghans, německý filmový režisér (* 7. října 1897)
- 11. listopadu – Blagoje Nešković, srbský premiér (* 11. února 1907)
- 20. listopadu – Alexander Moyzes, slovenský skladatel (* 4. září 1909)
- 6. prosince – Viktor Šklovskij, spisovatel a filmový scenárista (* 24. ledna 1893)
- 8. prosince
- Volodymyr Čelomej, sovětský raketový konstruktér (* 30. června 1914)
- Walter Ciszek, americký jezuita polského původu, oběť komunismu (* 4. listopadu 1904)
- Robert Jay Mathews, vůdce řádu The Order, skupiny amerických bílých nacionalistů (* 16. ledna 1953)
- 14. prosince – Vicente Aleixandre, španělský básník (* 26. dubna 1898)
- 16. prosince – Wilson Rawls, americký spisovatel (* 24. září 1913)
- 20. prosince
- Stanley Milgram, americký sociální a experimentální psycholog (* 15. srpna 1933)
- Dmitrij Fjodorovič Ustinov, ministr obrany Sovětského svazu (* 30. října 1908)
- 24. prosince – Peter Lawford, americký herec britského původu (* 7. září 1923)
Hlavy státu
[editovat | editovat zdroj]Evropa:
- Československo – prezident Gustáv Husák
- Vatikán – papež Jan Pavel II.
- Sovětský svaz
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Jurij Andropov
- předseda prezidia Nejvyššího sovětu a generální tajemník KSSS Konstantin Černěnko
- Francie – prezident François Mitterrand
- Velká Británie
- královna Alžběta II.
- (fakticky) předsedkyně vlády Margaret Thatcher
- Spolková republika Německo
- prezident Karl Carstens
- prezident Richard von Weizsäcker
- (fakticky) kancléř Helmut Kohl
- Dánsko – královna Markéta II.
- Španělsko – král Juan Carlos I.
- Nizozemsko – Beatrix
Ostatní:
- Čína – předseda ČLR Li Sien-nien
- USA – prezident Ronald Reagan
- Kuba – předseda státní rady Fidel Castro
- SSSR
- Nikolaj Andrejevič Tichonov (předseda Rady ministrů SSSR)
- Andrej Andrejevič Gromyko (předseda prezídia Nejvyššího sovětu)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V IKEM transplantovali srdce jako první ve východní Evropě. Lidovky.cz [online]. 2014-01-28 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Zdroj: ČST TN, 12. 5. 1984: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/209411000110512/
- ↑ Archivovaná kopie. radyvnouzi.cz [online]. [cit. 2013-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05.
- ↑ http://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/vybuch-chemicky-v-semtine-je-nejtragictejsi-od-rok.html
- ↑ Zdroj: Rudé právo, 13. 6. 1984, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/6/13/2.png
- ↑ Zdroj: Mladá Fronta Dnes – http://zpravy.idnes.cz/chteli-jsme-na-havla-hodit-teroristicky-utok-v-trinci-tvrdi-byvaly-estebak-1ul-/domaci.aspx?c=A100424_075258_domaci_jw
- ↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1983/356-z-angolskeho-komplexu-alto-catumbela-unesla-organizace-unita-celkem-66-ceskoslovenskych-obcanu/
- ↑ Zdroj: TN ČST – 22. 10. 1984, rozhovor s ředitelem nakladatelství Československý spisovatel Janem Pilařem: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/209411000111022/
- ↑ Krátká zpráva v Rudém právu: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/10/12/7.png
- ↑ Zdroj: Publikace Dálnice 1967 – 2007, str. 62 – http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/dalnice-1967-2007.pdf
- ↑ Zdroj: Web pozary.cz – http://www.pozary.cz/clanek/20975-1984-tragicky-pozar-ustavu-socialni-pece-v-medenci-ocima-hasicu/
- ↑ Zdroj: Web pozary.cz – http://www.pozary.cz/clanek/20768-divky-neuhorely-kvuli-nam-rika-osetrovatelka-o-pozaru-v-medenci/
- ↑ Zdroj: Mladá Fronta DNES, příloha ONA Dnes – http://ona.idnes.cz/pravda-o-requiem-skutecny-pribeh-d43-/vztahy-sex.aspx?c=A090619_113929_ona_vztahy_ves
- ↑ Zdroj: TN ČST – 10. 11. 1984 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/209411000111110/
- ↑ Zdroj: TN ČST 20. 11. 1984 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/209411000111120/
- ↑ KASÍK, Pavel. Tetris – legendární sovětská hra slaví 25 let. Podívejte se, co způsobila. iDNES.cz [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.
- ↑ On This Day: 1984: Gorbachev visit to Britain a 'success'. BBC News [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOWCOTT, Owen. Thatcher's courting of Gorbachev laid bare in top secret file. The Guardian [online]. 2014-01-03 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ШЛЫКОВ, К.В. Mikhail Gorbachev's First Visit to Britain: 30 Years on. www.vestnik.mgimo.ru [online]. MGIMO, 2014 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1984 na Wikimedia Commons
Digitální archivy k roku 1984
[editovat | editovat zdroj]- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1984
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1984
- Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 64 rok 1984