Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Český rozhlas Plzeň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
Kreator007 (diskuse | příspěvky)
m doplnění k ČRo KV
Řádek 20: Řádek 20:
Od září 2006 je ředitelem Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zdeněk Levý | url = http://www.rozhlas.cz/lide/plzen/_zprava/zdenek-levy--299436 | vydavatel = Český rozhlas}}</ref>
Od září 2006 je ředitelem Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Zdeněk Levý | url = http://www.rozhlas.cz/lide/plzen/_zprava/zdenek-levy--299436 | vydavatel = Český rozhlas}}</ref>


Od 1. Listopadu 2018 se od něho oddělil [[Český rozhlas Karlovy Vary|ČRo Karlovy Vary]].
Od 1. Listopadu 2018 se od něho oddělila regionální stanice [[Český rozhlas Karlovy Vary|ČRo Karlovy Vary]], která však i nadále sdílí velkou část programu.


== Vybrané pořady ==
== Vybrané pořady ==

Verze z 20. 5. 2020, 19:28

Český rozhlas Plzeň
VlastníkČeský rozhlas
StátČeská republika
JazykČeština
Financováníveřejnoprávní
Vysílací čas24 hodin denně
Oblast vysíláníPlzeňský kraj a Karlovarský kraj
Webplzen.rozhlas.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Český rozhlas Plzeň
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Další informace
Kód památky52011/4-5296 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český rozhlas Plzeň je jednou z regionálních stanic Českého rozhlasu. Naladit ji lze na VKV nebo DAB na území Plzeňského kraje, ale má také přesahy do jižních, středních i severních Čech.[1] Budova Českého rozhlasu Plzeň je od roku 2002 chráněnou kulturní památkou.[2]

Od září 2006 je ředitelem Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý.[3]

Od 1. Listopadu 2018 se od něho oddělila regionální stanice ČRo Karlovy Vary, která však i nadále sdílí velkou část programu.

Vybrané pořady

  • Country jízda (připravuje a moderuje Petr Vacek)
  • Cykloradio (připravuje Radka Žáková)
  • Česko – země neznámá
  • Fouskův svět (připravuje Josef Fousek)
  • Hobby magazín
  • Hobby poradna
  • Humoriáda
  • Hvězdné návraty (Patrik Rozehnal)
  • Hvězdy, hity, legendy (připravují Petr Vacek, Jaroslav Kopejtko a Zdeněk Raboch)
  • 'Jazykový koutek
  • Muziky, muziky (připravují Jaroslav Kopejtko a Antonín Bulka)
  • Náš příběh
  • Pochoutky
  • Poradíme vám
  • Posezení v divadle (veřejná rozhlasová nahrávka, moderuje Petr Jančařík)
  • Staří holubi se vracejí
  • Špalíček (připravují Michaela Vondráčková, Zdeněk Bláha, Miroslav Šimandl, Josef Kuneš, Zdeněk Vejvoda)
  • Vzpomínky nám zůstanou (moderuje Vladimír Hron)
  • Zdraví "v cajku" (připravují Vladimír Šťovíček a Miroslav Šuta)

Vysílače

Stanice vysílá 24 hodin denně jen analogově za využití dvanácti vysílačů na velmi krátkých vlnách (VKV/FM)

Vysílací Frekvence
Město Frekvence
Plzeň 91,0 FM (město), 106,7 FM (kraj)
Železná Ruda 95,8 FM
Tachov 106,3 FM
Klatovy 102,4 FM
Domažlice 105,3 FM
Čechy 12C DAB+ (pro celé území čech)

Digitální vysílání v multiplexu ČRo DAB+ má být spuštěno do konce listopadu 2017.[4] V DAB+ digitálním vysílání se stanice již vysílá takřka po celých čechách.

Historie

České vysílání v Plzni bylo zahájeno v posledních dnech druhé světové války, když 5. května 1945 obsadili čeští vlastenci středovlnný vysílač na soutoku řek Radbuzy a Mže v bunkru v místech dnešního sportovního areálu ve Štruncových sadech. Ve 12:37 promluvil do éteru Karel Šindler první slova: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří!“. 6. května kolem poledne Plzeň osvobodila americká armáda a čeští vlastenci pokračovali ve vysílání společně s americkou armádou. O provoz rozhlasu se zasloužil také Josef Skupa a od června téhož roku se již vysílalo každý den od 7:15 do 23:00 hodin. O měsíc později studio přešlo jako první poválečná mimopražská stanice pod tehdejší Československý rozhlas (před válkou byly další stanice jen v Brně a Ostravě).[5]

Funkcionalistická budova

V roce 1946 byla vyhlášena architektonická soutěž na výstavbu budovy rozhlasu v Plzni, které zvítězil kolektiv vedený Karlem Tausenauem. Budova měla být postavena ve třech etapách. V letech 1947 až 1953 vybudováno západní křídlo na půdorysu písmene L. V druhé etapě vznikla východní část obdélného tvaru, který byla uvedené do provozu roku 1956. K realizaci třetí etapy v podobě koncertního sálu nikdy nedošlo. Budova plzeňského rozhlasu patří k nejlepších příkladů českého pozdního funkcionalismu, byla proto prohlášena nemovitou kulturní památkou s číslem rejstříku ÚSKP: 52011/4-5296.[2][6]

Reference

  1. O stanici [online]. Český rozhlas Plzeň. Dostupné online. 
  2. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-08-12]. Identifikátor záznamu 471955 : rozhlas. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Zdeněk Levý [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  4. Rozšíření multiplexu ČRo DAB+ do dalších lokalit se blíží, nalaďte si plzeňské studio. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2017-11-01]. 
  5. Z historie Českého rozhlasu Plzeň [online]. Český rozhlas Plzeň. Dostupné online. 
  6. Budova Československého rozhlasu. 1947–1953 / 1956 [online]. Plzeňský architektonický manuál. Dostupné online. 

Externí odkazy