Bitva o Rostov: Porovnání verzí
m r2.6.4) (robot změnil: sr:Битка за Ростов (1941) |
m standardizace nadpisu; kosmetické úpravy |
||
(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - konflikt |
|||
[[Soubor:Battle of Rostov.jpg|thumb|Bitva o Rostov]] |
|||
| typ konfliktu = válečný |
|||
⚫ | '''Bitva o Rostov''' ( |
||
| název = Bitva o Rostov |
|||
| součást = [[Východní fronta (druhá světová válka)|Východní fronta]] |
|||
⚫ | |||
| popisek = Bitva o Rostov |
|||
| trvání = [[21. listopad|21.]] - [[29. listopad|29. listopadu]] [[1941]] |
|||
| místo = [[Rostov na Donu]], [[Sovětský svaz]] |
|||
| výsledek = Sovětské vítězství |
|||
| strana1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Nacistické Německo|Třetí říše]] |
|||
| strana2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Sovětský svaz]] |
|||
| vedení1 = {{flagicon|Třetí říše}} [[Gerd von Rundstedt]]<br />{{flagicon|Třetí říše}} [[Ewald von Kleist]] |
|||
| vedení2 = {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Semjon Konstantinovič Timošenko|Semjon Timošenko]] <br /> {{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Dmitrij Rjabyšev]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Jakov Čerevičenko]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Anton Lopatin]]<br />{{flagicon|Sovětský svaz (1923–1955)}} [[Vladimir Kolpakči]] |
|||
| síla1 = [[1. tanková armáda (Německo)|1. tanková armáda]] |
|||
| síla2 = [[Jižní front (druhá světová válka)|Jižní front]] |
|||
| ztráty1 = 20 000 mrtvých a raněných <br /> 275 tanků <br /> 470 děl a minometů |
|||
| ztráty2 = 33 111 mrtvých a raněných |
|||
}} |
|||
⚫ | '''Bitva o Rostov''' ({{vjazyce|ru}} Ростовская операция) bylo střetnutí německých a sovětských vojsk ve [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké válce]]. Bitva se odehrávala mezi 21. a 29. listopadem [[1941]], kdy došlo nejprve k obsazení [[Rostov na Donu|Rostova na Donu]] německou armádou a poté bylo město Rudou armádou dobyto zpět. |
||
⚫ | Po katastrofální porážce sovětských vojsk v [[bitva o Kyjevský kotel|Kyjevském kotli]] pokračovalo tažení německé armádní skupiny Jih dále na Východ. Část vojsk pod vedením [[Erich von Manstein|Ericha von Manstein]] zaútočila na [[Krym]], ostatní armády útočily na území mezi [[Dněpr]]em a [[Don]]em. Zde je čekala zkonsolidovaná sovětská obrana, která způsobovala německým jednotkám velké ztráty. Po těžkých a urputných bojích padl 17. října 1941 do německých rukou přístav [[Taganrog]] u [[Azovské moře|Azovského moře]]. 17. listopadu zahájily německé síly útok na [[Rostov na Donu]], který dobyly o čtyři dny později. Německé jednotky pronikly až k řece [[Don]]u a obsadily zde jeden neporušený most. To znamenalo pro sovětské vedení katastrofu, protože kromě toho, že Němcům padlo do rukou průmyslové město, dostala se jim do rukou křižovatka dopravních tepen směrem ke [[Volgograd|Stalingradu]] a naftovým polím na [[Kavkaz]]e. Proto [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] nařídil město dobýt zpět. |
||
⚫ | Po katastrofální porážce sovětských vojsk v [[bitva o Kyjevský kotel|Kyjevském kotli]] pokračovalo tažení německé armádní skupiny Jih dále na Východ. Část vojsk pod vedením [[Erich von Manstein|Ericha von |
||
25. listopadu [[1941]] začal sovětský protiútok, ve kterém si dokázala [[Rudá armáda]] vytvořit místní početní převahu. Počáteční útoky však byly neúspěšné, válečné štěstí se přiklonilo k Sovětům až 27. listopadu, kdy prolomili nepřátelskou obranu. Tvrdé boje pokračovaly další dva dny a jednotkám Rudé armády se podařilo [[Rostov]] 29. listopadu osvobodit. Útok proti Němcům dále pokračoval a hrozilo jim úplné zničení nebo obklíčení. Proto se velitel skupiny armád Jih maršál [[Gerd von Rundstedt|von Rundstedt]] chtěl stáhnout, ale [[Adolf Hitler|Hitler]] to zamítl a kvůli dalšímu naléhání na stažení Rundstedta odvolal z funkce. Velení skupiny armád Jih převzal polní maršál [[Walter von Reichenau|von Reichenau]], který též rychle pochopil situaci a žádal Hitlera o ústup. [[Adolf Hitler|Hitler]] nakonec stažení jednotek 1. prosince povolil. Zbytky německých sil se proto organizovaně stáhly daleko na západ za řeku [[Mius]]. |
25. listopadu [[1941]] začal sovětský protiútok, ve kterém si dokázala [[Rudá armáda]] vytvořit místní početní převahu. Počáteční útoky však byly neúspěšné, válečné štěstí se přiklonilo k Sovětům až 27. listopadu, kdy prolomili nepřátelskou obranu. Tvrdé boje pokračovaly další dva dny a jednotkám Rudé armády se podařilo [[Rostov]] 29. listopadu osvobodit. Útok proti Němcům dále pokračoval a hrozilo jim úplné zničení nebo obklíčení. Proto se velitel skupiny armád Jih maršál [[Gerd von Rundstedt|von Rundstedt]] chtěl stáhnout, ale [[Adolf Hitler|Hitler]] to zamítl a kvůli dalšímu naléhání na stažení Rundstedta odvolal z funkce. Velení skupiny armád Jih převzal polní maršál [[Walter von Reichenau|von Reichenau]], který též rychle pochopil situaci a žádal Hitlera o ústup. [[Adolf Hitler|Hitler]] nakonec stažení jednotek 1. prosince povolil. Zbytky německých sil se proto organizovaně stáhly daleko na západ za řeku [[Mius]]. |
||
Bitva o Rostov znamenala pro Rudou armádu jedno z prvních vítězství |
Bitva o Rostov znamenala pro Rudou armádu jedno z prvních vítězství na [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní frontě]]. |
||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat|Battle of Rostov}} |
|||
{{Bitvy velké vlastenecké války}} |
{{Bitvy velké vlastenecké války}} |
||
{{Portály|Druhá světová válka}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Rostov}} |
{{DEFAULTSORT:Rostov}} |
||
[[Kategorie:Bitvy Sovětského svazu během druhé světové války]] |
[[Kategorie:Bitvy Sovětského svazu během druhé světové války]] |
||
[[Kategorie:Bitvy Německa během druhé světové války]] |
[[Kategorie:Bitvy Německa během druhé světové války]] |
||
[[Kategorie:Bitvy východní fronty druhé světové války]] |
[[Kategorie:Bitvy a operace východní fronty druhé světové války]] |
||
[[Kategorie:Rostov na Donu]] |
[[Kategorie:Rostov na Donu]] |
||
[[Kategorie:1941]] |
[[Kategorie:Bitvy roku 1941]] |
||
[[bg:Битка за Ростов (1941)]] |
|||
[[de:Schlacht um Rostow]] |
|||
⚫ | |||
[[es:Batalla de Rostov]] |
|||
[[it:Battaglia di Rostov (1941)]] |
|||
[[ja:ロストフの戦い (1941年)]] |
|||
[[pl:Bitwa o Rostów (1941)]] |
|||
[[ro:Bătălia de la Rostov (1941)]] |
|||
[[ru:Ростовская операция (1941)]] |
|||
[[sk:Rostovská operácia (1941)]] |
|||
[[sr:Битка за Ростов (1941)]] |
|||
[[sv:Slaget om Rostov (1941)]] |
|||
[[tr:Rostov Muharebesi (1941)]] |
|||
[[uk:Ростовська операція (1941)]] |
|||
[[vi:Trận Rostov (1941)]] |
|||
[[zh:羅斯托夫戰役 (1941年)]] |
Aktuální verze z 9. 2. 2024, 16:23
Bitva o Rostov | |||
---|---|---|---|
konflikt: Východní fronta | |||
Bitva o Rostov | |||
Trvání | 21. - 29. listopadu 1941 | ||
Místo | Rostov na Donu, Sovětský svaz | ||
Výsledek | Sovětské vítězství | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva o Rostov (rusky Ростовская операция) bylo střetnutí německých a sovětských vojsk ve Velké vlastenecké válce. Bitva se odehrávala mezi 21. a 29. listopadem 1941, kdy došlo nejprve k obsazení Rostova na Donu německou armádou a poté bylo město Rudou armádou dobyto zpět.
Po katastrofální porážce sovětských vojsk v Kyjevském kotli pokračovalo tažení německé armádní skupiny Jih dále na Východ. Část vojsk pod vedením Ericha von Manstein zaútočila na Krym, ostatní armády útočily na území mezi Dněprem a Donem. Zde je čekala zkonsolidovaná sovětská obrana, která způsobovala německým jednotkám velké ztráty. Po těžkých a urputných bojích padl 17. října 1941 do německých rukou přístav Taganrog u Azovského moře. 17. listopadu zahájily německé síly útok na Rostov na Donu, který dobyly o čtyři dny později. Německé jednotky pronikly až k řece Donu a obsadily zde jeden neporušený most. To znamenalo pro sovětské vedení katastrofu, protože kromě toho, že Němcům padlo do rukou průmyslové město, dostala se jim do rukou křižovatka dopravních tepen směrem ke Stalingradu a naftovým polím na Kavkaze. Proto Stalin nařídil město dobýt zpět.
25. listopadu 1941 začal sovětský protiútok, ve kterém si dokázala Rudá armáda vytvořit místní početní převahu. Počáteční útoky však byly neúspěšné, válečné štěstí se přiklonilo k Sovětům až 27. listopadu, kdy prolomili nepřátelskou obranu. Tvrdé boje pokračovaly další dva dny a jednotkám Rudé armády se podařilo Rostov 29. listopadu osvobodit. Útok proti Němcům dále pokračoval a hrozilo jim úplné zničení nebo obklíčení. Proto se velitel skupiny armád Jih maršál von Rundstedt chtěl stáhnout, ale Hitler to zamítl a kvůli dalšímu naléhání na stažení Rundstedta odvolal z funkce. Velení skupiny armád Jih převzal polní maršál von Reichenau, který též rychle pochopil situaci a žádal Hitlera o ústup. Hitler nakonec stažení jednotek 1. prosince povolil. Zbytky německých sil se proto organizovaně stáhly daleko na západ za řeku Mius.
Bitva o Rostov znamenala pro Rudou armádu jedno z prvních vítězství na východní frontě.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Rostov na Wikimedia Commons