jo

Možná hledáte JO nebo jó.

• IPA: [jɔ]
•  jo^{? • info}

• jo

• osobní

1. (nářečně) ji

• (nářečně) jó, ju, jú, ja

1. (hovorově) ano

1. ano

   • angličtina: yeah, yep
   • finština: joo
   • francouzština: ouais
   • slovenština: hej

• jj

• IPA: [joː]

1. ano, jo

1. ne

• IPA: [ˈjo̞]

• jo

1. už

• jopa

• IPA: [jɔ]

• jo

1. genitiv singuláru zájmena jis

1. jeho, něho, jej, něj
2. zájmeno přivalstňovací (v litevštině se použvá místo něj genitiv) jeho

1. jojo
2. jojo

1. jos, josios
2. jos, josios

1. jo, ano

1. taip

1. ne

• IPA: [jɔ]

• jo

1. já

• IPA: [juː]

1. (ale) ano (jako popření předešlého předpokladu)
   • Kommer han inte? Jo. – On nepřichází? Ale ano.
   • Du har väl inte tappat vantarna igen? Jo. – Neztratil jsi zase rukavice, že ne? Ano.
     Ovšem v češtině je taková odpověď nejednoznačná a stejně potřebuje vyjasnění. Doporučuje se odpovídat celou větou:

     • "Ano, ztratil."
     • "Ano, neztratil." (nezvyklé, ale možné: obsah nese významové sloveso)

     V češtině se záporky obecně používají odlišně než v jiných jazycích, na zápornou otázku pro souhlas zde odpovídáme záporně:

     • "Ne, neztratil." (běžné)
2. no (jako povzdech nebo přiznání)
   • Vad hade hänt? Jo, hon hade glömt pengarna. – Co se stalo? No, zapomněla peníze.

• ja

• IPA: [jo]

• jo

1. už^[1]