Werkln bei Tschechische Litratua (Obschnitt)

Du orbatst an dera Seitn ohne Omejdung. Es wead stott am Nutzanama dei IP-Adress effantlich in da Versionsgschicht afzoachnet.

== Dej Zeid nou 1989 ==
Nou da Nufemma-Rewoluzja vo 1989 is d Zensua afghom woan, a Autorn han zrugg kumma vonn Exil, d vabotn gwenganen Kinstla hom irna Bejcha offezjell valeng kinna, dass kumma is zaran gáachn, rapidn Zouwaks vo Vaeffntlichungan, wou owa aa vill qualitetfreia u boflata Litratua assakumma is.

=== D Poesi ===
In Joua 1989 hom dej vo da bolschwikischn Herrschoft proteschiatn Autorn afghejat in absurd houchn Aflong assazenkumma. Fiwahoft hod ma Klassika drukt, wou d komunistischa Zensua ned zouglossn ghobt houd, z.&nbsp;B. wals pro-katolisch gweng han (wej da Jakub Deml u da Jan Zahradníček) oda wal s i s Exil han (wej da Ivan Blatný). Nemma d Autorn vonn Mittlolta, dej wou in Laff vo da Normalisazion gstádigt worn han (wej da Karel Šiktanc, da Ivan Wernisch) hom se õgfõngt aa jingana Dichta duachzensetzn, dej wou bis z dera Zeid blous mid Samisdat valegt hom – bsundas da J. H. Krchovský, da Jáchym Topol, dej Svatava Antošová, da Petr Placák u da Vít Kremlička. Vo da jinganan Generazion stecha assa da Patrik Linhart, d Kateřina Rudčenková, da Bogdan Trojak oda da Radek Malý.

(dou mou nu wos iwasetzt werdn)

=== D Prosa ===

[[Datei:Jáchym Topol 02.jpg|mini|Da Jáchym Topol]]
Ze d am mejrann gschetztn Autorna vo da nou-nuvembnatn Prosa ghejat da Jáchym Topol. A Wurzln houd ar in vur-nuvembnatn Untagrund, wou ar bsundas wej a Dichta aftretn is. I d 90ga is ar owa zar Prosa iwa. D Litratuakritika houd ar direkt bahext mid mid san Román ''Sestra'' vo 1994, da wou an etla mol zen zentraln Román vo de 90ga daklejat woan is, un af a ganza a ainga Oat dej Zeid von n Foll von Kommunismus u da kaotischn Era, dej gfolgt is, kortográfiat. Sa Stelling von an Haptautoa vo da "serjesn Litratua" hod da Topol bstejtigt mid san Román ''Anděl'' (1995), da ou duach an Vladimír Michálek unta n Titl ''Anděl Exit'' vafilmt woan is. In a ondar zwoa Román, ''Noční práce'' (Nochtorwad) u ''Kloktat dehet'' (Teer gurgln), hod se da Topol min Trauma vo da Invasion vo 1968 troffn. As Thema vo da Vagangahait u dan Trauma "duachgoastt" oda duachgejd aa dan Román ''Chladnou zemí'' (Duach a kolts Land) vo 2009.<ref>[https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/topol-napsal-misto-beletrie-angazovane-zpravodajstvi/r~i:article:635924/ Novosad Lukáš: ''Topol napsal místo beletrie angažované zpravodajství''] i Aktuálně.cz, 2009-04-28, zletzt afgrouffn 2022-03-15</ref> As Lexikon ''Panorama české literatury po roce 1989'' defeniat an Topol san prosaischn Stil wej a "intensifs Durchmochn vonn niad Zammagej vo da Welt", wou duache kummad inrana "typischn Mischgalanz vo vaschidnanan Sprouchschichtn". Weitas is as wuhl a "Vawischa vo d Grenzna zwischn an Tram u da Wiaklekait, zwischa da Darinnaring u da Gengwoat" u "vonn Mensch a ejwiga Kampf min Bejsn". A Bejss, wou innale u instiktiv trim is, "vo ejḡatan finzan Glam, an wou an ejda Oinzlna i da Tejffn vo sana Sejlln trogt".<ref name=":0">Machala Lubomír: ''Panorama české literatury (2) po roce 1989'', 1, Euromedia - Knižní klub, Praha 2015.</ref>

Da Jiří Kratochvil hod i da tschechischn Litratua d am mejran roana Furm vo d postmodernnan Trendt vakirpat. Wej oina vo d wejning Autorna i da Richting wiad ar offn zer Postmodernismus dazougrechnt, bakennt se owa aa demonstrativ dazou, u des mid san Manifest ''Šťastný Sisyfos'' (Da glickle Sysifos) asua wej min Titl vo oina vo sane Gschichtln: ''Má lásko, Postmoderno'' (U Ma Lejw, Postmoderna) vo 1994. A Olomoutza literarischa Wissnschoftla hom iwa sa Weak gschrim, daß ar doudrĩ "wornt vua ana jedwedn Totalisiring vonn Lem, dej wou vasoucht d gonza Gsellschoft nou an oinzing Modl aszenrichtn un an Menschn um sa Miglekait vonrana freian Antwickling vonn echtn Lebn oda Gscheng brengt".<ref name=":0" /> Wej fia n Topol i sane (ejaschtn) Prosatext d Stod Prag zentrol gweng is, is as fia n Kratochvil sa Gburtsstod Brinn - 
bspw. in Prosastick ''Avion'' (As Avion) vo 1995, wou inspiriat is durch s Gschick vonn brejmtn Brinna Hotel Avion. Da Kratochvil hod se a off bakennt zen Erb vonrana weitan kenntn Brinna Brejmthait, an Milan Kundera, bspw. i dea Prosastick ''Truchlivý Bůh'' (2000), ''Lady Carneval'' (2004) oda ''Herec'' (2006). I Avion is aa d Gnejchtn zer an weitann kenntn Postmodernistn zen dakenna, zen Umberto Eco, da Held vonn Román vastrikt si in a Gsouch nourana ghoaman Gsellschoft aanle wej d Heldn in an Eco san ''an Foucault sa Pendl''. An Kratochvil sane frejan Textt hom a zammghaut-zatempata, i Trimma gschlonga, Dazellstruktua, dej wou d Pluralitet vo da Realitet vonn Lem untaschreicht; ze d sechanan ghejat bsundas da ''Medvěd'' vo 1990 oda d nu mejra zahauta orḡinala Version, wou untan Titl ''Urmedvěd'' 1999 assakumma is - dej eltana Version is nembei vur da Samtanan Rewoluzjõ zwengs da kompliziatn Struktur im Samisdat vonn Milan Uhde schou niad assagem woan. An Kratochvil sane spádanan Weakk nutzn schou a mejnra af n Lesa grichtata Dazellweis, z.&nbsp;B. ''Lehni, bestie!'' (Leg di hĩ, Bestja!).

[[Datei:Petra Hůlová2012.jpg|mini|D Petra Hůlová]]
I da tschechischn Litratua hod d Petra Hůlová i da nouch-nowembratn oda postkomunistischn Zeit a recht a typischa Inspirazion vatretn duach a niad aso kenntana Ecka vo da Welt. I san Debü ''Paměť mojí babičce'' (2002) is s d [[Mongolei]] gweng, in Bouch ''Stanice Tajga'' (2008) as russischa [[Sibirien|Sibirja]], áanle wej ban Martin Ryšavý u ba da Jana Šrámková is s [[Island]] gweng.<ref>[https://www.novinky.cz/kultura/clanek/sibirska-tajga-pres-matny-sklo-40199582 Kopáč Radim: "Sibiřská tajga přes matný sklo"] i ''Novinky.cz'', afgrouffn 2022-03-15.</ref> Ba da Hůlová gejd s awl um s Zemmbrenga u Wisawi-Stelln vo varschidnana Perspektifna af d Realitet: Aso stoussn z.&nbsp;B. i ''Paměti mojí babičce'' drei Generaziona vo Weiwata irne Bligg i oina Famil afranond. In Bouch ''Přes matný sklo'' (2004) is as d Welt vo da Moutta u dej vonn Suhn. Inn Roman ''Strážci občanského dobra'' (2010) konfrantiat d Autorĩ prowokatif generell d toaltn Wertt vo da demokratischn Welt mid dan Blik vonrana iwazeigtn Kommunistĩ. Inn Prosabouch ''Čechy, země zaslíbená'' (2012) schaut s dageng af d Tsch'chei mid dea Áng vo unkrainischa Imigrantinna.<ref> [https://www.respekt.cz/tydenik/2012/45/ulanbatar-kyjev-praha Klíčová Eva: "Čechy, země zaslíbená",] i: ''Týdeník Respekt'', afgrouffn 2022-03-15.</ref> Vill dischgariat is bsundas ira sa Román ''Stručné dějiny Hnutí'', da wou af vill Kritika aso gwirkt houd wej a "Worning vur da femanistischn Ideologi".<ref> [https://www.idnes.cz/kultura/literatura/petra-hulova-strucne-dejiny-hnuti.A180417_102923_literatura_kiz Kopáč Radim: "Petra Hůlová má povedený návod, jak lze převychovat muže",] i: ''iDNES.cz'', 2018-04-17, afgrouffn 2022-03-15.</ref> Dass owa a progressifa Trendt d Autorĩ niad ploung, zoagt sa Kandidatua fia d bejmischa Portei vo d Grejna (d ''Strana zelených'').

[[Datei:Michal Ajvaz2012.jpg|links|mini|Michal Ajvaz]]
Da Michal Ajvaz hod sa Prosa af d Filosofi vo da Fenomenologi gstitzt. Vasogt houd a se niad a omed uamaff-supafizjella Ghoimnissvollkait un ej amol aa af detektivata Vawicklinga (nou an Musta vonn Jakub Arbes oda sana literarisch Lejb an Jorge Luis Borges), schnell demmat s owa u wird sn Lesar furmad u deitle, daŝ ar mid dan gwianlinga Ghoimnis blouß glockt worn is in a Welt vo a komplexana filosofischa Frounga. Nu mejra wej scho ban Topol un n Kratochvil spillt d Stod in an Ajvaz sane Textt a groussa Rolln (bsundas sa Hoimatstod Prag). 
As ghoima Labyrint i da Stod is awej schou mystisch gschildat (i dan wou s aa niad weit vo da Daniela Hodrová is). Quasi programatisch is i deam an Ajvaz sa ejaschta Roman ''Druhé město'' (1993) daworn, wou da Held inn Antiquarjat a Bejchl afpfoutscht houd inrana niad-kenntn Schrifd, wou ar nou lejsad wird un an Indizja zoukumma, a ghoima ondana Stod, a Parallelwelt zen soucha. Aanlicha Motif kõ ma afstapfn i de Román ''Prázdné ulice'' (2004) u ''Lucemburská zahrada'' (2011), wou da Autoa owa d Stod Prag schou hinta se loud un Asschau holt nou ejḡat ann groussn Ghoimniss i d Stroussn von a real existenta wej aa von a komplett zammfantasiata Metropolna oda Groußstedt.<ref>[https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/ajvaz-dosel-dejove-rozbujelou-zahradou-do-slepe-ulicky/r~i:article:729965/ Adamovič Ivan: "Ajvaz došel dějově rozbujelou zahradou do slepé uličky",] i: ''Aktuálně.cz'', 2012-01-25, afgrouffn 2022-03-15.</ref> 
Ej amol ruckt da Autoa aa o vo dea Motif vonn stodarischn Labyrint, dawal ar zougstejt, dass a zentrols Thema, wou an pockt, aingle d Sprouch u s 'Zoichatam', d Semjotik wej a sechana is. Aso is deam bspw. inn Roman ''Zlatý věk'' (2001), i dan wou se da Held afmocht af a Insl inn [[Atlantik]], wou nou a ondana sprouchata, semjotischa, u logischa Regln zělln u herrschn aswej dahoim i da eiro-atlantischn Welt. Bar olm is dej Ondaskat an Ajvaz sympatischa wej da eiropejisch Logos un i dan Sĩ kõ ma n aa eireiha i d Gnejchtn vo da poststrukturalistischn Filasofi.

[[Datei:Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku.jpg|mini|100px|]]
Da Patrik Ouředník hod sa denktechnischs Hintalond i da Linguistik. Mid da Sprouch houd ar se asranond gsetzt inrana Reih vo Eseja (wej u.&nbsp;A. ''Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem''), ols a Iwasetza u brejmt aa mid san ''Šmírbuch jazyka českého'', wou af wertabejcharischa Ort an Schargõ, d Vulgarisma in Bejmischn, an ''slang'' u d Vulkssprouch vazoichnat. Selm is ar zwousprochat grouß worn, i sana Famil is a [[Tschechisch]] un a [[Franzesisch]] gredt worn. D Sprouch is fir an Ouředník owa niad blouß a Sischee vo theoretischn Entaress gweng, ar houd s aa gseng wej a Woffn, a fundamentola wenn ned goua d alloinata geng an Totalitarismus vonrana jedn Ort. Grod dej Iwazeigung vo se houd ar einabrocht i sa Bouch ''Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku'' (2001), es wou oins vo dea am mejran iwasetztn tschechischn nouch-nowembratn Bejchln iwahaps is. D schrecklicha Gschicht von n 20. Jh. fullas Massnmord un ideologischa Manpulazion han vurdazellt inrana Sprouch, vo dera wou d Subjektiwitet u d menschlinga Freigaistikat an ejdra Ideologi u Manepulazion i s breckln bringt u paralisiat (a áanles Motiv wird sunst uaft an [[Jaroslav Hašek]] oda an Bohumil Hrabal zougschrim). D Sprouch u sa Mocht houd da Autoa i d Prosatextt ''Příhodná chvíle 1855'' (2005) un ''Ad acta'' (2006) tematisiat.<ref>[http://www.advojka.cz/archiv/2007/2/literatura-ktera-odira-sve-ctenare Trpka Vladimír: "Literatura, která odírá své čtenáře",] ''www.advojka.cz'', afgrouffn 2022-03-15.</ref>

D Daniela Hodrová houd an Hang zen Sprochlichn vonn Ouředník mid an Ajvaz sana Faszinazion fir d Stod zammbracht. Se selwa is a Litratuawissnschoftlari gweng u houd a reimlicha Poesi aa analytisch õpackt, wej i da Studja ''Citlivé město''. I dea belletristischn Werkk hod sa se af oa oinzlna Region konzentriat, dej recht kloina Gengad zwischa dea Pragar Vejtla Vinohrady u Žižkov, wou s aa af d Welt kumma is. Sa hod dan a Romandenkmol durch a Trilogi gsetzt, mid dan wou sa se õkindigt houd ban Õagej - oda i da Ejascht - vo d 90gana, ebba i da selbing, nejmlinga Zeid u mid an aanlichn, an 'a so'atn Thema wej da Ajvaz. D Trilogi hod s ''Trýznivé město'' ('Plouḡarischa' Stod) gnennt u furmt se vo dej drei Romaann ''Podobojí'' (1991), ''Kukly'' (1991) u ''Théta'' (1992).D stod is ba da Hodrová mystisiat, sane Ecka oda gwianlinga Interjera wej s Bod tejn se af wej a sakrala, omed magischa Raum, wou ma owesteign kõ i d Untawelt oiche oda Eiweihunga, Iniziaziona dalebt. Dej Iniziaziona han owa niad ner bafreiad un africhtat, ba da Hodrová han dej ollbuat sire, turwirad, blessirat oda furthĩ entstellat.

Da Michal Viewegh is i de freja 90ga Jouana vo da Litraturkritik i da tschechischn Litratur gern gseng u wllkumma gweng as a groußs Talent un a Haptadept in n Umsetza vo da Afgoub, - aa postmodern intatextuell aa spillarisch u zgleich an breatan Lesarschichtn nejchta brengad - an Gsellschoftsroman zen daschoffn. Da Eufori hod bsundas sa ejaschta Roman ''[[Báječná léta pod psa]]'' (1997) daweckt, wou von Petr Nikolaev vafilmt worn is. A weitana Romaann von n Autor wej ''Výchova dívek v Čechách'' (1994) oda ''Účastníci zájezdu'' (1996) hom d Gunst vo Lesar owa niad vo d Kritika krejgt, wos af an niad bsundas produktivn Krejḡ von n Autor mid de Litraturkritika asgonga oda higrennt is, mid dena wou ar direkt af de Seitn vo sana Bejcha ogrechnat houd. Da Viewegh hod weitas gschofft da am mejran vakaffte Autor zen wern, bsundas mid sana fir d Mittlschicht untaholtsoman Lektir, mit a Bejcha wej ''Povídky o manželství a sexu'', ''Román pro ženy'', ''Biomanželka'' u ''Andělé všedního dne''. Ej amol hod ar si niad zrugg gholtn davõ, si z angaschirn i da Litratur u hod politisch nema dej Kritika õgfongt i sane Romaann bsundas an Václav Klaus zen vafolgn, wej i ''Báječná léta s Klausem'', ''Mafie v Praze'' oda ''Mráz přichází z Hradu''. A neis Thema i sane Textt hod na ejascht a schwaarar Kronkat neibrocht.<ref>[https://www.idnes.cz/kultura/literatura/recenze-viewegh-muj-zivot-po-zivote.A131011_110703_literatura_ts Klára Kubíčková: "Vieweghův život po životě leze ufňukaností na nervy"], ''iDNES.cz'', 2013-10-11, afgrouffn 2022-03-15.</ref>

[[Datei:Jaroslav Rudiš 2019.jpg|mini|Da Jaroslav Rudiš umma 2019]]
Aa da Jaroslav Rudiš hod niad iwa a Mißgunst vo d Lesa klong kinna. A hod zara Generazion ghejad, dej wou d Jungd af Studjabsouchh oda 'Grand Tour'-Reisn umatum z Eiropa zoubracht houd, vo destweng aa spillt sa Prosa recht oft hinta da Grenz inn Aslond, bsundas z Preissn, wou ar aa, wej ma sua sogt, Wurzln gschlogn houd. Direkt z Berlin spillt sa durchschlongads Premjerwerk ''Nebe pod Berlínem'' (Da Himml unta Berlin) vo 2002. Aa d Handlung vo da Iwazol vo d iwatn Prosawerkk von n Rudiš is a autobiografischa, d Sprouch is kolloquial oda informell, es Tempo vo da Dazelling gschmeide wej i da Punkmusi, dej wou niad blouß a furmals Musta, sundan z eftas aa a Thema vo da Handlung is. Wej inn Roman ''Konec punku v Helsinkách'' vo 2010, wou se eemaso z Deitschlond ospillt, wenn aa i da uspezifischn Stod vo d Rouar oda Schlauch (z 'město trubek').<ref>[https://www.idnes.cz/kultura/literatura/recenze-punkova-novinka-rudise-ma-mensi-tah-ale-je-nejvyzralejsi.A101013_160802_literatura_tt Alice Horáčková: "Punková novinka Rudiše má menší tah, ale je nejvyzrálejší"], ''iDNES.cz'', 2010-10-14, afgrouffn 2022-03-15.</ref> 
As a grodliniga Panka, wenn aa awej leicht braunat, is aa d Haptfigur vo da Nowelln ''Národní třída'' vo 2013, dej wou 2019 vonn Štěpán Altrichter vafilmt worn is. Inn Roman ''Grandhotel'' vo 2006, da wou aa vaflimt worn is, hod da Rudiš si sana Hoimat inn nerdlichn Bejm zougwendt.

[[Datei:Kateřina Tučková.JPG|links|mini|200x200px|D Kateřina Tučková]]
D Radka Denemarková is a typischa Vatretarĩ vonn ''Asgleich-Finna mid da Vagongaheit'', wou recht oft a Syschee oda Thema vo da nouchnowembratn Prosa worn is - u des fei vill ejara aswej mid da gnejchtn kommunistischn Vagongaheit is s Thema von Aforwan as sudetndeitscha Thema u d Vatreibung vo 1945 worn. Ba da Denemarková inn Romaan ''Peníze od Hitlera'' vo 2006. An gonz an aanlichn Õsotz hod d Kateřina Tučková inn Romaan ''Vyhnání Gerty Schnirch'' 2009 gwelt.<ref>[http://www.advojka.cz/archiv/2010/5/dejiny-vs-roman-1-0 Vojtěch Staněk: "Dějiny vs. román – 1 : 0"], ''www.advojka.cz'', afgrouffn 2022-03-15.</ref> D Autorna vonn ''Panorama české literatury po roce 1989'' hom doudazou vakindt: Ba da Denemarková u da Tučková is afzletzt d Mej um a uschematischs un ugwianlingas Daschoffa vo krejḡarischn u kurz noukrejḡarischn Gemhatn eigflossn in a neis Schema, wou basirt afran aso ghoissanan flagellantischn Weita-Afdecka vo dan tschechischn Vaschuldn u Vabrechn fir das selzeitinga Zruggdrenga un Iwageng vo dej Sudetndeitschn.<ref name=":0" /> Awejng generella min Thema vo da menschlichn Boushat hod se d Denemarková bscheftigt inn Dopplroman ''Kobold'' vo 2011.
Dej Tučková hod se bara breatana Lesaschichtn spada bsundas etablirt mid dan Bestseller ''Žítkovské bohyně'' vo 2012, wou s as orginera Thema von derfflichn 'Hoallar' vo mährisch Kopanitz vaowatt, an wou sa olta Welt inn 20. Jh. konfrantirt wird mid a groussa Historjana un Ideologina vo da modernnan Zeit.<ref> [https://www.idnes.cz/kultura/literatura/katerina-tuckova-zitkovske-bohyne.A120323_175626_literatura_jaz Klára Kubíčková: "Žítkovské bohyně jsou výborné, ale místy příliš akademické"], ''iDNES.cz'', 2012-03-25, afgrouffn 2022-03-15.</ref>

D Prosawerkk vonn Jan Balabán han iwawejngt z Ostrava dahoam, wou da Autor aa glebt houd, aa wenn ar assaholb z Šumperk af d Welt kumma is. Dea wern aa niad poetisch oda patriotisch õgseng, ejara trogt as utrejstlicha industrijella Erba vo dena i da Iwazol ner zen Nidagong vo d Heldn oda Hapfigurn vonn Autor bei - wou zafohrn, uzfrin, leidnad, laargfegt, baff, unglickle han un - niad amol in Glam - wos zen dahoffn hom. Mid sechana Figurna iwaflejssn dej oft gschichtlhaftn Bejcha vonn Balabán, wej ''Boží lano'' u ''Prázdniny'' vo 1998 oda ''Možná že odcházíme'' vo 2004. Midrana Reih ondana Autorn vo da noumuwembratn Litratur von Balabán is a storka Antikommunismus vabuntn (wej Topol, Kratochvil, Irena Dousková, Jan Novák u Jiří Stránský), an wou ma bsundas i de Prosawerkk ''Kudy šel anděl'' vo 2013 u ''Zeptej se táty'' vo 2010 gspirn kõ, wou s Zabrochnhait vo da Hapfigur da kommunistischn Vagongaheit, da Estetik vonn 'Plattnbauvejtl' un aso zougschrim wird.

Aa d Hana Andronikova hod a hafo Referenzia af d Vagongahait gmocht, bsundas i san ejaschtn Werk ''Zvuk slunečních hodin'' vo 2001, wou sa se vo sana hoimatlinga Stod Zlín u da durtinga Gschicht von mährischn Familnauntanema Bata hot inspiriern loua. A schwaara Krõnkat, wou an Lem vo da Andronikova vurzeitat a End gsetzt houd, is a Thema vo san Roman ''Nebe nemá dno'' vo 2010, i dan wou sa se afmocht af a Eiweihungsrois oda Iniziazionstur inn peruanischn Rengwold u d Wejstn vo Nevada. D Rois soll na d Sejln vo da Dazellarĩ haaln, un aso aa an krõnkn Kerpa vo ira.<ref>[https://art.hn.cz/c1-54253430-nebe-nema-dno Jakub Šofar: "Andronikova v posledním románu spojila pocity nemocného člověka s diagnózou světa"], ''Hospodářské noviny (HN.cz)'', 2013-04-22, afgrouffn 2022-03-15.</ref>

[[Datei:Petr Sabach.jpg|mini|Da Petr Šabach]]
Da Petr Šabach is oina vo de am mejran vakafftn bejmischn Autorna vo da noukommunistischn Era un a Reserwuar vo Stof fir d tschechischn Filmproduzentn. Oa vo dena Film han Klassika worn, wej grod an Jan Hřebejk sa Film ''Pelíšky'', wos en Autor sa Popularitet nu amol sauba i d Hejch trim houd. An Šabach sa Prosa is gwianle in an leichtn Toun gschrim; vo destweng wird a ej amol za humoristischn Litratur zellt. Recht uaft is d kommunistischa Vagongahait a Thema vonn schmunzlatn oda siffesantn Drafgschau, vgl. dej Werkk ''Jak potopit Austrálii'', ''Šakalí léta'', ''Hovno hoří'', ''Babičky'', ''Opilé banány'' un ''Občanský průkaz''. D uniformirta Vottafigur is fir gwianle ban Šabach a Personifikazjõ von oltn System, wou driwa glocht wird, d wou sichtle vo sann oingan Voda inspiriad is. As Allbot-Widakumma oda Repetirn vonn selm Stil u Stof is a por Kritika mirazeid faad un ejd worn, owa d Lesa hod s offnsichtle niad gstejat. Bazeitn hod owa aa da Šabach an Stil u s Thema gwechslt, bsundas inn Romaan ''Zvláštní problém Františka S.'' asn Milje vonrana psychatrischn 'Hoalstettn'.

D Zuzana Brabcová thematisirt aa s Afwochsn i da Normalisiring, da kommunistischn nouch-68ga-Zeid; sa Perspektiv inn Romaan ''Daleko od stromu'' vo 1991 is owa sappats depressiva wej ban Šabach. Am mejrann gschetzt wird sa zwoita Romaan ''Zlodějina'' vo 1995. Dej zwej letztan Romaann vo da Brabcová -  ''Rok perel'' vo 2000 u ''Stropy'' vo 2012 - kumma asn Milje vo da Psychatrischn. Themata wej Homosexualitejt, Drongsuchd oda traumatisirada Vagongahait han a Pfortn zen mejra umfossatn, bis hi z mytologischn Thema vonn Ostig i d Untawelt, wou d weiblicha Hapfigur si selm u d Wourat iwa d Welt soucht.

[[Datei:Emil Hakl.jpg|mini|Da Emil Hakl]]
Blouß drei Autorn hom i da nouchnowembratn Gschicht, d.&nbsp;h. seit 1989, zwoamol an Magnesia-Litera-Preis fir Prosa krejgt. Oina vo dej drei is da Emil Hakl. Ar hod õgfongt mid da Poesi, owa si um 2001 umatum da Poesi vaschrim, z ejascht mid dan Gschichtlbouch ''Konec světa'' 2001, i dan wou an Hakl sane Wurzln inn Untagrund nu recht deitle aftretn oda ner so schreia. Da Romaan ''Intimní schránka Sabriny Black'' vo 2002 is awej a Analysn vo d 90gana u dan Wiraaflem oda Afbleja von tschechischn Kapitalismus. Recht bitta wird gschaut af d Welt vo dej neian gspritztn Snobb i de Reklamefirmana, wou se a signifikanta Toal vonn Romaan ospillt, vo de naivn Illusiona vo dej ejaschtn Startuplar, Bisnesleit u Pionir vonn Konsumerismus, vo dan wou d gõnzn Hapfigurna as Wegkumma soucha. Vill intima han dej Prosawerkk ''O rodičích a dětech'' vo 2002 u ''Pravidla směšného chování'' vo 2010, wou an Heldn oda da Hapfigur sa Votta a Schlisslfigur is - wenn aa in zwoitn Foll as Gscheng u d Souch vo da Hapfigur blouß san oingan Toud iniziiat.<ref>[https://www.idnes.cz/kultura/literatura/haklova-novinka-kniha-ktera-neni-smesna-jen-dobra-a-smutna.A100506_191324_literatura_jaz Alice Horáčková: "Haklova novinka: Kniha, která není směšná. Jen dobrá a smutná"], ''iDNES.cz'', 2010-05-07, afgrouffn 2022-03-15.</ref> Mid san Romaan ''Skutečná událost'' hod da Hakl zoagt, dass ar niad za de Repetitira von awl gleichn Zeiḡ ghejat, i dan wou ar a neis Thema vo stotsfeindlicha Gwolt u Terorismus afgreift.<ref>[ https://www.idnes.cz/kultura/literatura/recenze-emil-hakl-skutecna-udalost.A130125_163602_literatura_ob Klára Kubíčková: "Hakl skvěle vystihl svět mužů plýtvajících životem"], ''iDNES.cz'', 2013-01-26, afgrouffn 2022-03-15.</ref> Un inn Bouch ''Umina verze'' schaud ar nou i d Science-Fiction-Welt.<ref>[https://www.novinky.cz/kultura/clanek/recenze-spisovatel-emil-hakl-koketuje-se-sci-fi-zanrem-40021536 Lucie Zelinková: "Spisovatel Emil Hakl koketuje se sci-fi žánrem"], ''Novinky.cz'', afgrouffn 2022-03-16.</ref>

Ferner hod da Martin Ryšavý, wou urspringle a Dokumentarfilmar is, an Magnesia-Litera-Preis fir Prosa glei zwoamol kreigt. Dea zwoa gwirdigtn Prosastick ''Cesty na Sibiř'' vo 2008 u ''Vrač'' vo 2010 spilln inn russischn Oustn, an wou ar grodwe durh s Dokumetarfilma kenna glernt houd. D Kritika hod d Kombinazion vo a recht saubana - etnografischa, soziologischa u historiografischa - Faktografi u des dass es vo da Sproch niad klischeehoft afgloḏn is, gfonga ghobt.

Da Antonín Bajaja u da Jiří Hájíček hom z dena nouch-89gatn - oda nouchnowembratn - Schreibleit ghejat, dej wou niad d Stod oda da Wildnis faszinirt houd, sundan dej wou Episodn u Sischena oda Themata vonn tschechischn Dorf gnumma hom; da Bajaja bsundas i de Romaann ''Zvlčení'' vo 2003 u ''Na krásné modré dřevnici'' vo 2009, da Hájíček bsundas i ''Selský baroko'' vo 2005 u ''Rybí krvi'' vo 2012. Dawal da Bajaja drassn bsundas af d Nejchtn za Natur u d natirlinga Ordning schaut (symbolisiat durch a Wolfsrudl inn Romaan ''Zvlčení''), ghejat da Hájíček za Linja vonn ''Asgleich-Finna mid da Vagongaheit'' un untasoucht dej Kollektiviring vo d 50gana un as Herrichtn vo da Natur i dej 80gana (zwengs an Bau vonn Kernkroftwerk Temelin). Es follt af, dass ollzwej vo awejng gressana Stedt kumma, da Bajaja vo Zlín u da Hájíček vo Budweis.

Bsundas da Romaan ''Patriarchátu dávno zašlá sláva'' vo 2003 hod vonn Pavel Brycz zeran Vatreta vonn magischn Realismus vo da Richtung vonn Gabriel García Márquez i da tschechischn Litratur gmocht. Aa da Brycz hod se vonn Oustn isnpirirn loua, konkret vo da Ukraina, u des aa in an weitan Prosawert ''Svatý démon'' vo 2009. Fralle is da magische Realismus niad blouß da oane Stil, an wou da Autior antwicklt houd. Sa zwoatoaliga ''Tátologie'' is zen Beispill za humoristischn Litratur dazou zen reiha. A storks Thema is firn Autor aa d Hoimatstod Most gweng, wej i ''Jsem město'' u ''Mé ztracené město''.

Vo weitana Noma vo da nouch-nowembratn Prosa kõ ma an Tomáš Zmeškal, bsundas sa ''Milostný dopis klínovým písmem'', an Miloš Urban mid ''Hastrman'', ''Sedmikostelí'', ''Santiniho jazyk'', dej Petra Soukupová mid Werkk wej ''K moři'' u ''Zmizet'' oda dan Jan Novák mid ''Zatím dobrý'' nenna.

Zammfossung

Midm Speichan vo Endarunga, stimmst dena Nutzungsbedingunga zua und bist eihvastandn, dass dei Beidrog unta da Lizenz Creative-Commons „Namasnennung – Weidagob unta gleichn Bedingunga 4.0“ und da GFDL unwidaruafli vaendad wead. Du stimmst aa zua, dass a Link oda URL ois Attribution una da Creative Commons Lizenz langt.

Obbrecha Orwadshuif (wead in am neichn Fensta aufgmocht)

Voh „https://bar.wikipedia.org/wiki/Tschechische_Litratua“