protivník

Etymology

Inherited from Old Czech protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík. Compare Serbo-Croatian protivnik.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprocɪvɲiːk]

Noun

protivník m anim (female equivalent protivnice)

1. adversary; opponent
2. competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)

Further reading

• “protivník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “protivník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• protivník in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈprociʋɲiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈprocivɲiːk/

Noun

protivník m pers

1. adversary; opponent

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “protivník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Noun

protivník m pers

1. adversary; opponent

Further reading

• Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “protivník”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC

Etymology

Inherited from Old Slovak protivník, from Proto-Slavic *protivьnikъ. By surface analysis, protivný +‎ -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprɔcivɲiːk]

Noun

protivník m pers (female equivalent protivníčka, relational adjective protivnícky)

1. adversary; opponent

   Synonym: súper

2. competitor (person against whom one is competing, e.g. in a sport)

Further reading

• “protivník”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2025