SPOLEČNÝMI SILAMI ZA POZNÁNÍM SPOLEČNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO DĚDICTVÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Jihomoravský kraj Brno 2019 SPOLEČNÝMI SILAMI ZA POZNÁNÍM SPOLEČNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO DĚDICTVÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Archeologické památky představují střípky naší minulosti, díky nimž můžeme lépe poznat i sami sebe. Pokud je dovolíme zničit, nenávratně ztratíme kus naší historie, a tím i nás samotných. 1. Bronzové kopí s tulejí s bohatou rytou výzdobou, součást hromadného nálezu, pozdní doba bronzová (kultura lužických popelnicových polí). Letovicko (nálezci: Vlastislav Konečný a Jakub Rozsýval, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) Fotografie na přední i zadní straně obálky: Kompletní ženský keltský opasek, tvořený litými články pospojovanými řetízky, se součástmi zdobenými červeným emailem, doba laténská. Kunštátsko (nálezce: Ondřej Svoboda, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje Sestavili Balázs Komoróczy a Michaela Zelíková (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.) ve spolupráci s Olgou Lečbychovou (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.), Petrem Fedorem a Petrou Kynclovou (Odbor kultury a památkové péče Jihomoravského kraje) a s archeology muzeí zřizovaných Jihomoravským krajem: Zuzana Jarůšková, Marek Novák, David Rožnovský, Klára Rybářová, Klára Sovová, Jaromír Šmerda, František Trampota. Sazba: Pavla Růžičková (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.) Tisk: BRNOMETAL, s.r.o. Publikace byla vydána v roce 2019 Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., a Jihomoravským krajem v rámci projektu č. R300011901 (Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví) Programu spolupráce krajů a ústavů AV ČR. Příprava obrazových podkladů a fotografická dokumentace nálezů se uskutečnila v rámci Strategie AV21 (program Paměť v digitálním věku, projekt Zhmotnělá paměť dávných kultur). Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího písemného souhlasu autorů a Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. je zakázána jakákoli další publikace, přetištění nebo jiná forma tištěné či digitální reprodukce celé publikace nebo jejích jednotlivých částí Vydal: Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19, 602 00 Brno, www.arub.cz Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno, www.kr-jihomoravsky.cz Brno 2019 ISBN 978-80-7524-030-9 1 ÚVOD Projekt Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje byl zahájen v roce 2019 jako reakce Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i., jakožto odborného a metodického garanta archeologické vědy na straně jedné, a Jihomoravského kraje jakožto zákonem definovaného vlastníka archeologických nálezů a zřizovatele sedmi sbírkotvorných institucí, a zároveň v přenesené působnosti orgánu památkové péče, na stávající poměry objevování movitých archeologických památek (nejen) na území Jihomoravského kraje. Tento vývoj se v posledních 15–20 letech vyznačuje obrovským rozmachem využívání detektorů kovů veřejností, a to do té míry, že se dnes již stala volnočasovou aktivitou možná až několika desítek tisíc obyvatel naší země. Ve stejné době se přitom stále silněji objevuje legitimní a mezinárodními úmluvami podporovaná snaha části veřejnosti o smysluplnou a aktivní participaci na procesu poznávání vlastní minulosti. Tato snaha se dnes nejzřetelněji projevuje právě ve formě hledání kovových předmětů pomocí detektorů kovů, přičemž se území Jihomoravského kraje v tomto směru řadí mezi nejvíce exponované oblasti v České republice. Stávající zákonné normy tyto aktivity upravují velmi nedostatečně a taktéž doposud chybí jednotný koncepční, aktuální odborné a společenské podmínky reflektující přístup jak ze strany archeologických a sbírkotvorných institucí, tak ze strany zákonem definovaného vlastníka archeologických nálezů, tedy krajů. Mimo jiné i z těchto důvodů panuje mezi veřejností, včetně té její části, která se věnuje detektorovému hledání, stejně tak jako i na straně zástupců veřejné správy, nedostatečná informovanost, neznalost pravidel a takových způsobů hledání stop minulosti, které nepoškozují samotné památky. Oba partneři projektu jsou přesvědčeni, že dosavadní převažující formy přístupu k detektorovému hledání nepřinesly adekvátní a společensky konsenzuální řešení. Absence vzájemné komunikace, nedostatek příležitostí k zapojení veřejnosti do odbornými pravidly regulované záchrany a objevování movitých archeologických památek, divoké a zištné rabování archeologických nalezišť, to vše dlouhodobě vedlo a vede jen ke ztrátě předmětů, které mají být součástí společně sdíleného kulturního bohatství (nejen) našeho kraje. Poškozuje se tak archeologické vědecké poznání, vlastník archeologických nálezů, ale především všichni současní i budoucí obyvatelé naší země. Ve snaze o změnu tohoto 2. 3. neutěšeného stavu jsme v rámci prvního roku projektu zahájili intenzivní komunikaci jak mezi všemi výkonnými články archeologie v kraji, tak především směrem k detektorářské veřejnosti. Vlastní výzkumy a dlouhodobé zkušenosti partnerů jednoznačně ukazují, že podstatná část tzv. hledačské obce je tvořena zapálenými zájemci o historii a archeologii a představuje vysoce aktivní složku společenského zázemí oboru. Jsme přesvědčeni, že jim lze nabídnout dostatečný prostor pro smysluplné zapojení do dobrodužství objevování stop naší minulosti i v rámci platných zákonných norem ČR. Pomocí celé škály aktivit chceme oslovit především je, srozumitelně vysvětlovat, jak a kde lze jejich koníček provozovat legálně a s obecným přínosem. Značný potenciál spatřujeme v pozitivním přístupu ke všem zájemcům o nezištnou spolupráci při objevování hmotných archeologických pramenů ze strany odborných institucí. Důležitou náplní projektu je však také metodická průprava a tvorba základních nástrojů pro jednotlivé krajem zřízené archeologické, muzejní či sbírkotvorné instituce právě v otázkách, jak předmětnou část veřejnosti oslovit, motivovat a organizovat tak, aby její činnost byla na poli poznávání minulosti přínosná a pro společné kulturní dědictví obohacující. Výstupy projektu se zároveň obracejí i k jednotlivým složkám místních samospráv a ke všem vrstvám obyvatel kraje se snahou o zvýšení a zpřesnění povědomí o tom, co je archeologické dědictví, kde a jakou formou jej lze objevovat, shromažďovat a spravovat. Všechny naše aktivity jsou určené i té 2. 3. Stříbrná pozlacená ptačí spona zdobená almadiny a niellem, doba stěhování národů. Znojemsko (nálezci: Zita a Pavel Priehodovi, uložení: ARÚB) Stříbrná ptačí spona se vsazenými almandiny, doba stěhování národů. Břeclavsko (nálezce: Martin Wollmuth, uložení: ARÚB) 2 většině veřejnosti, která detektorové hledání neprovozuje. Bez jejího zájmu, bez vědomí a zájmu občanů o stav movitých i nemovitých archeologických památek v kraji nemůže být jejich záchrana úspěšná. Tak jako poznatky a zážitky, které poskytuje naše společné kulturní dědictví, je i tato brožura tedy určena všem. Pro nezaujaté zájemce nabízí pestré obrázky archeologických nálezů, které díky nezištné a odborníky archeologických insitutcí v kraji vedené činnosti hledačů z řad veřejnosti již obohatily veřejné sbírky a přispěly k prohloubení našich znalostí o dávných obyvatelích Jihomoravského kraje. Zároveň je v ní obsažena základní paleta informací pro ty hledače, kteří se rozhodli jít cestou legální spolupráce s archeologickými institucemi. Pro takové rozhodnutí zde naleznou hlavní myšlenky a argumenty včetně základních kontatků na příslušná odborná pracoviště. 10. 13. 7. 8. 4. 9. 10. 11. 12. 5. 13. 5. Fragment kostěného trojdílného hřebenu s rytou výzdobou, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Jan Kotásek, uložení: ARÚB) Bronzová sekerka s laloky v týlu a vykrojenou týlovou částí, pozdní doba bronzová. Mikulovsko (nálezce: Václav Wasserbauer, uložení: ARÚB) 11. 9. 12. 6. 6. 4. 8. 7. 14. 15. 14. 15. Nůž se zesíleným žebrovitým, obloukovitě prohnutým hřbetem a trnovitým řapem, doba bronzová. Břeclavsko (nálezce: Jan Jeřábek, uložení: ARÚB) Jehlice se šesti žebry na krčku, střední až mladší doba bronzová. Břeclavsko (nálezce: Vladimír Vavruška, uložení: ARÚB) Jehlice s kulovitou, šikmo protknutou hlavicí, starší doba bronzová. Znojemsko (nálezce: Rudolf Míča, uložení: ARÚB) Jehlice s kulovitou, šikmo protknutou hlavicí, starší doba bronzová. Znojemsko (nálezce: Rudolf Míča, uložení: ARÚB) Dvojdílná destičkovitá ptačí spona, doba stěhování národů. Břeclavsko (nálezce: Radoslav Drahoš, uložení: ARÚB) Deformovaný zlatý vědérkovitý závěsek, doba římská. Břeclavsko (nálezce: David Bláha, uložení: ARÚB) Opaskové kování s připevňovacími očky k zachycení dalších předmětů, doba římská. Brno-venkov (nálezce: Stanislav Walter, uložení: ARÚB) Amulet v podobě kroužku s nálitky, doba laténská. Břeclavsko (nálezce: Radoslav Drahoš, uložení: ARÚB) Amulet v podobě kola vozu, doba laténská. Znojemsko (nálezci: Zita a Pavel Priehodovi, uložení: ARÚB) Raně středověká esovitá záušnice. Břeclavsko (nálezce: David Bláha, uložení: ARÚB) 3 17. 16. 19. 18. 22. 24. 20. 21. 23. 28. 27. 26. 25. 29. 30. 31. 16. Římsko-provinciální tzv. noricko-pannonská spona se dvěma uzlíky na lučíku, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Jan Walter, uložení: ARÚB) 17. Germánská honosná stříbrná spona zdobená stříbrnými perlovými drátky a zlatou fólií, doba římská. Znojemsko (nálezci: Veronika Ryšavá a František Michálek, uložení: ARÚB) 18. Germánská spona s podvázanou nožkou, doba římská. Břeclavsko (nálezce: František Kosour, uložení: ARÚB) 19. Germánská spona s vysokým zachycovačem, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Libor Štoudek, uložení: ARÚB) 20. Fragment stříbrné spony s obdélníkovitou záhlavní destičkou, doba stěhování národů. Hodonínsko (nálezce: Martin Hanzalík, uložení: ARÚB) 21. Fragment římsko-provinciální výrazně členěné spony, doba římská. Vyškovsko (nálezce: Stanislav Walter, uložení: ARÚB) 22. Fragment spony s hrotitou nožkou a zdobeným lučíkem, doba římská. Znojemsko (nálezce: Jan Dočekal, uložení: ARÚB) 23. Germánská tzv. spona s očky, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Petr Spálovský, uložení: ARÚB) 24. Římsko-provinciální ptačí spona, doba římská. Znojemsko (nálezce: Jan Jeřábek, uložení: ARÚB) 25. Jehlice s bohatě členěnou hlavicí, mladší až pozdní doba bronzová. Brno-venkov (nálezce: Stanislav Walter, uložení: ARÚB) 32. 33. 34. 26. Fragment srpovitě prohnuté jehlice, střední doba bronzová. Brno-venkov (nálezce: Stanislav Walter, uložení: ARÚB) 27. Římsko-provinciální peltoidní kování, doba římská. Brno-venkov (nálezce: Lubomír Svoboda, uložení: ARÚB) 28. Fragment polotovaru germánské dvojdílné spony, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Tomáš Merta, uložení: ARÚB) 29. Jednoduchý otevřený tyčinkovitý náramek s rovně seříznutými konci, doba laténská. Znojemsko (nálezci: Veronika Ryšavá a František Michálek, uložení: ARÚB) 30. Pinzeta s obloukovitou pružinou a závěsným kroužkem, doba římská. Mikulovsko (nálezce: Václav Holouš, uložení: ARÚB) 31. Bronzové nákončí řemene, doba římská. Znojemsko (nálezce: Filip Dočekal, uložení: ARÚB) 32. Fragment břitové části bronzové sekyrky větších rozměrů, doba bronzová. Brněnsko (nálezce: Vladimír Vavruška, uložení: ARÚB) 33. Bronzová břitva, střední doba bronzová. Břeclavsko (nálezci: Miloš Bártík a Ludmila Turková, uložení: ARÚB) 34. Dýka se středovým žebrem a dvěma otvory pro nýty, střední doba bronzová. Vyškovsko (nálezce: Stanislav Walter, uložení: ARÚB) 4 BEZ ODBORNÉHO ZPRACOVÁNÍ NENÍ POZNÁNÍ „Archeologické poznání minulosti má určité charakteristiky, které nelze pominout. Především je založeno na minulých, mrtvých artefaktech, které archeolog analyzuje, následně v nich hledá struktury a ty pak interpretuje v termínech živého lidského světa. Také vyprávění událostí, které je důležitou komponentou archeologického poznání, je založeno na artefaktech …“ (E. Neustupný, Metoda archeologie, Plzeň 2007). Archeologické nálezy jsou nejen ozdobou muzejních vitrín, ale především nositeli celého komplexu důležitých informací, bez nichž archeologická a historická věda není schopna naplňovat své společenské poslání, není schopna plnohodnotně rekonstruovat život dřívějších obyvatel naší země. Jednotlivé archeologické nálezy, bez ohledu na jejich kvalitu, rozměry, krásu či materiál, jsou základními kamínky do mozaiky, kterou odborníci o minulých kulturách na našem území postupně skládají. Ještě více než samotný předmět mají význam jeho nálezové okolnosti. Bez odborného výzkumu by měly být sbírány jen takové předměty, které se již nenacházejí ve svém původním uložení (především jsou tedy v ornici), a musí být přesně zaznamenáno místo jejich nálezu ve formě GPS souřadnic. Často u některých předmětů běžným okem nelze ani rozpoznat, zda se jedná o nálezy archeologické povahy. Proto je důležité, aby každý předmět vyzvednutý ze země byl zpřístupněn odbornému posouzení, očištění a konzervaci, dokumentaci a detailnímu popisu. 35. 36. 37. 38. 40. 39. 41. 42. Nadregionální distribuce Jako příklad proměn archeologického poznání na základě detektorových nálezů lze uvést tzv. římsko-provinciální výrazně členěné spony s lichoběžníkovitou nožkou, vyráběné a užívané v období od poslední čtvrtiny 1. do 70. let 2. století n. l. K nemnoha známým příkladům z našeho území bylo možné v nedávné době přiřadit nálezy pocházející z detektorových sběrů, vesměs prováděných dobrovolnými spolupracovníky z řad veřejnosti. V letech 2010– 2016 byl spolupracovníky Střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu AV ČR, Brno nalezen soubor celkem 31 exemplářů, pocházejících z 18 katastrálních území Jihomoravského kraje, resp. z 21 tratí (na obr. 45 nálezy označované červenými tečkami). Všechny byly objeveny pomocí detektoru kovů, výhradně na zemědělsky obdělávaných oraných polích, vždy z hloubky nepřekračující mocnost ornice. Další soubor detektorářských nálezů této formy spony publikoval z regionu na středním toku Moravy v roce 2017 T. Zeman. Ten zahrnuje 19 exemplářů ze sedmi katastrálních území (na obr. 45 nálezy označované zelenými tečkami). Pro znázornění, o jak významný počet nových příkladů spon se jedná, lze uvést, že v roce 1972 ve svém soupisu všech spon doby římské znal I. Peškař z území Moravy tři exempláře stejného typu. Stejný počet ještě v roce 2002 evidoval též P. Kubín. Poslední soupis v odborné literatuře zveřejněných spon od J. Frýzla v roce 2016 zachytil z území Moravy, Dolního Rakouska a západního Slovenska dohromady 19 exemplářů spon s lichoběžníkovitou nožkou. Práce zahraničních badatelů, které zahrnovaly veškeré nálezy tohoto typu spínadla včetně území Římské říše, donedávna uváděly celkem 365 známých příkladů, a to z 205 lokalit (na obr. 45 nálezy označované žlutými tečkami). To znamená, že spony tohoto typu, nalezené při detektorovém průzkumu v Jihomoravském kraji Soubor římských mincí z Hodonínska (nálezci: Jiří Jagoš st. a Jiří Jagoš ml., uložení: Masarykovo muzeum v Hodoníně) 35. Stříbrný denár, Hadrianus, Řím (125–128 n. l.) 36. Postříbřený denár, Commodus, Řím (189 n. l.) 37. Stříbrný denár s otvorem, Gordianus III., Řím (240 n. l.) 38. Bronzový antoninianus, Gallienus, Řím (262–263 n. l.) 39. Bronzový dupondius, Antoninus Pius, Řím (152–153 n. l.) 40. Stříbrný denár, Luicus Verus, Řím (165 n. l.) 41. Stříbrný antoninianus, Trebonianus Gallus, Antiochia (251–253 n. l.) 42. Bronzový antoninianus, Claudius II. Gothicus, Siscia Řím (268–270 n. l.) 5 a sousedním regionu na středním toku Moravy představují 13,7 % všech zatím známých exemplářů tohoto typu v celé Evropě! Podle dříve známých nálezů se předpokládalo, že tato spona, jejíž výroba byla doložena v severní Itálii, v římské provincii Dacia (část dnešního Rumunska) a v Carnuntu na Dunaji (dnešní Bad Deutsch-Altenburg v Dolním Rakousku), byla oblíbena především ve vojenském prostředí v římských příhraničních provinciích, a také v jejich civilním zázemí ve vnitrozemí. Zdálo se, že mezi Germány žijícími vně římských hranic již zdaleka tak populární nebyly a jejich výskyt se omezoval jen na oblasti v blízkosti římských hranic. Nová distribuční mapa, doplněná o detektorové nálezy z našeho území, spíše naznačuje, že se jedná o typickou podunajskou variantu římsko-provinciálního výrobku, jehož rozptyl kopíruje vícero tras „pohybů“. Jednotlivé nálezy tak odrážejí šíření jednoho módního prvku, který se dočkal značné obliby dokonce i v oblastech vně římských hranic. Zvláště v markomanské sídelní komoře západně od Malých Karpat tak dílny vyrábějící spony s lichoběžníkovitou nožkou získaly prakticky největšího „odběratele“. 44. 43. 43. Římsko-provinciální výrazně členěná spona s lichoběžníkovitou nožkou, doba římská. Brnovenkov (nálezce: Miroslav Tulis, uložení: ARÚB) 44. Římsko-provinciální výrazně členěná spona s lichoběžníkovitou nožkou, doba římská. Znojemsko (nálezce: Jan Jeřábek, uložení: ARÚB) 45. Místa a počet nálezů římsko-provinciálních výrazně členěných spon s lichoběžníkovitou nožkou na jihu Moravy, v sousedním Dolním Rakousku, na západním Slovensku a podél dunajských hranic Římské říše. Červené tečky – detektorové nálezy spolupracovníků Střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu AV ČR, Brno; zelené tečky – detektorové nálezy publikované T. Zemanem v roce 2017; žluté tečky – nálezy donedávna známé z odborné literatury 6 ZACHRAŇME ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY SPOLEČNĚ Archeologická věda je tradičně silně provázána se zájemci o historii svého regionu z řad veřejnosti. Vždyť sama archeologie vznikla z podnětu zájemců o vlastní historii, kteří vedle svých každodenních povinností v rámci svého povolání provozovali ve svém volném čase první sběry a výzkumy na záchranu ohrožených památek a zakládali první sbírkotvorné instituce. Od té doby se však archeologie etablovala v plnohodnotnou vědu, vytvořil se složitý mechanismus, který je schopen archeologické dědictví spravovat kvalitně, efektivně a dlouhodobě. Avšak v mnoha případech ani dnes archeologická obec nemá kapacity na plnohodnotnou ochranu a záchranu všech archeologických památek a nálezů. A přitom jsou archeologické památky dennodenně ohrožovány, ať již intenzivní zemědělskou činností, různými stavebními aktivitami, nebo i jedinci, kteří je považují za volnou kořist pro obohacení soukromých sbírek či sebe samotných. Počet archeologických památek po dřívějších obyvatelích naší země ovšem není nekonečný, a to, co se dnes ztratí, již nikdy nebude možné v budoucnu nahradit. Proto je výzvou, příležitostí a úkolem všech, kdo cítí vůči hodnotám, kultuře a památkám své vlasti zodpovědnost, aby spojili své síly při jejich záchraně. Přínos pro poznání daného místa Detektorové nálezy, jsou-li získávány v souladu s oborovými pravidly a v rámci spolupráce s odbornými institucemi, neobohacují naše historické poznání jen při zkoumání velkých, nadregionálních distribučních oblastí. Neméně důležité informace poskytují i pro poznání jednotlivých sídlišť či pohřebišť na konkrétním místě. Zvláště to platí u archeologických lokalit nacházejících se na zemědělsky obdělávaných polích, kde těžká technika tyto předměty v ornici neustále ohrožuje. Je nepochybným faktem, že k transformaci a degradaci stavu archeologických komponent dochází přirozeně a průběžně, aniž by přitom vyvstaly možnosti zásahu v podobě zákonných záchranných 46. Mapové zpracování rozptylu detektorových nálezů spolupracovníků Střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu AV ČR, Brno na jedné z nížinných, zemědělsky obdělávaných lokalit na jižní Moravě 7 47. Výběr nálezů získaných při prospekci zemědělsky obdělávané lokality na středním toku Dyje, Břeclavsko (nálezci: František Kosour, Martin Wollmuth, uložení: ARÚB) archeologických výzkumů. Jde o proces, který je přirozenou součástí zdánlivě neměnného stavu a způsobu využívání krajiny, jehož přírodní a lidské parametry (např. proměny hydrologických poměrů, evidentní změny klimatických podmínek, dlouhotrvající sucha a přívalové srážky, způsob orby, moderní těžká zemědělská technika, užití chemických hnojiv, krátkodobé odvodňovací žlaby, atd.) stav zde přítomných archeologických lokalit neustále ohrožují. Systematická evidence povrchových a detektorových nálezů se tak může stát významným činitelem při koncipování archeologické památkové péče. Umožňuje alespoň přibližně poznat plošný rozsah archeologické lokality a identifikovat její hlavní časové úseky. Na obr. 46 je příklad jedné zemědělsky obdělávané lokality na středním toku Dyje, kde bylo dobrovolnými spolupracovníky střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologického ústavu AV ČR, Brno ke konci roku 2016 posbíráno a zaměřeno na 421 předmětů. Rámcově je lze rozdělit do pěti širších chronologických skupin: starší fáze pravěku (20,2 %), doba laténská (8 %), doba římská (49,3 %), středověk/novověk (6,1 %) a blíže nedatováno (16,4 %). Rozložení nálezů z některých hlavních časových úseků pak naznačuje, že zatímco v době laténské se osada koncentrovala jen v části lokality, nejrozsáhlejší zde bylo osídlení v době římské. Na takto zjištěný stav pak může archeologie navázat dalšími prospekčními metodami (např. leteckým snímkováním, geofyzikálním měřením, sběrem nekovových nálezů) a poměrně detailně tak poznat důležitou archeologickou lokalitu, aniž by bylo nutné přikročit k nesmírně nákladnému klasickému terénnímu výzkumu. 8 POCTIVÍ ZÁJEMCI O MINULOST JSOU VÍTÁNI Platná legislativa (zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb.), jejíž nejdůležitější ustanovení najdete v závěru této publikace, vyhrazuje cílené vyhledávání a vyzvedávání archeologických nálezů ze země jen institucím s oprávněním provádět archeologické výzkumy. Na takové předměty však můžete narazit i náhodou. Vzhledem k již zmíněné vytíženosti archeologů a neúměrnému množství ohrožených nálezů si lze také snadno představit, jakým přínosem pro poznání společné historie může být aktivní pomoc z řad poučených dobrovolných spolupracovníků. Dnes odborné archeologické a muzejní instituce nabízejí pro všechny zájemce prostor pro vzájemnou spolupráci a pro výměnu užitečných informací a znalostí. Slušní a poctiví zájemci o minulost a její památky jsou v těchto institucích vítáni, naleznou zde inspiraci a cestu, jak naše společné historické bohatství chránit a zachraňovat i pro další generace. V řadě z nich fungují spolky dobrovolných spolupracovníků, v nichž se lze legálně a smysluplně, s detektorem či bez něj, vydat společně s odborníky na nikdy nekončící dobrodružnou cestu objevování vlastní minulosti. 48. 48.–49. Depot bronzových předmětů (kruhový šperk, srpy, jehlice, sekery, součásti koňského postroje), pozdní doba bronzová. Vyškovsko (nálezce: Karel Fryc, uložení: Muzeum Vyškovska) 9 49. 10 53. 52. 51. 50. 55. 54. 56. 58. 59. 50. Bronzová dýka s nýty, starší doba bronzová. Břeclavsko (nálezce: Radek Kroupa, uložení: Regionální muzeum v Mikulově) 51. Hřivna s očky, starší doba bronzová. Znojemsko (nálezce: Jan Fišer, uložení: ARÚB) 52. Švartnový náramek kulatého průřezu, doba laténská. Blanensko (nálezce: Antonín Štrof, uložení: Muzeum Blanenska) 53. Otevřený bronzový náramek oválného průřezu se zesílenými, rovně seříznutými konci, doba laténská. Brněnsko (nálezce: Martin Furugláš, uložení: ARÚB) 54. Kamenný broušený sekeromlat s poškozeným týlem, materiál: metabazit typu Želešice, mladší neolit. Blanensko (nálezce: Roman Neuwirth, uložení: Muzeum Blanenska) 55. Měděná plochá sekera lichoběžníkovitého tvaru s obloukovým ostřím, eneolit. Blanensko (nálezce: Michal Daněk, uložení: Muzeum Blanenska) 56. Bronzová sekera s podélnými lištami a plochým týlem, starší doba bronzová. Blanensko 60. 57. 61. 62. (nálezce: Pavel Augusta, uložení: Muzeum Blanenska) 57. Sekera s lištami a vějířovitě rozšířeným ostřím, střední doba bronzová. Malá Haná (nálezce: Roman Širůček, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 58. Bronzová sekera s laloky a mírně vykrojenou týlovou koncovou částí, mladší až pozdní doba bronzová. Brněnsko (nálezce: Jiří Turony, uložení: ARÚB) 59. Bronzová sekera s laloky, mladší doba bronzová. Malá Haná (nálezce: Michal Přichystal, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 60. Bronzové sekerky s tulejí a ouškem, mladší doba bronzová. Mikulovsko (uložení: Regionální muzeum v Mikulově) 61. Sekera s tulejí zdobenou plastickými žebry a ouškem, pozdní doba bronzová. Boskovicko (nálezce: Jan Kostík, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 62. Bronzový meč s jazykovitou rukojetí s nýty pro upevnění k rukojeti, mladší doba bronzová. Brněnsko (nálezce: Jiří Turony, uložení: ARÚB) 11 63. 64. 65. 67. 66. 73. 71. 68. 69. 74. 70. 72. 75. 63. Honosný stříbrný spojovací článek v podobě kroužku, na kterém jsou navlečena tři závěsná poutka, doba římská. Mikulovsko (nálezce: Pavel Tovaryš, uložení: ARÚB) 64. Zdobená hlavice bronzové jehlice, mladší doba bronzová. Blanensko (nálezce: Zdeněk Bejček, uložení: Muzeum Blanenska) 65. Bronzová oděvní spona ve tvaru plochého kosočtverce zdobená vbíjenými kroužky, vrcholný středověk. Blanensko (nálezce: Zdeněk Bejček, uložení: Muzeum Blanenska) 66. Bronzová trojbřitá šipka východního „skýtského“ typu s vnitřní tulejkou, doba halštatská. Blanensko (nálezce: Milan Heczko, uložení: Muzeum Blanenska) 67. Bronzový závěsek z opasku, doba laténská. Znojemsko (nálezce: Jan Fišer, uložení: ARÚB) 68. Bronzový profilovaný závěsek, doba laténská. Boskovicko (nálezce: Radek Blažek, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 69. Zdobené, trojúhelníkovitě ukončené římské opaskové kování, doba římská. Malá Haná (nálezce: Alena Širůčková, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 70. Držadlo římské konvice s motivem mužské hlavy, 76. 71. 72. 73. 74. 75. 76. bronz s aplikací stříbra, doba římská. Malá Haná (nálezci: Vlastislav Konečný a Jakub Rozsýval, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) Spojovací článek koňského postroje, doba římská. Malá Haná (nálezce: Vlastimil Šmerda, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) Kombinovaný ženský opasek složený z plechových tepaných článků s lisovanou výzdobou, spojených řetízky, raný novověk. Blanensko (nálezce: Jaroslav Průcha, uložení: Muzeum Blanenska) Fragment bronzového listovitého kopí s tulejkou a výrazným středovým žebrem, mladší/pozdní doba bronzová. Blanensko (nálezce: Arnošt Bechr, uložení: Muzeum Blanenska) Polotovar římské peltoidní vojenské přezky. Čerstvě odlitý, ještě neopracovaný exemplář, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Martin Wollmuth, uložení: ARÚB) Keramická nádoba únětické kultury s jedním zachovalým páskovým uchem, starší doba bronzová. Blanensko (nálezce: jeskyňářská skupina Tartaros, uložení: Muzeum Blanenska) Puklice – terč typu Stollhof ze stříbrného plechu o průměru 22 cm, pozdní doba kamenná. Malá Haná (nálezce: Jakub Rozsíval, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 12 NÁŠ REGION, NAŠE PAMÁTKY Jednotlivé archeologické nálezy jsou ze zákona majetkem kraje, na jehož území byly objeveny. Ten zřizuje muzejní instituce s archeologickými sbírkami, v nichž jsou nálezy odborně ošetřeny, zkoumány a bezpečně uloženy. Archeologické nálezy, stejně jako ostatní památky, je třeba uchovat v regionu, kde vznikly, sloužily a byly uloženy do země. Jejich vytrhávání z regionálního kontextu ochuzuje jejich informační hodnotu a poškozuje příslušné muzejní instituce, pověřené péčí o tyto památky. V konečném důsledku jsou však nejvíce poškozeni všichni obyvatelé regionu, kteří mají právo na informace o vlastní minulosti. Jihomoravský kraj zřizuje celkem sedm muzeí s archeologickými pracovišti. V případě jakéhokoliv objevu, který by mohl spadat do kategorie archeologických nálezů, a také v případě jakéhokoliv dotazu či zájmu stát se dobrovolným spolupracovníkem, se obraťte na některé z nich. 78. Muzeum Blanenska, p. o. Muzejní tradice v Blansku sahá až do druhé poloviny 19. století, kdy lékař salmovských železáren a tzv. otec moravské archeologie Heinrich Wankel, zřídil v jedné z budov předzámčí soukromé muzeum, v němž prezentoval výsledky svého bádání v tehdejším Moravském Švýcarsku. Muzeum po Wanklově odchodu z Blanska 79. 77. 77.–80. Budova Muzea Blanenska a záběry z archeologické expozice 80. 13 zaniklo a nově bylo založeno přímo v budově zámku až v roce 1959, kde sídlí dodnes. Systematická podsbírka archeologie (podsbírka „S“) začala vznikat od roku 1968, kdy byly zahájeny první výzkumy raně středověkých hutnických a železářských dílen ve střední části Moravského krasu, které pod vedením Dr. Věry Souchopové pokračovaly až do 80. let a dodnes tvoří velmi cenné jádro podsbírky. Výsledky těchto mnohaletých výzkumů byly v letech 1986 až 2015 veřejnosti zpřístupněny v expozici s názvem Nejstarší hutě ČSSR. V průběhu let byla podsbírka doplněna o další soubory pravěkých a středověkých nálezů jak ze sídlišť či pohřebišť (např. z katastrů Boskovic, Vratíkova, Bořitova, Býkovic, Černé Hory, Lipůvky, Holštejna, Obory), tak z některých jeskyní Moravského Krasu (Kateřinská, Rytířská, Koňská jáma, Výpustek, Býčí skála, Dagmar). Významné jsou také soubory nálezů ze středověkých hradů blanenského regionu (Blansek, Nový a Starý hrad u Olomučan). Slibně se rozrůstající podsbírka archeologických nálezů se bohužel dočkala dlouhodobého přerušení v důsledku absence archeologa, který v muzeu od roku 1992 do roku 2017 nepůsobil. Proto se řada nálezů z regionu dostala do sousedních muzeí. Po znovuobsazení pozice archeologa byla v roce 2018 otevřena nová archeologická expozice s názvem Cesta do pravěku Blanenska, která vůbec poprvé prezentuje veřejnosti pravěké nálezy z regionu. V současnosti opět dochází k rozšiřování podsbírky, jednak vlastními záchrannými výzkumy zejména v jižní části okresu Blansko, jednak v důsledku rodící se úspěšné spolupráce s veřejností, která mívá i podobu společných terénních prospekcí na ohrožených lokalitách. 81. 82. Kontakt: Mgr. Marek Novák – archeolog Muzeum Blanenska, p. o. Zámek 1/1, 678 01 Blansko +420 601 090 503 archeolog@muzeum-blanenska.cz www.muzeum-blansko.cz Muzeum regionu Boskovicka, p. o. Archeologická sbírka muzea v Boskovicích obsahuje nálezy převážně z oblasti Malé Hané a Lysické sníženiny. Počátky sbírky spadají do první poloviny 20. století a jsou spojeny s aktivitami Muzejního spolku ve městě 83. (vznikl v roce 1905). K nejznámějším členům spolku patřili MUDr. Karel Snětina a lékárník František Lipka, proslavení objevy na Starém Hradisku. K značnému rozšíření sbírky došlo v 70. až 90. letech v souvislosti se systematickými a záchrannými archeologickými výzkumy a povrchovými sběry, v posledních letech ji 81.–83. Budova Muzea regionu Boskovicka a záběry z archeologické expozice 14 významně obohacují jak nálezy ze záchranných archeologických výzkumů, tak nálezy získané detektorovou prospekcí. Sbírka obsahuje archeologické nálezy z téměř všech období pravěku (paleolit, neolit, eneolit, doba bronzová, doba halštatská, doba laténská, doba římská a stěhování národů), raného a vrcholného středověku a novověku. V archeologické sbírce je velmi početně zastoupen materiál z mladší a pozdní doby bronzové. V tomto období (kultura lužických popelnicových polí) byla v regionu zjištěna značná hustota osídlení, četné jsou stopy sídlišť, pohřebišť a metalurgických aktivit. Pozoruhodné je též velké množství hromadných nálezů bronzových předmětů. Mezi skvosty sbírky patří také soubor kamenných nástrojů z mladší a pozdní doby kamenné, předměty z výbavy hrobů z Jabloňan a Knínic, unikátní je soubor skleněných, železných, bronzových, kostěných, jantarových a keramických nálezů z keltského oppida Staré Hradisko u Protivanova a nově také soubory z doby římské či depoty mincí. Nejatraktivnější nálezy jsou vystaveny ve stálé expozici muzea nazvané „Krajinou sedmizubého hřebene“. Grossové. Později byla podsbírka obohacena o materiál předaný Archeologickým ústavem v Brně (nálezy z doby bronzové z Budkovic) a vlastními výzkumy muzea v areálu bratrského sboru v Ivančicích. Poměrně početná je i kolekce středověkého a raně novověkého materiálu, získaného při záchranných výzkumech v centru Ivančic. Počátky podsbírky Podhoráckého muzea sahají k roku 1929. Po devastaci sbírek v letech 2. světové války byly sběry obnoveny v druhé polovině 50. let. Významné nálezové celky z pohřebiště kultury popelnicových polí v Tišnově a ze středověkého hradu v Lelekovicích u Brna byly předány Archeologickým ústavem. Základ staré archeologické sbírky šlapanického muzea byl vytvořen sběry a většinou anonymními dary jednotlivých artefaktů nacházených na Šlapanicku v dobách budování muzea. Tato stará sbírka zahrnuje především doklady pravěkého osídlení regionu. Hlavní část podsbírky však tvoří materiál předaný Ústavem archeologické památkové péče Brno a společností Archaia Brno. Mezi něj patří například nálezy z neolitického sídliště v Popůvkách, z mladohradištního pohřebiště ve Šlapanicích či Kontakt: Mgr. Zuzana Jarůšková – archeoložka Muzeum regionu Boskovicka, p. o. Hradní 642/1, 680 01 Boskovice +420 516 452 077 jaruskova@muzeum-boskovicka.cz www.muzeum-boskovicka.cz Muzeum Brněnska, p. o. 84. Muzeum Brněnska, dříve Okresní muzeum Brno – venkov, spravuje rozsáhlé území celého bývalého okresu. Samotné muzeum vzniklo v 60. letech 20. století sloučením městských muzeí: Muzea v Ivančicích (založeno 1894), Muzea ve Šlapanicích (1934), Podhoráckého muzea v Předklášteří (1929) a Památníku Mohyla míru (1923). Později se muzeum rozrostlo o další pobočky (Památník písemnictví na Moravě a Vila Löw – Beer), nicméně archeologické podsbírky spravují jen tři prvně uvedená muzea. Počátky sbírky ivančického muzea jsou spojeny s činností Muzejního spolku, který od roku 1896 organizoval archeologické vycházky, při nichž cíleně vyhledával archeologické lokality a získával materiál do svých sbírek. Prvním správcem byl V. Čapek, dále se na budování muzea podíleli i J. Knies, M. Chleborád a bratři 85. 84.–85. Budova pobočky Muzea Brněnska ve Šlapanicích a pohled do jejího výstavního sálu 15 ze sídliště podolské kultury z Troubska-Veselky. Zajímavostí je nález hromadného hrobu z doby bitvy u Slavkova. Tento materiál je uložen v Památníku Mohyla míru a nálezy z něj jsou k vidění ve stálé expozici věnované bitvě. Významným obohacením fondu muzea je pozůstalost po amatérském archeologovi V. Růžičkovi, čítající velké množství nálezů získaných léta prováděnou povrchovou prospekcí. Takto rozsáhlý přírůstek je však ojedinělý. V poslední době je fond Muzea Brněnska obohacován převážně o předměty pocházející ze sběrů či náhodných nálezů amatérských archeologů spolupracujících s muzeem a vlastními drobnými výzkumy. Vzhledem k nedostatku depozitárních prostor bylo muzeum nuceno před časem přerušit přebírání dalšího materiálu od výzkumných institucí. Archeologické nálezy, které muzeum opatruje, je možné vidět při příležitostných výstavách, vzhledem k nedostatku výstavních prostor muzeum zatím nemá ucelenou stálou expozici, ve které by archeologie mohla být představena veřejnosti. Kontakt: Mgr. Klára Sovová – archeoložka Muzeum Brněnska, p. o. Porta coeli 1001, 666 02 Předklášteří +420 544 228 654 k.sovova@muzeumbrnenska.cz www.muzeumbrnenska.cz Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o. Významnou součástí sbírkového fondu hodonínského muzea je archeologická sbírka, která se skládá ze tří podsbírek: fond Kyjov (P), fond Veselí nad Moravou (A) a fond Hodonín (G). Obsahem archeologické sbírky jsou předměty objevované při zemních pracích již od konce 19. století, později spojených s archeologickými výzkumy. Z geografického hlediska sbírka obsahuje nálezy především z okresu Hodonín, ale ojediněle i z širšího území Moravy, Čech, Slovenska a Rakouska. Základ sbírek tvoří starší fundus získaný vlastivědnou činností rozvíjenou dále v období první republiky a zastoupeny jsou zde vedle keramických nádob rovněž kovové, kamenné a kostěné artefakty. Tento bohatý soubor nálezů postihuje časové období od paleolitu až po raný novověk. Vznik kyjovského archeologického fondu je kladen k roku 1909, kdy byla profesorem 86. 87. gymnázia Janem Kučerou založena kniha „Archiv a museum královského města Kyjova“. Soupis movitých památek spojených s minulostí Kyjovska zahrnoval prehistorické, historické, etnografické, numizmatické a paleontologické sbírky, které byly pro veřejnost zpřístupněny v roce 1913 v prostorách chudobince Dominika Jurovského. Zásluhou nového správce profesora Ludvíka Kaluse se sbírky v roce 1928 přestěhovaly do budovy zámečku, kde byly prezentovány formou otevřeného depozitáře. V roce 1975 vznikla pod vedením Jany Bednaříkové archeologická expozice, která je aktuálně po stavební rekonstrukci zámečku zcela renovována v duchu moderních výstavních trendů. K významnému rozšíření fondu došlo po přelomu milénia díky množství archeologických výzkumů, z nichž lze vyzdvihnout polykulturní lokality v Dambořicích, Žarošicích a zvláště v Kyjově v trati Od Svatoborska s dosud největším pohřebištěm z mladší fáze doby stěhování národů ve střední Evropě. První sbírkotvorná činnost ve Veselí nad Moravou je spojena zejména s učitelem, sběratelem a vynálezcem Josefem Homolou, jedním ze zakladatelů zdejšího muzea, které se pro veřejnost otevřelo v roce 1910 ve staré škole v bývalém servitském klášteře. Roku 1955 se stal jeho ředitelem lékárník a sběratel PhMr. Jaroslav Kytlica, který svou sbírkou doplnil fond archeologických, numizmatických a paleontologických památek. Po několika přesunech v rámci města se muzeum roku 1957 natrvalo dostává do 86.–87. Budova muzea v Hodoníně a pohled do jeho expozice. 16 88. 89. předměty z pohřebiště ze starší doby bronzové v Hroznové Lhotě nebo ze sídliště z doby římské v Hrubé Vrbce, které jsou také součástí scénáře nově připravované expozice. V roce 1903 vstoupila svou činností do širšího povědomí Společnost Slovenského muzea v Hodoníně, jejíž aktivity však přerušila první světová válka. K obnovení muzejní činnosti došlo až v nově vzniklé Československé republice po Krajinské výstavě uspořádané v roce 1922, kdy se vytvořily základy pro vznik Spolku Masarykova muzea. V hlavních rysech zůstala zachována dřívější náplň, tj. výzkum a dokumentace života obyvatel moravsko-slovenského pomezí. Archeologické nálezy se bohužel dostaly do pozadí zájmu předchozích kurátorů, v hodonínském depozitáři je uložena pouze menší část fondu. Do současné hlavní expozice z roku 1997, věnované T. G. Masarykovi a umístěné v budově zámečku na Zámeckém náměstí čp. 9, je začleněna vitrína se staršími nálezy z Hodonínska. V blízké budoucnosti se však počítá s celkovou rekonstrukcí, po níž budou prezentovány i další postupně přibývající pozůstatky hmotné kultury z moderních archeologických výzkumů. Kontakt: Mgr. Jaromír Šmerda – archeolog Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o. Zámecké náměstí 27/9, 695 01 Hodonín +420 518 351 834 j.smerda@masaryk.info www.masaryk.info Regionální muzeum v Mikulově, p. o. 90. budovy na Bartolomějském náměstí čp. 41. Zde byla v roce 1988 vytvořena nová stálá expozice s názvem „Od Doubravy po Javořinu“, která v sobě zahrnuje vedle historie a etnografie také rozsáhlou archeologickou část. Za zmínku stojí středověké nálezy získané při regulaci toku řeky Moravy, depot bronzových předmětů kultury popelnicových polí z Uherského Ostrohu či soubor štípané industrie z katastru Tasova. Vedle starých sbírek jsou součástí fondu rovněž nálezy z novějších archeologických výzkumů, k nimž patří v mnoha ohledech unikátní 88.–90. Sídlo muzea na zámku v Mikulově a pohled do archeologické výstavy Římané a Germáni v kraji pod Pálavou. Historie mikulovského muzea sahá do roku 1913, kdy byl založen muzejní spolek a později v roce 1922 vzniklo městské muzeum, které jakožto spolková instituce původně sídlilo na mikulovské radnici. Po 2. světové válce bylo muzeum přemístěno do opraveného vyhořelého zámku. Zakladatelem, dlouhodobým pracovníkem a nakonec i ředitelem byl dr. Karl Jüttner, profesí geolog a geograf. Od 60. let v muzeu působí profesionální archeologové. V současné době provádí archeologické oddělení především správu archeologických sbírek a dále záchranné archeologické výzkumy v okrese Břeclav. Sbírky muzea jsou tvořeny jednak vlastními výzkumnými aktivitami, dále byly získány sloučením bývalých muzeí ve 40.–60. letech 20. století z Klentnice, Milovic, 17 Dolních Věstonic, Valtic, Klobouk u Brna a Břeclavi. Část sbírek je získána převodem souborů z archeologických nesbírkotvorných institucí. V mikulovském muzeu je instalovaná trvalá archeologická expozice „Římané a Germáni v kraji pod Pálavou“. Vystaveny jsou v ní především nálezy z doby tzv. markomanských válek v letech 172–180 n. l., kdy se v širším okolí Mikulova, především v oblasti Mušova, nacházely četné tábory římského vojska bojujícího proti zde usazeným Germánům. Neméně důležitou součástí této expozice jsou unikátní nálezy z tzv. knížecího hrobu u Mušova, v němž byli pochováni příslušníci germánské elity druhé poloviny 2. století n. l.. Expozice v roce 2007 získala nejvyšší ocenění v kategorii Muzejní výstava roku, cenu Gloria musealis. Regionální muzeum v Mikulově spravuje i další dvě detašovaná pracoviště v Dolních Věstonicích a v Pavlově, která se též zabývají archeologickou tematikou. V Dolních Věstonicích je současná krátkodobá výstava zaměřená na mladší dobu bronzovou na Pálavě. Expozice v Archeoparku Pavlov není pouze předmětem archeologického zájmu, ale je i oceňovaným moderním architektonickým dílem umístěným do podzemí. Zde jsou vystaveny a vizualizovány nálezy a výsledky archeologických výzkumů jednoho z nejvýznamnějších světových nalezišť z období před 30 000 lety (období lovců mamutů), které se rozprostírá mezi Dolními Věstonicemi a Milovicemi. Kontakt: Mgr. František Trampota, Ph.D. – archeolog Regionální muzeum v Mikulově, p. o. Zámek 1/4, 692 01 Mikulov +420 519 309 019 trampota@rmm.cz www.rmm.cz Muzeum Vyškovska, p. o. Archeologická podsbírka Muzea Vyškovska je složena ze dvou částí. První tvoří uzavřený soubor nálezů z výzkumu středověkého hradu Melice, který byl původně součástí historické podsbírky, druhou představuje neustále se rozrůstající soubor nálezů z výzkumů na ostatních lokalitách v regionu. Za zakladatele archeologické podsbírky můžeme označit správce Krajinského muzea ve Vyškově a jednatele Státního archeologického ústavu v Praze, profesora 91. 92. vyškovského gymnázia Vojtěcha Procházku. Ten spolu s dalším propagátorem muzejní činnosti na Vyškovsku, MUDr. Janem Zhánělem v letech 1931–38 prozkoumal již výše zmíněnou lokalitu Melice. Dalším významným přispěvatelem se stal amatérský archeolog Gabriel Křivánek, jehož jméno je spojeno především s nálezy z Markovy cihelny ve Vyškově. První soupisy získaných předmětů byly pořízeny již V. Procházkou. V 60. letech 20. století pak došlo k jejich novému utřídění a inventování. O systematickém formování podsbírky můžeme mluvit až od roku 1973, kdy došlo k profesionalizaci archeologického pracoviště. Pro své příznivé geografické i klimatické podmínky byl region již od pravěku vyhledávaným sídelním prostorem, což se odráží i v množství archeologických nálezů. Jejich četnost vzrostla především na začátku 21. století v souvislosti s výstavbou průmyslových zón a s budováním dálnice D1. Podsbírku tvoří nejen všudypřítomná keramika, kamenná a kostěná industrie, ale i předměty z kovů či vzorky organických materiálů (obilí, uhlíky, textilie aj.). Nejstarším obdobím, které je v podsbírce zastoupeno, je střední paleolit. Z této epochy se do dnešních dnů dochovaly kostěné i štípané kamenné nástroje a jednotlivé kosterní 91.–92. Budova muzea ve Vyškově a pohled do jeho archeologické expozice 18 pozůstatky tehdejší fauny (mamut, jeskynní medvěd, nosorožec, sob). Variabilita inventáře prvních zemědělců je mnohem bohatší. Přibývají výrobky z hlíny (keramické nádoby, plastiky, doklady textilní výroby – přesleny a závaží), broušené a vrtané kamenné nástroje, kamenné zrnotěrky (na „mletí“ obilí) a zbytky hliněného výmazu stěn domů (mazanice). Unikátem z tohoto období je nádoba s otiskem tkaniny z Lulče (kultura s lineární keramikou). V následujících obdobích je škála předmětů opět různorodější. Šíří se znalost kovů – nejprve mědi (eneolit), potom bronzu (doba bronzová) a nakonec železa (doba halštatská). Z nich se vyrábějí šperky (náramky, vlasové ozdoby, přívěsky, spínadla – jehlice a spony), součásti opasků, postrojů a dalších souprav, zbraně (nože, dýky, meče) a nástroje (srpy, radlice). V archeologické podsbírce jsou také artefakty související se zpracováním kovů (hliněné a kamenné formy – kadluby, pánvičky na odlévání kovů – tyglíky), dále pak kostěné ozdoby a hřebeny, přívěsky z ulit, jantarové korálky, šperky ze skla, zlata a stříbra, stavební keramika (kachle, dlaždice, cihly) a architektonické články. Stálá archeologická expozice muzea, Pravěk Vyškovska, dokumentuje vývoj regionu od starší doby kamenné až do připojení Moravy k českému přemyslovskému státu začátkem 11. století. Na ní pak navazuje expozice Středověk, v níž hrají archeologické nálezy z regionu neméně důležitou roli. a geologickou. V prvopočátcích obohacovalo vznikající muzeum svůj fond o předměty získané z četných darů široké veřejnosti. V prvních desetiletích 20. století se zejména zásluhou A. Vrbky začaly sbírky rozrůstat o materiál nabytý vlastními výzkumy. V současné době je podsbírka archeologie obohacována také o materiál získaný terénní činností jiných institucí, případně různými náhodnými nálezy. Archeologické sbírky tvoří převážně keramické předměty, nicméně v posledních letech jsou díky náhodným nálezům rozšířeny také o nálezy kovové industrie. Jedná se především o předměty z doby římské nebo z mladší a pozdní doby bronzové. V menší míře jsou zastoupeny také nálezy z jiných období, např. ze starší doby bronzové, doby laténské či z období stěhování národů. Kontakt Mgr. David Rožnovský, Ph.D. – archeolog Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o. Přemyslovců 129/8, 669 02 Znojmo + 420 515 282 227 archeolog@muzeumznojmo.cz www.muzeumznojmo.cz Kontakt: Mgr. Klára Rybářová – archeoložka Muzeum Vyškovska, p. o. Nám. Čsl. armády 475/2, 682 01 Vyškov +420 517 348 040 rybarova@muzeum-vyskovska.cz www.muzeum-vyskovska.cz 93. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o. Znojemské muzeum je jedním z nejstarších muzeí na jižní Moravě. Archeologická podsbírka, která uchovává velice bohatý pramenný materiál, je součástí muzea od jeho založení v roce 1878. Na samém počátku existence sbírky bychom v depozitářích archeologie našli také umělecká díla a jiné předměty dokumentující dějiny města Znojma. Zásadní zlom v utváření archeologické sbírky nastal v roce 1905, kdy se kurátor Anton Vrbka zasloužil o vyčlenění jednotlivých sbírek a jejich uspořádání např. na protohistorickou 94. 93.–94. Jihomoravské muzeum ve Znojmě a pohled do jeho archeologické expozice 19 95. 96. 100. 97. 101. 98. 99. 102. 95. Soubor železných střel do kuše, železný projektil a ocílka, vrcholný středověk. Blanensko (nálezce: Ruben Ševčík, uložení: Muzeum Blanenska) 96. Bronzové spony, doba římská. Vyškovsko (nálezce: Lukáš Černý, uložení: Muzeum Vyškovska) 97. Bronzové náramky, střední doba bronzová. Vyškovsko (nálezce: Miroslav Buričan, uložení: Muzeum Vyškovska) 98. Depot náramků/nápažníků a polotovaru, doba halštatská. Vyškovsko (uložení: Muzeum Vyškovska) 99. Bronzové nánožníky, mladší doba bronzová. Vyškovsko (nálezce: Radoslav Slezáček, uložení: Muzeum Vyškovska) 100. Železný hrot kopí, doba laténská. Vyškovsko (nálezce: Radek Švéda, uložení: Muzeum Vyškovska) 101. Železný jezdecký meč, 16. století. Vyškovsko (nálezce: Pavel Doležálek, uložení: Muzeum Vyškovska) 102. Jezdecká šavle z oblasti Uher, 17.–18. století. Břeclavsko (nálezce: Tomáš Šťavík, uložení: Regionální muzeum v Mikulově) 20 103. Bronzový depot: čtyři hřivny, dvě sekery se schůdkem, dva spirálovité nápažníky, náramek, dlátko, čelenka z vbíjeného pásku, doba bronzová. Hodonínsko (nálezce: Jaroslav Bystřický, uložení: Masarykovo muzeum v Hodoníně) 21 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 104. 116. 117. 105. 104. Římská bronzová naběračka, 3.–4. století. Hodonínsko (nálezce: Karel Fryc, uložení: Masarykovo muzeum v Hodoníně) 105. Římské bronzové vědro, 3.–4. století. Hodonínsko (nálezce: Karel Fryc, uložení: Masarykovo muzeum v Hodoníně) 106. Stříbrný denár, Antoninus Pius (138 n.l.). Břeclavsko (nálezce: Zdeněk Omelka, uložení: ARÚB) 107. Stříbrný denár, Domitianus (88 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Robin Pinker, uložení: ARÚB) 108. Stříbrný antoninianus, Elagabalus (218 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Tadeáš Sobala, uložení: ARÚB) 109. Stříbrný denár, Antoninus Pius (153–154 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Tadeáš Sobala, uložení: ARÚB) 110. Stříbrný denár, Hadrianus (134–138 n. l.). Brno-venkov (nálezce: Zdeněk Omelka, uložení: ARÚB) 111. Stříbrný denár, Aelius Caesar, ražba za Hadriana (137 n. l.). Brno-venkov (nálezce: Tadeáš Sobala, uložení: ARÚB) 112. Stříbrný denár, Traianus (103–111 n. l.). Brno-venkov (nálezce: Zdeněk Omelka, uložení: ARÚB) 113. Stříbrný denár, Septimius Severus (199 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Robin Pinker, uložení: ARÚB) 114. Měděný folis, Maximianus Herculius (297–298 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Milan Heczko, uložení: ARÚB) 115. Měděný folis, Diocletianus (296-297 n. l.). Břeclavsko (nálezce: Milan Heczko, uložení: ARÚB) 116. Bronzová římská mince FLAVIUS IOVIANUS s provrtem, s letopočtem 363. Blanensko (nálezce: Pavel Augusta, uložení: Muzeum Blanenska) 117. Dva stříbrné pražské groše Václava IV. s nečitelným opisem, vrcholný středověk. Blanensko (nálezce: Roman Neuwirth, uložení: Muzeum Blanenska 22 CHCETE SE VÍCE DOZVĚDĚT O ARCHEOLOGICKÉM BOHATSTVÍ (NEJEN) JIHOMORAVSKÉHO KRAJE? Centrálně poskytovanou veřejnou službou, která zajištuje bezpečné úložiště archeologických dat a zasazuje se o jejich rozšiřování, využívání a zpřístupňování pro laické i vědecké účely je Archeologický informační systém České republiky. Disponuje několika nástroji, díky kterým může uživatelům zprostředkovávat provázané a dostupné informace týkající se archeologického dědictví a historické krajiny různým uživatelským skupinám. • www.aiscr.cz Jedná se o Archeologický atlas České republiky, který populární formou prezentuje nemovité archeologické památky v krajině. Lze zde nalézt stručný popis archeologických lokalit, jejich geografické souřadnice, galerii fotografií, mapy a plány ke stažení a výběr základní literatury. • www.archeologickyatlas.cz Archeologická mapa České republiky sjednotila dosud fungující systémy pro sběr archeologických dat z terénu v České republice. Je využívána pro každodenní agendu archeologických výzkumů a funguje také jako centrální repozitář dokumentace. K prohlížení dokumentů z tohoto repozitáře slouží webová aplikace Digitální archiv AMČR. Jsou zde k dispozici nálezové zprávy, fotografie, letecké snímky, plány a mapy. • digiarchiv.aiscr.cz/home Digitální informační zdroje svázané s poznáváním minulosti české krajiny a s českou archeologií prezentuje portál Archeologie Online. Cílem portálu je nabídnout uživateli rozcestník s mnohdy těžko dostupnými údaji, které mu umožní zorientovat se v existujících infrastrukturách, evidenčních systémech, nástrojích a portálech. • archeologieonline.cz Orientaci v archeologické terminologii usnadňuje Tezaurus archeologické terminologie, kde je možné vyhledávat předmětová hesla a jejich české a anglické ekvivalenty. • teater.aiscr.cz Nejširší veřejnost má prostřednictvím portálu Praha archeologická možnost navštívit Prahu pod Prahou, kráčet po stopách pražské minulosti, poznávat dokonalost zapomenutých technologií a řemesel. Praha Archeologická zpřístupňuje archeologické prameny Prahy odborníkům i široké veřejnosti. • praha-archeologicka.cz 118. Příklad prezentace lokality v Archeologickém atlasu České republiky 23 119. 121. 120. 119. Depot bronzů – zdobené náramky, sekery, srpy, surovina, pozdní doba bronzová. Malá Haná (nálezce: Tomáš Přibyl, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 120. Depot šesti bronzových srpů a kopí, pozdní doba bronzová. Znojemsko (nálezci: Stanislav a Petr Raputovi, uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě) 121. Bronzový srp, mladší doba bronzová. Vyškovsko (nálezce: Jaroslav Dufek, uložení: Muzeum Vyškovska) 24 ZÁKONNÁ ÚPRAVA ARCHEOLOGIE V ČESKÉ REPUBLICE1 Ochranu archeologického kulturního dědictví na území České republiky upravuje Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná; Sbírka mezinárodních smluv č. 99/2000) a zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (zkráceně jen zákon), ve znění pozdějších předpisů v § 21–24.1 Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy chápe archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia. Za tímto účelem za archeologické dědictví považuje veškeré pozůstatky a objekty a jakékoli jiné stopy přítomnosti minulých lidských společností 1. jejichž uchování a studium umožňuje sledovat vývoj historie lidstva a jeho vztah k přirozenému prostředí, 2. o nichž jsou hlavními zdroji informací vykopávky nebo objevy a další metody výzkumu lidstva, 3. které jsou situovány na jakémkoli místě, které spadá pod jurisdikci smluvních stran. Do archeologického dědictví se zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou. Hrozí-li zničení nebo ztráta informací o archeologickém dědictví, zákon v § 22 odst. 2 stanoví pro ochranu archeologického dědictví zvláštní postup spočívající v povinnosti stavebníka, pokud zamýšlí provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy (území s archeologickými nálezy tvoří území s pozitivně prokázaným, dále bezpečně předpokládaným a pravděpodobným výskytem archeologických nálezů), již od doby přípravy stavby tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo právnické či fyzické osobě, která má povolení Ministerstva kultury k provádění archeologických výzkumů (dále jen „oprávněná organizace“) provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Náklady spojené s provedením záchranného archeologického výzkumu hradí, je-li stavebníkem právnická osoba, tento stavebník vždy, pokud je stavebníkem fyzická osoba, pak pouze v případě, že nutnost záchranného archeologického výzkumu vznikla při jejím podnikání. Archeologické nálezy lze nalézt nejen při provádění záchranných archeologických výzkumů, ale i náhodně, například při lesnických či zemědělských pracích nebo provádění geologického výzkumu či průzkumu. V takovém případě má nálezce nebo osoba odpovědná ze zákona ohlašovací povinnost učinit oznámení o nálezu Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo, nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Důvodem je zachovat původní archeologické situace pro vědecký výzkum. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace jsou povinny učinit na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením. Nálezci náleží právo na odměnu. Odměnu poskytuje krajský úřad do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má dále právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. Text je převzat z materiálu Ministerstva kultury ČR, dostupného na https://www.mkcr.cz/ochrana-archeologickeho-dedictvi-275.html (navštíveno 16. 11. 2019). 122. Depot římských mincí z období markomanských válek, 2. století. Malá Haná (nálezce: Matěj Jarůšek, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 1 25 Nejdůležitější ustanovení zákona o státní památkové péči: § 21 (1) Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky (dále jen „Archeologický ústav“), který se také vyjadřuje k ochraně archeologického dědictví v řízeních podle zvláštních právních předpisů. (2) Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (dále jen „oprávněná organizace“). Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů. § 23 (1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí. § 23a (1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle odstavce 2. (2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu 123. Římské bronzové soudkovité östlandské vědro. Ucho kruhového průřezu zakončené kuželovitými knoflíky je zavěšeno na železném kování (prutu) pod okrajem. Dno je několikrát reparované, doba římská. Znojemsko (uložení: Jihomoravské muzeum ve Znojmě) byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky. Zákonná ustanovení v případě sankcí za nedodržení právních úprav archeologie: Přestupky: • Archeologický výzkum prováděný bez oprávnění (§ 21 zákona č. 20/1987); • Neoznámení stavební nebo jiné činnosti na území s archeologickými nálezy (§ 22 zákona č. 20/1987). V obou případech jde o přestupek (správní delikt) podle §35 nebo § 39 zákona č. 20/1987 Sb., pokuta do výše 4 mil. Kč. • Poškození válečného hrobu (§ 5 odst. 3 písm. c) – Zákon 122/2004 Sb. o válečných hrobech a pietních místech. Trestné činy: • Zatajení věci: § 219 trestního zákona; • Poškození cizí věci: § 228 trestního zákona; • Zneužívání vlastnictví: § 229 trestního zákona. Pro případ podeje archeologických nálezů platí zákon č. 71/1994 Sb. (Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty) §3 (1) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením k trvalému vývozu; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve třech stejnopisech označených B, C a D. (2) Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, na dražbách a sběratelských trzích. § 7b (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení, nebo b) při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení k trvalému vývozu. Pokuta až 5 mil. Kč. 26 124. 27 125. 126. 127. 128. 124. Neodbornou konzervací nepoškozené, správně zdokumentované kovové nálezy umožňují detailní archeologické i technologické analýzy. Zde příklady nálezů na snímcích pořízených pomocí digitálního mikroskopu (foto a uložení: ARÚB) 125. Fragment římské bronzové destičky s nápisem, doba římská. Malá Haná (nálezce: Vlastislav Konečný, uložení: Muzeum regionu Boskovicka) 126. Keltský skleněný maskovitý korálek, doba laténská. Břeclavsko (nálezce: Lukáš Kotásek, uložení: ARÚB) 127. Římské bronzové kování s prolamovanou výzdobou, doba římská. Břeclavsko (nálezce: Zdeněk Omelka, uložení: ARÚB) 128. Jsou činnosti, které musí dělat profesionál. Příklad správného postupu, kdy spolupracovnice V. Ryšavá a Z. Priehodová při zjištění větší hloubky signálu a možnosti ohrožení původního kontextu uložení nálezů kontaktovaly archeologické pracoviště. Zúčastnily se pak odborného vyzvednutí a dokumentace terénní situace provedené archeologem D. Cibulkou (ARÚB) 28 Centrální archeologická pracoviště s působností po celém území Jihomoravského kraje: Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19 Brno 602 00 +420 515 911 101, sekretariat@arub.cz, www.arub.avcr.cz Moravské zemské muzeum, p. o., Kapucínské náměstí 8 Brno 659 37 +420 533 435 245, archeologie@mzm.cz, www.mzm.cz Muzea s archeologickými sbírkami, zřízená Jihomoravským krajem: 1. Muzeum Blanenska, p. o., Zámek 1/1, Blansko 678 01 +420 516 417 221, archeolog@muzeum-blanenska.cz, www.muzeum-blansko.cz 2. Muzeum regionu Boskovicka, p. o., Hradní 642/1, Boskovice 680 01 +420 516 452 077, jaruskova@muzeum-boskovicka.cz, www.muzeum-boskovicka.cz 3. Muzeum Brněnska, p. o., Porta coeli 1001, Předklášteří 666 02 +420 544 228 654, k.sovova@muzeumbrnenska.cz, www.muzeumbrnenska.cz 4. Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o., Zámecké nám. 27/9, Hodonín 695 01 +420 518 351 834, j.smerda@masaryk.info, www.masaryk.info 5. Regionální muzeum v Mikulově, p. o., Zámek 1/4, Mikulov 692 01 +420 519 309 019, trampota@rmm.cz, www.rmm.cz 6. Muzeum Vyškovska, p. o., Nám. Čsl. armády 475/2 ,Vyškov 682 01 +420 517 348 040, rybarova@muzeum-vyskovska.cz, www.muzeum-vyskovska.cz 7. Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o., Přemyslovců 129/8, Znojmo 669 02 +420 515 282 211, archeolog@muzeumznojmo.cz, www.muzeumznojmo.cz 129. Antropomorfní plastika mužíka (výška 4cm), doba laténská. Břeclavsko (nálezce: Lukáš Kotásek, uložení: ARÚB) Společnými silami za poznáním společného archeologického dědictví Jihomoravského kraje Sestavil Balázs Komoróczy a Michaela Zelíková (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.) ve spolupráci s Olgou Lečbychovou (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.), Petrem Fedorem a Petrou Kynclovou (Odbor kultury a památkové péče Jihomoravského kraje) a s archeology muzeí zřizovaných Jihomoravským krajem: Zuzana Jarůšková, Marek Novák, David Rožnovský, Klára Rybářová, Klára Sovová, Jaromír Šmerda, František Trampota. Sazba: Pavla Růžičková (Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.) Tisk: BRNOMETAL, s.r.o. Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Čechyňská 363/19, 602 00 Brno, www.arub.cz Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 449/3, 601 82 Brno, www.kr-jihomoravsky.cz Brno 2019 ISBN 978-80-7524-030-9 ISBN 978-80-7524-030-9