Nothing Special   »   [go: up one dir, main page]

Academia.eduAcademia.edu

Psaní se šířilo jako epidemie - interview in the Czech newspaper

2024, Lidové Noviny

JOSEF MATYÁŠ - rozhovor v Lidových novinách o šíření znalosti písma a kulturní epidemiologii

16 PŘÍBĚHY A TÉMATA... poslední strana Středa 28. února 2024 LIDOVÉ NOVINY ... KTERÉ JINDE V NOVINÁCH NENAJDETE Pondělí: Fotogalerie Úterý: Archiv Středa: Věda Čtvrtek: Čekstajl I Short Pátek: Kalendář hrdinů I Politika na ulici I Šachy Psaní se šířilo jako epidemie Archeologové nalezli na Moravě kost, na kterou někdo kolem roku 600 vyryl germánské runy. „Objev může pozměnit pohled na historii písma v oblasti Moravy,“ říká vedoucí mezinárodního týmu Jiří Macháček z Masarykovy univerzity v Brně. Runové písmo na Moravě Archeologické nálezy naznačují, že obyvatelé Moravy měli už několik století před příchodem Konstantina a Metoděje povědomí o runovém písmu. Tato znalost přispěla později k rychlému přijetí hlaholice a jejich vztahu k písmu. FOTO: VOJTĚCH NOSEK, ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR BRNO, ÚSTAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE FF MASARYKOVY UNIVERZITY // KOLÁŽ ŠIMON / LN RAD EK JOHN A Pisátka neboli styly, kterými se v období Velké Moravy psala při výuce písmena hlaholice na voskové tabulky. Četné nálezy těchto psacích potřeb v Mikulčicích, ve Starém Městě a v maďarském Zalaváru hovoří o intenzivní výuce písma, podporované moravskou elitou. JOSE F MATY ÁŠ Kost nalezená na raně slovanském sídlišti Lány u Břeclavi, na které je vyryto šest germánských run LN Objevy jsou často dílem ná- hody, platí to i tentokrát? Hovězí kost, přesněji řečeno část žebra, jsme našli na raně slovanském sídlišti Lány nedaleko Břeclavi. Ležela spolu s úlomky keramiky a dalším odpadem poblíž místa, kde kdysi stála polozemnice, tehdy typické obydlí Slovanů. Vše jsme odvezli do laboratoře k dalšímu zkoumání. Když naše studentka omývala kost vodou, všimla si neznatel- Prof. PhDr. Jiří Macháček, Ph.D. (* 1971 Nové Město na Moravě) Specialista na slovanskou archeologii raného středověku. Po absolutoriu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně působí na své alma mater jako pedagog. V roce 2010 se habilitoval jako profesor, od roku 2016 je vedoucím Ústavu archeologie a muzeologie. Kromě svých vědecko-výzkumných aktivit se specializuje na počítačovou podporu v archeologii. Šest runových písmen. Nejde ale o žádnou zprávu ani nějaké sdělení, ale o část abecedy. Nikoliv, přesnější je tvrzení, že moravští Slované přišli do kontaktu s písmem o několik století dříve, než pro ně Konstantin vytvořil hlaholici. Objev může být podnětem pro jiný pohled na vývoj písma u slovansky mluvících obyvatel střední Evropy. LN Takže je to vlastně cosi jako LN Například jak se písmo mezi LN Co je na kosti napsáno? slabikář pro výuku písma? S trochou nadsázky se to tak dá říct. LN Kdo asi runy vyryl? Existují dvě možnosti. Mohl to být Slovan, který se chtěl naučit psát runy. Nebo to byl Germán, který neodešel se svými druhy koncem 6. století do západní části Evropy a žil dál mezi Slovany. Vzhled písmen hovoří spíše pro první verzi. Vyrývat runy do kosti totiž vyžadovalo jistou zkušenost a zručnost, ovšem na „naší“ kosti vypadají dosti neuměle, jako by je udělal začátečník. Navíc dvě písmena chybí, takže buď autor neznal jejich správné pořadí, nebo na ně zapomněl. LN Nález dokazuje, že Slované psali nejprve runami a teprve potom hlaholicí? obyvateli Moravy šířilo? Přesně tak. Lidský mozek má dostatečnou kapacitu k tomu, aby se každý naučil psát. Dokáže to ale jen člověk, který přišel do kontaktu s písmem. Může k tomu dojít dvěma způsoby. Buď si písmo vytvoříte sami. To se podařilo například Egypťanům nebo Mayům. Druhou možností je přijmout znalost psaní od někoho jiného. Pracuji se zajímavým konceptem, tzv. kulturní epidemiologie, že se písmo šíří podobně jako viry. Když potkáte někoho, kdo umí psát, můžete se touto znalostí nakazit. Ovšem podmínkou šíření je určité kritické množství hustoty sociálních vztahů. Zpočátku písmu nerozumíte, chápete to jako něco zvláštního, tajemného a zajímavého. Aby lidé dokázali písmo myšlenkově zpracovat, seznamují se s ním v podobě mytických příběhů a pohádek. LN A jak se s písmem seznamo- vali Slované? Před stěhováním národů žili někde v oblasti dnešního Běloruska a severního území Ukrajiny. Písmo ještě neznali, teprve když přišli do kontaktu s gramotnými lidmi, začala se znalost psaní přenášet jako vir. Po příchodu na území dnešní Moravy poznávali nejen germánské, ale také o něco mladší runy nomádských Avarů. Dokládá to nález kostěného obložení luku v Mikulčicích, které je pokryté avarskými runami ze 7. až 8. století. Slované tak byli pravděpodobně konfrontováni s runami od Germánů, Avarů a také latinkou používanou církevním klérem z Bavorska. Mentálně tedy byli připraveni na přijetí hlaholice. Zároveň rostla hustota osídlení, až dosáhla kritického množství, a latentní znalost písma se díky runám začala šířit. LN Doposud se ve školách učí, že na Moravě používali po příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje hlaholici. To už přestává platit? Další důležitý milník mají za sebou programy na podporu domácí paliativní péče, za nimiž stojí Stavební spořitelna České spořitelny spolu s Nadačním fondem Kliniky paliativní medicíny (KPM) a Fórem mobilních hospiců. Mezi celkem sedm stipendistek a tři domácí hospice – Cestu domů, Mobilní hospic Ondrášek a Hospicovou péči sv. Kleofáše – Buřinka letos rozdělí celkem 2,2 milionu korun. Fórum mobilních hospiců usiluje o to, aby lidé mohli strávit poslední chvíle svého života doma, důstojně a se svými blízkými. Více se dozvíte na webu Mobilnihospice.cz. Tipy a snímky do rubriky zasílejte na pozitivnizpravy@lidovky.cz Lednové setkání s vedoucími mobilních hospiců, jež získaly stipendium na další rozvoj v oblasti domácí paliativní péče, proběhlo v pražském Vnitroblocku FOTO KPM Kostěné obložení luku s avarskými runami ze 7. až 8. století nalezené v Mikulčicích Jedinou zprávou o jakémsi písmu ještě před příchodem věrozvěstů je spis mnicha Chrabra. Byl jedním z filozofů preslavské školy v Bulharsku, kam se uchýlili po svém vyhnání z Moravy žáci Konstantina a Metoděje. Chrabr uvádí, že dříve než se Slované naučili psát, používali při věštění jakési rýhy a čáry. Už koncem 19. století si této zmínky všiml Pavel Josef Šafařík a poznamenal, že by mohlo jít o runy. Šafaříkův postřeh mezi odborníky koloval, ale postupně zapadl, protože žádné runy se nikdy nenašly. A pokud ano, ukázalo se, že jde o podvrhy. Rozšířil se tedy názor, že Chrabr psal asi jen o nějakých čárách používaných při počítání. Teprve náš objev potvrdil existenci run na Moravě. LN Jak si vysvětlujete, že se na Moravě našel zatím jenom jeden runový nápis? Germáni vyrývali runy na stříbrné spony, meče a další zbraně. Slované měli před vznikem Velké Moravy, tedy v 6. až 8. století, ještě velmi jednoduchou materiální kulturu. Používali pouze nožíky, nevyráběli meče ani výrazně šperky. Neexistovalo tedy dostatečně tr- vanlivé médium, na kterém by se runy zachovaly. Slované je nejspíše vyrývali na kosti nebo dřevěné destičky, a pokud nejsou tyto organické materiály v optimálním prostředí, většinou se rozpadnou na kousíčky nebo zcela zaniknou. V depozitářích ale existují ještě stovky zachovalých kostí, nyní se zaměříme na jejich detailnější průzkum a snad se nám podaří najít další runové nápisy. LN Naučit se psát je poměrně těžké, jakou měli lidé motivaci? Znalost písma mohla působit jako nějaké kouzlo, nadpřirozená schopnost, díky níž dokážete něco, co ostatní neumějí. Umění psát patřilo k sociálnímu postavení a zvyšovalo prestiž. Zároveň gramotný člověk měl intelektuální převahu nad ostatními. Schopnost psát se stala nakažlivá, zároveň byla spojena s mocí a s touhou, jak kontrolovat a ovládat svět kolem sebe. LN Když ještě panovník neuměl psát, musel se spoléhat na písaře. Co když ho písař oklamal? Pak nejspíše nechal useknout písaři hlavu a další si už dal pozor. Skupina výzkumníků vedená Feigem Wangem z Arizonské univerzity teď popsala podobnou strukturu, která bude patrně ještě větší. Jejich přístroje ji zachytily ve stadiu zrodu, když se v ní mladé galaxie teprve začínaly shlukovat. Z toho důvodu ji označují jako protokupu. Během miliard let, které uběhly, než její světlo doletělo k Zemi, ale určitě vyrostla a stala se plnohodnotnou kupou. Podle výpočtů badatelů by v současnosti mohla dosahovat přibližně 6,9 × 1015 hmotnosti Slunce. Je to asi šestkrát víc než už zmíněná Kupa galaxií v Panně, jejíž hmotnost vychází kolo 1,2 × 1015 hmotnosti Slunce. Centrum protokupy tvoří kvasar, tedy objekt, který se může jevit jako jednotlivá hvězda. Ve skutečnosti je však mnohem masivnější. Kvasary se dnes považují za jádra galaxií, v jejichž středu sedí supermasivní černá díra obestřená oblakem plynu. Ten do ní padá, přitom se zahřívá na velmi vysokou teplotu. Následkem toho intenzivně září. Kvasar uvnitř nové protokupy by měla pohánět černá díra o hmotnosti odpovídající 3,6 miliardy Sluncí. Pro srovnání: černá díra ve středu naší Galaxie s velkým G má podle odhadů asi 4,3 milionu hmotnosti Slunce. K pozorování protokupy použili vědci teleskop na havajské hoře Mauna Kea a soustavu radioteleskopů ALMA. Výsledky výzkumu ovšem ještě nevyšly ve vědeckém časopisu. Zatím visí jen na webu arXiv.org. POSLEDNÍ SLOVO POZITIVNÍ ZPRÁVY Buřinka podporuje rozvoj domácích hospiců stronomové objevili rekordní zárodek galaktické kupy. Jeho světlo k nám doputovalo z doby pouhých 800 milionů let po velkém třesku. V takto raném vesmíru jde o největší známý objekt své kategorie. Kupy jsou velké skupiny navzájem gravitačně provázaných hvězdných soustav. Mohou mít stovky i tisíce jednotlivých galaxií. Hmotnost galaktických kup se pohybuje v řádech okolo 1014 (jednička a čtrnáct nul) až 1015 hmotnosti Slunce. Příklad takového shluku je Kupa galaxií v Panně, jejíž střed od nás leží kolem 54 milionů světelných let. Skládá se nejméně z 1300 galaxií. ČÍSLO TÝDNE VĚDA ných rýh a čar. Podrobnější pohled pod mikroskopem a konzultace se zahraničními odborníky, například s lingvistou profesorem Robertem Nedomou z Vídně, ukázal, že jde o runové písmo používané germánskými kmeny ve střední Evropě. 6,9 biliardy hmotnosti Slunce L Virtuální pes ékař mi doporučil pohyb. Žena mi to říkala už dávno. Dříve jsem chodil se psem každý den ven. Měl bych v tom pokračovat. Namítl jsem, že psa už nemáme. To nevadí. Mám si ho představit. Dal jsem na její radu a opatřil jsem si drátosrstého jezevčíka. Mívali jsme dva. Jezevčík je pozoruhodný pes. Má svou hlavu. Vyžaduje dialog, jehož výsledkem je nějaká dohoda. Už na první procházce jsem si to znovu ověřil. Házel jsem mu klacíček. Zachoval se jako jeho předchůdci. Dvakrát klacíček přinesl, ale pak ztratil zájem. V lese jsem si uvědomil, jak příjemné je mít virtuálního psa. Mohu ho vzít s sebou do každého hotelu. Může se mnou jet vlakem, lodí nebo letět letadlem. V divadle může sedět se mnou v kterékoli řadě. Nikdo už mne nebude upozorňovat na nápis Zákaz vstupu psů. Pondělí Neff „Dnes se moc neproběhl a ty ses moc neprošel,“ uvítala nás žena, když jsme se vrátili domů. Řekl jsem, že pes neměl na procházku moc chuť. Objevil jsem novou výhodu – mohl jsem ženě říct ledacos. Nemám důvod nutit psa do něčeho, do čeho se mu nechce. I s minulými psy jsme oba měli vždy svá práva. Žena neznala naše zvyky. Ven jsme chodili jen my dva. Já a pes. Znovu jsem si uvědomil, že vztah mezi psem a pánem je to nejdůležitější. Panička má jen vedlejší roli. Jezevčík také nemá páníčka, má svého pána. Páníčka mají naondulovaní psíci, kterým paničky dávají mašličky a kabátky a v zimě je oblékají do oblečků. Napadlo mne, že bychom se psem mohli chodit i na cvičiště. Tam bychom to vlčákům a ostatním psům pěkně ukázali! Mé představy ale přerušila nečekaná ná- Úterý Kvačková Středa Baldýnský vštěva. Inženýr s manželkou a s dvěma dětmi. Slušní lidé. Ale bohužel až na chemické sloučeniny a zavařování ovoce s nimi není o čem mluvit. Když se inženýr chystal zase mluvit o plastických hmotách, napadlo mne, že bychom tomu tentokrát měli už zamezit. Požádal jsem děti, aby byly tak hodné a nedávaly psovi nic ze stolu a netahaly ho za ocásek. Mohl by je i kousnout. Rodiče na mne zírali s úžasem. Také nahlíželi pod stůl. Děti se chovaly jinak. Rozumně. Hned si začaly se psem hrát. Za chvíli mu házely i balonek. Chlapeček prohlásil, že je to moc poslušnej pejsek. Poslouchá na slovo. Holčička řekla, že by chtěla také takového pejska. Rodiče pili víno a zarytě mlčeli. Chlapeček požádal tatínka, aby pejskovi také hodil balonek a počkal, až mu ho přinese a položí mu ho k nohám. InžeČtvrtek Oliva nýr se vymluvil, že musí jít na toaletu. Setrval tam dlouho. Děti učily psa sednout a lehnout a radovaly se, jak mu to jde. Řekl jsem rodičům, že jezevčíka jim vřele doporučuju. Je milý a přátelský. Žena se přidala. Děti si zvyknou plnit povinnosti. Budou pejska cvičit. Bude to nový člen rodiny. Manželé nás vyslechli beze slova. Když odcházeli, pohladily si děti ještě pejska. Druhého dne nám inženýr telefonicky sdělil, že se budou stěhovat. Tomáše Baldýnského dnes zastupuje Ivan Kraus I VAN K RAUS Pátek Pekárková Sobota Veis